Zabelov Group, Olomouc, 22. 3. 16 Zabelov Group, Olomouc, 22. 3. 16 Zabelov Group, Olomouc, 22. 3. 16 Zabelov Group, Olomouc, 22. 3. 16 Marcel Skýba

Czech it: Zabelov Group

K létu patří zástupy oddychových festivalových kapel, během jejichž poslechu nemusíte myslet vůbec na nic, usrkávat něco dobrého k pití a jenom se pohupovat. Ale právě proto, aby ucho ctěného posluchače nezlenivělo, se nový díl rubriky Czech it zaměřuje na rozlehlé, mnohovrstevnaté hudební světy česko-běloruské dvojice Zabelov Group. Je-li vám blízký moderní jazz a míšení a překračování jemu podobných i vzdálenějších žánrů, tohle bude něco pro vás.

Bubeník Jan Šikl a akordeonista Roman Zabelov se potkali na Pražské konzervatoři a krátce poté, což bylo zhruba na začátku roku 2012, začali spolupracovat. Své originální pojetí moderního jazzu a obrovské možnosti využití akordeonu (a mnohých dalších nástrojů) ukázali na dvou albech, 40 000 km (2012) a Secret Session (2014). Nejnovější směřování vystihuje singl Lék z letošního března, který je navíc doplněný moc povedeným, křehkým a zároveň dynamickým a znepokojivým videoklipem.

„Naše hudba vyrůstá z každodenního života, je velmi spjata se vším, co zažíváme, a s tím, jak to všechno prožíváme,“ uvažuje Roman. „Inspiraci čerpáme všude, kde se ocitneme. Naše estetika je pak živá a neustále se proměňuje. Mám pocit, že naše hudba se vyvíjí stejně tak, jak se rozvíjí a proměňuje člověk. Od začátku až ke konci, krok za krokem a rok za rokem.“

„Je to neustálé hledání a objevování, při kterém se snažíme neztrácet z mysli, že to, co děláme, musí být především živé,“ podtrhuje ještě Jan. A dodává, že inspirace přichází nejen z hudby, ale stejnou měrou i z jiných odvětví lidského konání.

Tím, že se hudbou zaobírám na plný úvazek, ji vlastně ve volném čase příliš nevyhledávám. Ale oslovují nás hudebníci jazzoví, klasičtí – současní komponisté, rockoví či ambientní a elektroničtí. Oslovuje nás zvuková preciznost, vize, sdělení, neotřelost a zároveň jednoduchost,“ popisuje Jan. „Když jsem zmínil zvukovou preciznost, nemůžu také neuvést jméno zvukového mistra Matouše Godíka, který je pro náš zvuk na studiových nahrávkách (album Secret Session a singl Lék) klíčový.“

Honza ale nakonec přece jen zmiňuje pár hudebních jmen, která jsou pro kapelu důležitá, a impulzy, z jejichž hudby mohly modelovat práci Zabelov Group. Jsou to Tigran Hamasyan, Radiohead, Cinematic Orchestra, Björk, Nik Bärtch’s Ronin, Mehliana či Rachel’s.

Vraťme se ale k tomu plnému úvazku. Jan se totiž ve své pracovní době věnuje scénické hudbě (on i Roman studovali skladbu).

„V poslední době se hodně potkávám s tanečními představeními, což je pro mě krásné setkání. Je to výzva, protože na rozdíl od činohry zde stojí hudba spolu s tancem vepředu a je třeba takto ustát bez přestávky celou dobu. Zároveň je pro mě kouzelné sledovat, jak moje hudba, kterou jsem vytvářel zavřený doma ve studiu, najednou ožívá ještě v docela novém rozměru, když se jí chopí choreograf.“ Takže kam vyrazit, kdybyste chtěli poznat i jinou Janovu hudební tvář?

 „Z takových to jsou především představení Peklo: Dantovské variace (Roxy NoD) režiséra Jana Nebeského a tanečníků 420People, představení Vypravěč (Palác Akropolis) souboru Spitfire Company a aktuálně dodělávané taneční představení pro Novou Scénu ND – Cube. Se 420People a Dekkadancers budou projekty pro příští rok a v některém bychom se měli ukázat s Romanem jako Zabelov Group.. Krom tance dělám i činohru nebo klaunská představení, ale ten tanec nějak dominuje.“ Nutno zmínit, že na scénické hudbě ovšem pracoval také Roman.

Honzu můžete potkat rovnež v Korjen, kapele, zabývající se world music, Roman tvoří a hraje v Ensemble Terrible.

Když budete Zabelov Group pozorovat při hraní nebo uvažovat, jakým způsobem oba pracují na skladbách, jistě vás bude napadat otázka, kolik procent z toho, co předvádějí, je absolutně promyšlený koncept, a kolik je improvizace. Dvojice působí perfektně sehraně, ale zároveň velmi uvolněně, takže se očím a uším laika nabízí obé.

Honza přináší vysvětlení:Jsme v tvorbě velmi precizní, když se snažíme nacházet konkrétní ideální řešení při práci s daným materiálem. Takže ten ideál je ze světa řádu a příliš místa pro improvizaci v něm není. Ale výsledek naší tvorby, ať už koncert, nebo nahrávka, je vždy zase něco, na co musíme nahlížet jako na živý proces, jako na něco, na co se nelze beze zbytku připravit a mít o tom předem docela jasno. Je třeba mít vždy otevřenou hlavu a říct si, co ten ideál znamená v konkrétní situaci. To je i důvod, proč se snažíme co možná nejvíc z našeho zvuku tvořit na podiu naživo a přespříliš si, byť jsme na to jen dva, nepomáhat samply.“

Láká mě taky zjistit, jaké to je, když dohromady pracují dva Slované, lidé historicky podobní, ale zároveň odlišní. Jak se navzájem inspirují? Sklouzávám v duchu k romantické myšlence slovanské jednoty a bájím si, jaký dopad může mít na kapelu tahle skvělá příležitost, možnosti sdílení příběhů, folklóru a tradic, jak se to dá všechno vtělit do hudby.

Roman ale moji nevyslovenou teorii odmítá, protože to, co mu spolupráce přináší, vidí jinak. „Pro mě je vlastně nejvíc podstatná konkrétní osoba, konkrétní člověk, a ne to, jestli je to česko-běloruská, bělorusko-česká nebo jiná spolupráce. Jde hlavně o normální lidské porozumění. Když si s člověkem prostě rozumíš a je ti příjemné pracovat a tvořit spolu. Pochopitelně že každá spolupráce má něco do sebe, ale pro mě je podstatou konkrétní osoba, nehledě na státní příslušnost a ostatní odlišnosti.“

Tak už se raději ptám na nejpodstatnější věci – jaké plány a přání mají Zabelov Group do budoucna? Primárně to má být nacházení dostatku času a sil na další práci, neboť je hotov materiál na novou desku, kterou by pánové rádi na podzim natočili a na přelomu roku pustili do světa.

„Krom toho nás láká žánr živého doprovodu němých filmů (ten jsme si prve vyzkoušeli s Hitchcockovým Ringem na loňské LFŠ), takže domlouváme jeden takový projekt na jaro2017 (a další už máme v hlavě na později), kdy bychom zároveň měli pracovat na nějakých tanečních představeních.“ Existují ovšem i plány technologické. „Náš projekt je specifický i v tom, že musíme hodně vymýšlet, jak to vlastně všechno zapojit, technicky vyřešit a zlepšit.“

Je jasné, že kapela na desce se od kapely na koncertě často dost liší, v případě Zabelov Group to platí dvojnásob. Tu nejrozvířenější energii a emoce pocítíte právě pod pódiem. A protože Roman s Honzou nehrají příliš často, neměli byste zmeškat dvě akce konající se na začátku září. V sobotu 3. 9. vyrazte do Lhotky u Berouna na originální landartový festival Trsy, který chce propojovat krajinu, umění a přírodovědu. V pondělí 5. 9. potom uslyšíte Zabelov Group hrát v Praze na (A)VOID Floating Gallery. A nezapomeňte sledovat stránky, ať jste v obraze. A pomozte jim v jejich snu hrát pro stále více lidí na stále více místech.

Tohle není kapela, která vám půjde vstříc a bude vám k sobě dláždit chodníček z leštěného mramoru. Tady musíte udělat kus práce sami, zpočátku se naučit chodit po křivolaké pěšině, vedoucí do jejich osobitě budovaného světa. Ale až se v půli cesty poprvé setkáte, vězte, že budete překvapeni, jak moc si budete rozumět.

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.