Pouhé čtyři dny zbývají do začátku elektronické události roku – pražského Lunchmeat festivalu –, tak si pojďme shrnout, co všechno nás během tří dní (respektive nocí) čeká v letenském Veletržním paláci.

Začalo to jako klubová akce a teď to slaví pět let. Dan DeNorch, zakladatel labelu a bookingové agentury v jednom, stojí od začátku v čele berlínského projektu Janus a v portfoliu má producenty jako je M.E.S.H., Lotic či KABLAM. Cíl je jasný, experimentovat a posouvat hranice současné elektronické hudby. Jak moc se to Janusu daří, dokazuje například včera vydaný, fenomenální mixtape „dc“ v kolaboraci Backtearera a Why Be.

Nebyla to nejdůkladnější rešerše v dějinách internetu, ale nějakou chvíli jsem dohledáváním informací o elektronickém projektu Libertae strávil. Moc toho však k dispozici nemám. Dalo se to očekávat, vysoká dávka anonymity ostatně k internetovým projektům patří. Prague, post-internet, vaporwave, experimental, ambient. To všechno jsou tagy, které najdete i na jeho bandcampu. Co tam explicitně napsáno není, je informace o tom, jak to zní. Spolier alert – epesně.

„Do we even deserve this?“, ptají děcka v komentářích. Já myslím, že jo. Už jenom za to, že jsme přežili Priests, kterým se svou absolutní nezajímavostí vyrovnal za ty tři dny snad jen IMAABS. Švédští teenageři brečeli na pódiu, i přes autotune, vskutu přesvědčivě. „All I wanna see is 1080p but reality keeps me in 240.“, věřím. Amnesia Scanner a DJ Earl taky spoko.

Lvmen jsou zpět! I když – jak se to vezme. Sami říkají, že se vlastně nikdy nerozpadli. Tak či onak koncertní pauza trvala sedm let a i poté odehráli Lvmen jen pár koncertů. U příležitosti toho brněnského jsme mluvili se zakládajícím člen Hvsarem (klávesy, samply) a služebně nejmladším Františkem (basa). 24. června ještě zahrají v Plzni, pak se uvidí.

Díl 4/4 – oheň. Po roční pauze se letos odehraje finální ročník festivalu Psy-High. „Z elementárního cyklu už nám zbývá jen oheň, kterým zároveň spálíme mosty a společně ukončíme myšlenku Psy-High…”, vysvětlují organizátoři z promo skupiny /-\ (Slash Dash BackSlash).

Rok se s rokem sešel a s blížícím se přelomem dubna a května se rýsuje podoba letošního Donaufestivalu. Tentokrát s podtitulem „Du steckst mich an“, což může podle organizátorů znamenat více věcí, od „nakazil jsi mne“, až po „je mi z tebe zle“ (případně „jsi mi dal“, jak radí google translator). Donaufestival v rakouské Kremži uskuteční opět na přelomu května, tentokrát během 28. dubna až 6. května.

Už jsou tady zas. Tentokrát zahráli na brněnské Flédě a u té příležitosti svolil Michael Gira k telefonickému rozhovoru. Na poslední chvíli se dozvídám, že otázky týkající se osobního života či minulosti kapely jsou zapovězeny a rozhovor by se měl točit pouze kolem aktuální desky a tour. „Jó, a Michael je dost náladový, tak snad ti to v polovině nevypne,“ přichází ještě poznámka na závěr. Nakonec je však Gira milý a přivětivý. Otevřeně mluví o Jarboe, své nadcházející knize i labelu Young God. Rozhovor občas naruší zvuková zkouška, turné je v plném proudu. Po Flédě pak přichází na řadu ještě festival Brutal Assault.

Kapela si dává na čas a když si MC Ride ledabyle střihne opožděnou zvukovku (Guillotine), započne totální apokalypsa. Šlapky v prvních řadách převlečené za patnáctileté holčičky (nebo naopak?) padají pod tíhou masy do změti plastových kelímků, piva a pika.

Podobně přehnaný status má i délka setu či intenzita vystoupení, kvůli které je zvykem tahat z temnoty pseudointelektuálovy duše přirovnání o venčení iracionálních běsů, doplněná o poznatky ze školní exkurze v třineckých železárnách.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.