Kdo je Tommy Genesis? Z Vancouveru pocházející dítě internetu a self-made DIY rapperka, jež fetiš zaobaluje do cukrové polevy jako hořkosladké bonbony, které při vystoupení sype po sále a které jsou obecenstvu sensorickou výzvou k pochopení jejího poselství. Plaché úsměvy střídá ráznost. Zpoza vyšperkovaných textů mixujících sexuální fantazie, vnitřní monology svědomí a atlantskou neohroženost vystupuje tvůrčí autorita.

Když se řekne Brodinski, většina si vybaví zlatou éru hypnotického francouzského elektra, techna a dark housu v letech 2011-2013. V té době se v tmavých klubech nechávají podmanit tanečníci ještě temnější repetitivní nálehavostí beatů Gesaffelstein nebo intenzivním, bezprostředním a odpoutávajícím LTBCYB od Brodinski a Louisahhh!

Jako kolektiv začalo Awful fungovat již někdy v roce 2011. K samotnému labelu se propracovalo o dva roky později. Ačkoliv se může zdát, že nemá pevné základy, určité pilíře, na kterých label oproti racionálnímu předpokladu funguje, vypozorovat lze. Na těchto pilířích pak stojí dřevěný komunitní dům, ve kterém členové Awful, jejich přátelé, partneři, přidružení umělci a naprosto nahodilá individua sdílejí společný domov za prostým účelem: ztřískat se a dělat hudbu.

Na slovo nostalgie zaznívající ze všech stran a které mi evokuje citově objemný kýč v perspektivě uvězněné ve skleněném akváriu jsem alergická už několik let. Přesto jsem nenašla lepší výraz, kterým bych letošní 20. ročník zvládla uchopit. Ne, opravdu mi nekanuly slzy, když jsem se spolu s několikaletými pracovníky Pohody v mírné opojenosti vlnila na dj set Michala Kaščáka, který jsem pracovně pojmenovala „Kaščákův DJ sen”. Přesto mi jakožto letitému návštěvníkovi festivalu navodil kouzelný start v podobě mixu svých oblíbených interpretů, kteří na Pohodě do letošního ročníku vystupovali. 

Napůl Tamilka, napůl Švédka vyrůstající v kanadském Vancouveru se vydala cestou lehce připomínající tu Drakeovu. Sexuálně explicitní obsah, který je místy tlumen a místy akcentován slovní hrou a lyrickou defenestrací, tak trochu potvrzuje její sebeoznačení na Twitteru: „fettish rapper“.

Minutová stopáž nejnovější skladby atlantské darkwave duchess je jako nechávání stopy v podobě rozsypané sladkosti. Tuto cestu následujete proto, abyste zjistili, že s jistotou funguje i jako celek. V minutovém trailerovém rozsahu otevírá prostor pro nebetyčné dychtění. Ne nadarmo jí Awful Records, crew složená z nepříliš přizpůsobivých rapperů, umělců a producentů, nazývá svou princeznou. Abra je samouk, DIY a tak trochu vševěd.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.