Startér: „Co je na něm špatně?“

Na Besedě u Bigbítu se uskutečnila přednáška o soutěži Startér Radia Wave, který od letošního roku s Besedou spolupracuje. „V čem je Startér špatný?“ ptal se moderátor Jonáš Zbořil zúčastněných. Na diskuzi na Besedě už čas nezbyl. Co špatného tedy vnímám na Startéru já?

Když hudebníci koketují s literárními múzami aneb Zásoba knižních tipů na dlouhé večery

Knihy se hodí vždycky a neexistuje roční doba ke čtení knih nevhodná. Nesejde na tom, jestli si ty nejnapínavější, nejromantičtější nebo nejfilozofičtější příběhy vychutnáváte za parného letního odpoledne venku na dece, nebo si je naopak šetříte na chvíle, kdy si za podzimních plískanic uděláte hrnek kakaa a vlezete si pod peřinu.

Field recordings: Lovení zvuků v terénu jako hudební estetika

Využívání field recordings neboli terénních nahrávek, zachycování zvuků a ruchů světa živého a umělého mimo prostor nahrávacího studia, světa přírodního a antropogenického, se v současné hudbě stává čím dál tím výraznějším fenoménem. V následujících řádcích si proto krátce nastíníme, jak se tato metoda zaznamenávání bezděčně vznikajících akustických podnětů z okolí proměnila z vědeckého, především dokumentačního hlediska v přístup hudebně-estetický a v jakých formách se vyskytuje u nás i v zahraničí.

Fest-view: Beseda u Bigbítu 2016

Jihomoravský festival Beseda u Bigbítu vypukne už přesně za dva týdny, v první srpnový víkend. Návštěvníci se mohou těšit na osvědčený formát – tedy na směs neotřelých jmen z české scény, doplněnou (především) o žánrově rozmanité kapely ze zemí visegrádské čtyřky. To vše proběhne během dvou dnů na 3 stagích v jedinečném prostředí topolového hájku v Tasově u Veselí nad Moravou.

Fest-view: Vila žije!

Nad Českem jako by se v posledních letech vznášel soumrak funkcionalistických vil. Nedávný případ Münzovy vily v Brně je ukázkou scénáře, který se nakonec z katastrofy přehoupl do úspěšného konce, ale jiné vily podobné štěstí nemají. Čeňkova a Košťálova vila na pražské Babě či (pravděpodobný konec) momentálně v médiích hojně skloňované vily na Petřinách budiž příkladem.

Fest-view: Šrámkova Sobotka 2016

V městečku Sobotka, skrytém asi hodinu cesty severovýchodně od Prahy, bude s počátkem léta zahájen 60. ročník Šrámkovy Sobotky – drobného festivalu českého jazyka, literatury, řeči a všeho s českým jazykem a slovem spojeným. Každý ročník láká jiným tématem, letos je jím lyrika dnes.

Saul Williams: hlučný básník v kultuře eskapismu

Neobhajuje akademickou poezii, slam poetry ani hip hop. Saul Williams je ofenzivní, aniž by provokoval. Newyorčan, kterému není lhostejné, co se děje ve světě a celé společnosti, od mládí rozvíjel svůj talent skrze dramatickou tvorbu, četl Shakespeara a hrál divadlo, aby ve čtyřiadvaceti letech uspěl jako slamový básník v Nuyorican Poets Cafe. Zahrál si v několika filmech (v roce 1998 ztvárnil hlavní roli v nezávislém snímku Slam v režii Marka Levina, ten poté uspěl na festivalech v Sundance i Cannes). Dosud vydal několik básnických sbírek a pět studiových alb, na nichž spojuje svou politickou angažovanost, literární talent a hudební cítění, jež prošlo vývojem od rapování s těžkými kytarovými riffy přes nepřeslechnutelnou produkci Trenta Reznora až k multižánrové koncepční desce, která sebevědomě a s jasným posláním vstupuje do sféry populárního hip hopu. 

Fest-view: Chee Chaak Fest 2016

Číslo tři má auru. V příbězích je číslem tajemným. V náboženství a mytologii svatým. Ve frazeologii rozhoduje o dobrém nebo zlém konci. V oblasti hudební se o třetích deskách říká, že jsou pro kapely zlomové. O tom, co znamená pro třetí ročník nezávislého festivalu, se rozhodne už za dva týdny.

Po stopách slowcoru

Oslovili jsme české hudebníky, kteří mají ke slowcoru vztah, aby se podělili o názor či vzpomínku na své oblíbené kapely tohoto žánru. Nevyšlo samozřejmě na všechny, ve výčtu tedy chybí spousta důležitých jmen, namátkou třeba Pedro the Lion či Bedhead. Celkově se podařilo nicméně sesbírat 9 příspěvků, které si můžete nyní (v abecedním) pořadí přečíst.

Hudba napříč obrazem

Ne nadarmo se říká, že všechno souvisí se vším. V umělecké branži to platí dvojnásob. Souvislost mezi hudebním a výtvarným uměním lze vnímat mnoha směry. Umělci hudbu a s ní související věci, jež na ně působí, zobrazují různě: někteří zaznamenávají frekvence zvuku, jiní hudbu propagují, ovšem velmi časté je pocitové zobrazení hudby. Na toto téma se váže celý jeden umělecký směr (zrozen okolo dvacátých let 20. století) zvaný orfismus alias orfický kubismus.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.