Startér: „Co je na něm špatně?“

Startér: „Co je na něm špatně?“

Festival Beseda u Bigbítu (jehož letošní ročník pokládám za vůbec nejvydařenější za poslední roky) kromě tradičních vystoupení nabízí také odpolední diskuze či přednášky, týkající se současné hudební scény v Česku. V minulosti se tak v Tasově u Veselí nad Moravou zastavili pobesedovat například hudební publicisté Antonín Kocábek, Karel Veselý či Viktor Palák. Letos se na Besedě uskutečnila přednáška o soutěži Startér Radia Wave, který od letošního roku s Besedou spolupracuje. Ze 40 kapel, které na festivalu zahrály, představil ze své letošní soutěže hned 5.

Na přednášku, vedenou jedním z moderátorů pořadu, Jonášem Zbořilem, dorazili zástupci hned tří „startérových“ projektů: Killiekrankie, Dalekko a Pandoo. Celkový dojem z diskuze byl ale rozporuplný. Zbořil vedl přednášku v duchu toho, že nechce říkat, jak je Startér dobrý, ale poukázat na to, v čem je Startér špatný. Dlouho se tak diskuze točila kolem jednoho z problémů – jak je samotným kapelám nepříjemné lovit hlasy na internetu a otravně spamovat, aby uspěly. Diskuze trvala 45 minut, spíše ale jaksi vyšuměla do ztracena a veskrze nic nezodpověděla – kromě toho, že „hudební scéna je v Česku na vzestupu“. Po přednášce tak zůstal poněkud silný pocit, že by vlastně samotné kapely byly nejraději, kdyby se pro to, aby se jim dostalo pomoci, jakou Startér nabízí, podobných klikacích talentových soutěží zúčastňovat nemusely.

Výjimkou snad budiž vítěz celého ročníku, Jan Hrubý, vystupující pod přezdívkou Pandoo. Ten si v podobně nastavené soutěži „libuje“ o trochu více než ostatní. „Doufám, že se našli i nějací cizí lidi, kteří pro mě hlasovali,“ nechal se slyšet na přednášce. Pandoo získal ve finále celkově 2170 hlasů a jak sám prozradil, při jejich shánění obepsal na Facebooku úplně všechny, které obepsat mohl. „Věděl jsem, že to bude těsné a každý hlas se bude hodit.“ To vede také k otázce o věrohodnosti hlasování. Potřebujete opravdu houfy lidí, nebo jen několik mazaných hlav, které vám pomohou uspět? Samotné hlasování (nemusíte se ani registrovat, systém kontroluje jen vaši IP adresu, kterou si můžete snadno změnit a naklikat si hlasů, kolik chcete) totiž působí nadmíru podezřele. „V průběhu soutěže jsme se dozvěděli, že s IP adresama se dá manipulovat. Byli jsme z toho dost skleslý. Změna IP nám přišla za hranicí nějaké nevyslovené etiky soutěže,“ říká kapela, která se účastnila jednoho z minulých ročníků, ale přála si zůstat v anonymitě. Podle nich o problému hlasování většina lidí ví, je to tedy jakýmsi veřejným tajemstvím. Systém Startéru je ale zvláštní, i pokud si tuto alarmující nedůvěryhodnost odmyslíme.

Pandoo podle svých slov vyřešil boj o hlasy po svém, a tak v poslední den hlasování vyšel s letáčky do ulic mezi cizí lidi a žádal o hlasy. Podobný přístup je mezi zúčastněnými spíše poněkud obskurní raritou, jenže i přesto se do soutěže hlásí kapely, kterým systém sebeprezentace hraničící s otravováním a vnucováním se není úplně po chuti. Tak jako elektronickému duu Killiekrankie, jež se nechalo slyšet, že jim spadl kámen ze srdce, když dostali hned v úvodu soutěže divokou kartu. Nemuseli tak být totiž postaveni do situace, kdy by museli o hlasy žadonit, protože, jak uvedli, „je jim to proti srsti“. „K soutěžím mám vlastně velkou averzi. Všechny kapely se nějaké účastní a pak spamují, ať pro ně lidi hlasujou. To hrozně nemám rád,“ říká v rozhovoru pro web Frontman.cz Honza Kostera z Killiekrankie. Pokud vytvoříte platformu pro objevování mladých kapel, jejíž systém je dokonce těm, které zastupujete, proti srsti, je zde podle mě něco hodně špatně. Na diskuzi na Besedě už čas nezbyl. Co tedy (kromě už zmíněného) vnímám na Startéru špatně já?

Jeden z jeho problémů je zkrátka ten, že je Startér vůbec jako soutěž nastavený (protože by vůbec být nemusel) – a to navíc ve stylu těch mainstreamových. Lehce absurdní navíc je, že soutěž nefunguje vyloženě tím způsobem, že by se do ní kapely přihlašovaly výhradně samy ze své vlastní iniciativy a modlily se, aby je porota do soutěže vybrala. Samotný Startér totiž také obepisuje kapely a láká je, aby se zúčastnily. Je to na jednu stranu vlastně pochopitelné. Ne vždy se totiž do soutěže nejspíš přihlásí zajímavé kapely – některé fáze Startéru tak mohou být hluché. A nikdo nechce mít ve své soutěži kapely, které mu nepřijdou dostatečně kvalitní. „Vy jste nám napsali první, my vám ne,“ říká frontman pražských Dalekko Pavel Sajner, načež moderátor Jonáš Zbořil přiznává, že se tak skutečně děje. I frontman Dalekko se chce nejspíš aspoň mírně distancovat od toho, že by se jeho kapela přihlásila do soutěže sama od sebe. To vše ale vzbuzuje další otázku, která během diskuze také nepadla – co by se stalo, kdyby Dalekko nabídku na účast ve Startéru odmítli? Odpověď se vzhledem ke konceptu soutěže nabízí. Dalekko sice Startér zaujali dostatečně na to, aby je chtěli v soutěži, kdyby ale kapela řekla ne, tak se jí podobné podpory sotva dostane. A to je podle Startéru cesta, jak pomáhat zajímavým mladým jménům se zviditelnit na české scéně.

Přitom by Startéru za vzor mohl být třeba systém Velké Sedmy na Radiu 1, rádiové hitparády české a slovenské scény, kde vás nasadí a dají vám prostor, pokud je zaujmete. Nemusíte se do ní přihlašovat, nominují vás sami – a českou scénu mapují dobře. Zkrátka, nemusíte dělat kompromisy a ústupky. Hlasování je navíc ošetřené registrací.

Přijde mi, že to poslední, co česká scéna potřebuje, je veřejnoprávní stanice, jejíž stěžejní pořad zaměřující se na nové kapely se chová naprosto opačně, tedy nutí kapely, aby se přihlásily (ať už doslova, či svým narůstajícím vlivem), a ty pak ještě k tomu označuje za své. „Je skvělé, že na festivalu není jen 5 kapel ze Startéru, ale i kapely ze Startéru, které u nás byly v minulých ročnících,“ radují se moderátoři pořadu v rozhovoru na Wavu před vypuknutím Besedy. V oficiálním festivalovém bulletinu Besedy pak mají kapely v časovém rozpise dokonce speciální modrý odznáček, který hlásá, že právě ony jsou tu díky Startéru. Ano, jistě, kapely se na festival dostaly díky Startéru. Ale to je naprosto přirozené, že se někdo dostal někam kvůli někomu nebo něčemu. Že kapelu někdo objevil na festivalu, na koncertu, že dal někdo tip. Nutnost si tuhle pomoc přivlastňovat v takovém měřítku, jako to dělá Startér, působí úsměvně. Obzvlášť, pokud sám pořad kapely čas od času loví a láká, nehledě na to, že mnohé z úspěšných kapel už jsou navíc dávno zajeté před Startérem – nejedná se tedy často o mladá a naprosto neotřelá jména, ale o kapely, které koncertují klidně i několik let a kterým „neznámí promotéři“ pomáhají už dlouhou dobu.

Působí to celé o to hloupěji, že Radio Wave se jinak snaží českou scénu mapovat skrze detailní recenze či krátké „upoutávky“, které mají na starost hudební publicisté jako jsou Karel Veselý, Jiří Špičák nebo Miloš Hroch. Ti o českou scénu prokazují dlouhodobý zájem a přehled. Oproti tomu Startér působí jako nějaký povrchní protipól, což nemění ani přizvaní hosté ve studiu, kteří soutěžící občas pochválí nebo zkritizují na základě letmého poslechu. Ve výsledku koncept Startéru nakonec působí jako velká továrna na kapely chrlící jedno jméno za druhým. A tak zatímco ve „skutečné“ továrně, pořadu Factory Radia Wave, lákají redaktoři často na úplně jiná nová jména, třeba na „velkou naději alternativní scény“, letos debutující písničkařku Moin Moin, na podobné festivaly či s propagací, která se dostává Startérovým projektům, jí nikdo nepomůže, pokud se samozřejmě nepřihlásí do Startéru. Přitom by si stačilo nezištně říci – tohle je zajímavé, budeme vás sledovat, pokud budeme mít tu možnost, tak vás zkusíme doporučit na festival atd. – a na oplátku nebudeme chtít nic, na oplátku budeme rádi, že tu někomu zajímavému pomáháme, neocejchujeme si vás jako kapely od nás, nebudeme vykřikovat do světa – my vás přivezli sem, díky nám tady hrajete.

Nesnažím se říci, že kapely, jež Startérem prošly, jsou špatné, naopak, spousta z nich se mi líbí. Jenže jejich srocování do nějaké skupiny působí už po třech letech existence pořadu tak, že se vytváří mladé startérovské vs. nestartérovské kapely. V současnosti Startér spolupracuje jen s pár festivaly, což možná nemusí působit nijak rozpínavě. V budoucnu by se ale mohlo jednat o daleko větší číslo. Taková totiž snaha Startéru očividně je. Startér nabírá (či se o to snaží) sloty pro mladé kapely nejen na velkých festivalech jako je Pohoda, ale už i na těch malých. A není to jen Beseda (pomiňme nyní, že spolupráce to byla dobrovolná a pro obě strany výhodná, článek se snaží poukázat na jiné problémy), Startér oslovil v loňském roce třeba i ostravský Chee Chaak. „My jsme Startér odmítli. Chtěli výměnou za propagaci ovlivnit line up a to se nám už z principu nelíbilo. I když tam hrály i kapely, co se na Startéru ten rok objevily, ale nebylo to tak, že bychom je přes něj vybrali,“ říká Zuzana Šrámková, jedna z pořadatelek Chee Chaaku.

Jednoduchá matematika tak tedy napoví, že elitářská strategie Startéru automaticky zabírá velké procento míst na těchto festivalech, kterým na oplátku slíbí hodnotnou propagaci u oblíbeného a velkého média. „Vždy mi přišlo, že rádio typu Wave by mělo o festivalech informovat už jen proto, že je rádiem nezávislé hudby. Ne proto, že si o to řekneš. Ale naštěstí si formu spolupráce můžeš vybrat a třeba tento rok mám s Wavem jen dobrou zkušenost,“ podotýká Šrámková. Hraní na podobném festivalu (Beseda ročně prezentuje zhruba 10 až 15 mladých českých kapel) je tedy nyní mnohem složitější, pokud nejste „Startéroví“. Už totiž není na festivalu slotů 10, ale jen 5, pokud nejste ze Startéru. A to logicky staví mladé kapely do situace, která není záviděníhodná – pokud nebudete v soutěži, máte to složitější. „Co se týče systému hlasování, je to hrozný opruz a myslím, že i ty kapely jsou na hlavu, že do něčeho takového jdou. Na druhou stranu začínající kapely chápu. Hlavně ty, co neví, co a jak. Nemusí to být nutně, že se přes něj chtějí stát slavní, ale mají třeba pocit, že se o nich lidi dozví a začnou je zvát na koncerty,“ říká Šrámková. Nutno podotknout také to, že Startér vlastně ani nepřináší nic nového, festivaly typu Besedy či Chee Chaaku zvou mladá jména i bez něj, Startér jen do všeho vnáší onen punc elitářství. Sám jsem v minulosti v Tasově objevil mnoho nových kapel (největším českým objevem budiž Schwarzprior v roce 2013) a nepřišlo mi, že by tehdy byla doba jakkoli slabší – spíš každá kapela vyzařovala něčím vlastním. Teď to občas působilo, že se jedná o jakousi přehlídku (byť kvalitní) ze stáje Startéru.

Přitom takové jednání není nutné. Vzorem by mohl být projekt časopisu Full Moon, který se sice se svým 1BAND2PLAY také vrhá do víru soutěžení (ačkoli bez nutnosti zúčastněných vyvíjet jakoukoli aktivitu, kromě zaslání nahrávky), jenže zároveň třeba na svou stage na Colours of Ostrava pozve pouze vítěze – a dalších zhruba 10 až 15 jmen je rozmanitých, a je jedno, k jaké scéně mají blízko. Proto se tam objevily v posledních letech společně bok po boku kapely jako jsou Houpací koně, Děti mezi reprákama, Hanba, Black Tar Jesus, Palermo, J, Kittchen či Kalle. Rozhodují se zkrátka vzhledem k tomu, co jim přijde dobré, nejedná se o žádné „kapely z Full Moonu“. Navíc, jedná se o klasickou nabídku, kterou můžete přijmout, nebo lehce odmítnout, pokud s hraním na takovém festivalu nesouzníte.

Je tedy Startér přínosný? Podle mě není, alespoň ne ve své současné formě. Není pochyb o tom, že moderátoři pořadu Jonáš Zbořil a Jakub Johánek díky soutěži výrazně pomohli s propagací či koncerty velké řadě soutěžících, což může být na jednu stranu jistě chvályhodné. Do budoucna by však bylo rozumné zauvažovat, kam se má pořad vlastně vyvíjet, zdali férovou a objektivní cestou, nebo pochybným, elitářským a zároveň rozpínavým stylem, jakým se z části prezentuje nyní. Současný systém totiž ani nemusí vyhovovat nejvíc těm, kteří jsou třeba nejzajímavější, ale především těm, kteří jsou nejdravější a „jdou si za tím“. A nevím, jestli to je u nezávislého média zrovna správné.

Je mi jasné, že problémy, které jsou v článku zmíněny, nemusí každý vyloženě jako problém vidět, alespoň na snadno zmanipulovatelném systému soutěže se ale, věřím, shodne většina. Kritizování hudebních soutěží je velmi vděčným tématem, většina těch, kteří s nimi nesouzní, je tak raději přechází a ignoruje. Hudební soutěže tu zkrátka jsou a budou. Přesto je podle mě na jistou nesmyslnost a neférovost systému Startéru potřeba poukázat, pokud by totiž udělal alespoň pár změn, mohl by se stát přínosnějším.

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.