Metamorfóza je dokonána. Od té doby, co začal Jéčko hrát s doprovodem Cold Cold Nights, se jeho písničkářství čím dál více zabalovalo do vrstevnatějších aranží a posouvalo od folkových struktur k post-rockovému nádechu. Pamatuji si na letní minifestival na zapadlé chatě v Mirošovicích u Prahy, kde v začínající chladné červnové noci, krátce po doznění letní bouřky, kolem sebe Jéčko a spol. rozestavěli tlumené, problikávající žárovky a s citem a něhou dávkovanou gradací odehráli set, který se blížil komornější, méně na pilu tlačící verzi severských dálav Sigur Rós.

Levitujíce v oblacích, ale stále nohama pevně zabředlí v chmurách ruského post-punku. Takto ambivalentně se bude cítit každý, kdo již tuto neděli (19. 2.) zavítá na koncert Motoramy v pražském Futurum Music Baru. Přední zástupce ruské klubové scény, kteří topí kytary v nánosech osmdesátkových syntezátorů, doprovodí nostalgický dream pop Mayen. Na únorovou pošmournost ideální kombinace. 

Hauschka je pověstný především svou hudební technikou. Líbivějšího, nápaditějšího a podmanivějšího představitele tzv. preparovaného klavíru člověk aby pohledal. O co v tomto přístupu jde? Jednoduše o to, že hudebník mezi struny klavíru vkládá/proplétá různé objekty, převážně kovového charakteru, a tím zcela přirozeně a bez jakýchkoliv softwareových výpomocí mění jeho zvuk.

Vynález fonografu ve 30. letech nastolil cestu ke komodifikované hudbě bez autora. Asi málokdo však tehdy tušil, že ono „bez autora“ by někdy mohlo znamenat „bez člověka“ a ne jen „bez nápadu“.

Nenápadný kult britských klubů, který stejně nenápadně přesídlil před vydáním letošní desky What Kind Of Dystopian Hellhole Is This? z Manchesteru do Berlína, se po roce vrací do naší metropole. Čtveřice The Underground Youth, jež ve své garážové a lo-fi tvorbě míchá akustičtější podobu psychedelie, značně zamlžené shogeaze, ale třeba též post-punk či blues, zavítá do Café v Lese již v pátek 17. února.

Doba elektronická pokračuje. Poté, co loňský ročník Vinyly ovládli Dizzcock a Aid Kid, i letos nejvíce odbornou porotu oslovily počiny, které s elektronikou výrazně pracují. Ocenění za desku roku si odnáší dné se svým postmoderním producentským minimalismem These Semi Feelings, They Are Everywhere, objevem roku se pak stává temná elektronicko-kytarová vřava Orient. Za počin roku byly zvoleny širokospektrální aktivity brněnského průběžného klubového festivalu Itch My HaHaHa.

Kittchenova skladba Zamilovaný je dodnes jednou z nejlepších, nejsmutnějších a nejvypointovanějších písní, s níž jsme měli tu čest. Pokud někdy někdo přemýšlel nad tím, jak se musela cítit něžná polovička, které se Kittchenův lyrický subjekt ve skladbě odcizoval, tomu dává zpěvačka Agu jasnou odpověď. Stačilo k tomu geniálně jednoduché řešení.

Nekonvenční experimentální pop Sonjy Vectomov byl jedním z nejpříjemnějších loňských překvapení, které česká scéna nabídla. Nyní se do vrstevnatých a podivně-hravých melodií budeme moci ponořit i naživo. Sonja Vectomov totiž v sobotu 11. února představí debutové album Lamprophrenia naživo v pražském Klubu FAMU. Ba co víc, veřejným tajemstvím budiž i informace, že zpěvačka toho večera uvede i své nové EP.

Neoklasické tendence nemíjí ani tuzemské končiny. Důkazem je pražský klavírista Václav Benda aka Noirepolde, který do pošmourných smogových dní vysílá komorní a mlhami stejně opředené debutové EP Songs From Nowhere. Osm skladeb, klavírních monologů, chcete-li nokturen v sobě skrývá romantiku i noire atmosféru, v náznacích i asociacích snad nepatrně kafkovskou.

Chinaski, Jaksi Taksi, Karel Zich, Mňága a Žďorp, Rybičky 48, Václav Neckář, Vypsaná fixa. Přirovnáními v komentářích se to pár hodin po zveřejnění nového videa Wild Tides, v němž Jakub Kaifosz nečekaně zpívá česky, jenom hemží. Pokud to byl vedle skladatelského vrtochu zároveň i plán, jak po sólo projektech Boy Wonder and the Teen Sensations a Lazer Viking & Sabrehart, zase naplno přitáhnout pozornost k „rodnému“ projektu, který chystá na jaro novou desku, pak se povedl na výbornou. Banální verše i důvtipné pointy. Svižná a minimalistická režie Štepána FOKa Vodrážky. Rádia a vesnické kulturáky nikdy nebyly blíže.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.