Mlha a stíny, slyšet spadnout špendlík, tiše našlapovat a nikoho nevyrušit, a pak ze vteřiny na vteřinu postavit zvukovou stěnu, která rázně zvíří hluboko usazený prach a vytryskne skryté vnitřní boly. Struktura Traps je poměrně předvídatelnou pastí, ale přesto se do ní člověk lehce zachytí. Ze tří skladeb na novém EP The Spoils pražských Rouilleux je tou nejsilnější.
Ticho před bouří našeptává šumící elektronická meluzína, nakřáplý ztrápený hlas, smuteční jazzová trumpeta a přiškrcené kytarové vybrnkávání. Po dvou a půl minutách se zdá, že nastolená intimní konfese by se mohla vpít do nekonečna, avšak nenadálé odpočítávání činelů prozradí, že přijde náraz na útes. Emoce se roztříští v noisové vřavě, na kterou je člověk u Rouilleux zvyklý. Stále jaksi niterné, ale přesto na hladinu decibelů nehledící.
Zaměříme-li se čistě na formát EP, mnoho koncentrovanějších a povedenějších jich u nás letos nevyšlo. Rouilleux tahají v sychravém podzimu sychravé eso, kterého se fajnšmekři navíc mohou nabažit na poměrně limitovaném, jednostranném vinylu. Stačí zalovit u Polí5.
