Od experimentu k žižkovské komunitě: o Alternativě a pražském Punctu

K povídání o malých scénách a nezávislých promotérských činnostech jsme se tentokrát zastavili v Praze, a to konkrétně v kavárně Unijazzu, sídlící v nejvyšším patře starší budovy nedaleko Václavského náměstí. Tady nám o svých zkušenostech, plánech a motivacích vyprávěli Roman Odjinud a Milan Jakeš, dvojice dramaturgů festivalu Alternativa, kteří jsou také velmi úzce spojeni s relativně mladým kulturním prostorem Punctum v Krásově ulici na Žižkově.

Echolokátor: Shikoswe – I Wanna Be The Right

Kořeny má v Africe, žije a tvoří v Norsku, má bujnou kštici a na první pohled je zcela nenápadná, o to však posléze podmanivější. Ne, není to Mirel Wagner. Je to Shikoswe, která jako by známější uhrančivé dekadentní dámě z oka vypadla. Výčet podobností zde přitom nekončí. Obě písničkářky mají na první poslech zapamatovatelný hlas a obě si vystačí jen s kradmým, a přesto nesmírně účinným vybrnkáváním na kytaru.

Echolokátor: Ette Enaka – Every Mile & Minute

Devadesátky byly kytarové hudbě zaslíbené a jakýkoliv návrat k nim, klidně i o čtvrt století později a lehce aktualizovaný, potěší. Nejnověji radost rozdávají čerství brněnští debutanti Ette Enaka, kteří právě vysílají své EP Back To Square One. Skladba Every Mile & Minute vtáhne tam, kde skončila většina dětských hrdinů sametové generace.

Czech it: Johuš Matuš

„Jdu zahradou / a zakopávám o rouru / do země vyrývám hubou ďouru, / zahrado, zahrado, zahrado / co to je za vzpouru?“ začíná první skladba na albu Rural Pop, jedné z nejzajímavějších nahrávek, které se letos na české alternativní scéně urodily. Konzervativcům nedoporučujeme. Je to hudba, o níž se možná dost dlouho (nebo vlastně pořád) nebudete moct rozhodnout, jestli je geniální, nebo úplně pitomá.

Echolokátor: Frontyards – Ohio (Westbound)

Jako by snad zmínka o americkém státu Ohio v názvu byla zárukou kvality. Carry Me Ohio je možná vůbec nejslavnější skladbou Sun Kil Moon, dojemná Ohio zase vyčnívá z nabité diskografie písničkáře Damiena Jurada. Nyní o sobě s vynikající „ohiovskou“ skladbou dávají vědět i filadelfští Frontyards.

Zamilska: Linie mezi komerční a undergroundovou hudbou neexistuje

Polská alternativní hudební scéna má jedno specifikum. Jedná se snad o jedinou alternativní scénu bývalého východního bloku, která se těší poměrně značné pozornosti a reflexe v zahraničí. Jména jako...

Echolokátor: Rouilleux – Traps

Ticho před bouří našeptává šumící elektronická meluzína, nakřáplý ztrápený hlas, smuteční jazzová trumpeta a přiškrcené kytarové vybrnkávání. Po dvou a půl minutách se zdá, že nastolená intimní konfese by se mohla vpít do nekonečna, avšak nenadálé odpočítávání činelů prozradí, že přijde náraz na útes. Emoce se roztříští v noisové vřavě, na kterou je člověk u Rouilleux zvyklý. Stále jaksi niterné, ale přesto na hladinu decibelů nehledící.

Za oponou: Bon Iver – For Emma, Forever Ago

V seriálu Za oponou se snažím mapovat především desky, jejichž příběh není obecně nijak profláklý. Debut amerického písničkáře Justina Vernona alias Bona Ivera je výjimkou – o málokterém vzniku nahrávky se v posledních letech mluvilo a napsalo tolik jako o For Emma, Forever Ago z roku 2007. Přesto je to příběh natolik pozoruhodný, že by mi přišla škoda ho v rámci tohoto seriálu neodvyprávět. K příležitosti vydání třetího alba Bon Iver, 22, A Million, tak můžete zavzpomínat na jednu z nejvýraznějších folkových desek tohoto tisíciletí.

Echolokátor: Cairnem – Un Chien Andalou V

Orlová je zvláštním úkazem Česka. Jedno z nejztracenějších měst (nejen) slezského příhraničí, v jehož sídlištích se rýsuje ještě ztracenější generace bez náznaku perspektivy, se totiž svému osudu alespoň v náznacích vzpírá velmi silnou alternativní hudební scénou, točící se kolem tamního klubu Futra. K zajímavým jménům převážně kytarového ražení (Pacino, Anne M. Christiansen) se nyní přidává abstraktní ambient Cairnem.

Mezi Seegerem a Whitem: Bob Dylan a Nobelova cena textu, performanci i mystifikaci

Nobelova cena byla Bobu Dylanovi udělena za vytvoření nových poetických vyjádření v rámci amerického písničkářství. Dalo by se ale říct, že cena putuje zprostředkovaně celé folkové tradici, která ostatně funguje mimo jiné na principu půjčování a obměňování starých písniček, na prolínání individuality autora/interpreta s dodržováním žánrových rolí.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.