Foto: Chris Travis + Opak Dissu, Brno – Kabinet Múz, 12. 4. 17

Konečně začíná rýl amér v podání memphiského boha Chrise Travise. Lidi šílí ještě než se lídr z Waterboyz, uměleckého hnutí a labelu v jednom, doopravdy objeví na scéně, energie vibruje sálem. Přední řady padají přicházejícímu Travisovi k nohám, ti kdo nápor ustojí, k němu zbožně vztahují ruce. Damn! Chrisova slova „Make some fuckin noise“ se berou vážně, teplota v sále vystřeluje do enormních výšek a strhává se rave, ve kterém přežívají jen ti nejsilnější.

Vřed 2017, Olomouc – Konvikt, 10. 4. 17

Tenhle Vřed chtěl mít každý. Každý, kdo toho večera představoval své krátkometrážní snímky na olomouckém studentském filmovém festivalu. Podmínka byla jediná – tvůrci museli být studijně spjatí s Olomoucí, ať už v současnosti, či v minulosti. Z uvedených kousků značně rozdílných kvalit, které oscilovaly od melodramat přes horory po dokumenty se z vítězné sošky nakonec radovaly dva – cenu diváků získala trainspottingovská skica Ovoce života, porota pak ocenila Vokativ Zpečetěný osude, hořkosladký fiktivní dokument o odcizování se rodnému místu.

Foto: Střed Světa + Moving Spaces + Myako, Brno – Rumiště, 12. 4. 17

I když jsem už na akcích v režii AVA v různých prostorech a podprostorech byl nesčetněkrát, na Rumiště jsem zavítal poprvé. Kluci s projektem Moving Spaces slibovali čtyřkanálový zvuk z vlastní produkce, který jsem už v nějaké formě zažil na brněnském Prototypu. Byl jsem zvědavý, kam se to za ten půlrok posunulo a musím říct, že už jen něco očekávat byla chyba z mé strany.

Foto: Mik Musik showcase, Brno – Kabinet Múz, 6. 4. 17

Čtvrteční večer v Kabinetu Múz patřil polské elektronické hudební scéně, a to konkrétně uskupení MIK MUSIK, ke kterému patří i např. RSS B0YS. První vystoupil John Lake (Łukasz Dziedzic), poté zahrál svůj set Bartek Kujawski a koncert završila dvojice Iron Noir (Wojciech Kucharczyk a Łukasz Dziedzic).

Foto: Tomáš Palucha + Rutka Laskier, Ostrava – Jeden Tag, 30. 3. 17

​Předposlední číčákovský koncert před očekávaným festivalem Chee Chaak se uskutečnil ve čtvrtek v klubovně Jeden Tag. Tomáš Palucha zahráli ve čtyřech, set dosti povedený, odnesla jsem si kazetu. Co se týče Rutka Laskier, na Bandcampu mě jejich nahrávky moc nebavily, a proto to, co předvedli naživo, bylo pro mě obrovským překvapením. Čirý nářez, energie a výborná sjednocenost. Odcházela jsem nadmíru spokojená.

crystal coyōtl + François Svalis, Praha – GRID, 1. 4. 17

Vyrazili jsme do Prahy, podpořit hlavně olomouckou náplavu crystal coyōtl a François Svalise. Na odrbaných cihlách Gridu visely tyhle díla – jinosvětské fotografie z cest po Indonésii Vlesivy a propracované grafiky lesů a stromů Lenky Falušiové. A mezi stěnami se pohybovala zvláštní směsice přátel, dětí, psů, obsluhy a turistů, kteří očividně zabloudili, ale rádi se zdrželi.

Foto: Tommy Cash, Brno – Fléda, 23. 3. 17

Minulý čtvrtek vystoupil v Brně estonský rapper Tommy Cash, jeho extravagantní show nenechala nikoho chladným. Večer doplnilo české uskupení Yeezuz2020.

Foto: Flash The Readies, Olomouc – Jazz Tibet Club, 27. 3. 17

V pondělí odstartovala v Olomouci hanácká část dokumentárního festivalu s tematikou lidských práv Jeden svět. Úvodní večer završili Flash the Readies v Jazz Tibet Clubu – jen přes cestu od hlavního útočiště festivalu, kina Metropol. Olomoucká kapela, která se v posledních letech vyprofilovala v jedno z nejlepších post-rockových uskupení (nejen) u nás, publikum téměř hodinu koupala v intenzivních gradacích, jejichž atmosféru dotvářely znepokojivé projekce. 

Foto: Sarathy Korwar, Olomouc – Jazz Tibet Club, 24. 3. 17

Malé domorodé národy zůstávají větším civilizacím často skryty, případně si svou izolaci snaží co nejvíce udržet. Kdykoliv se tak k nám dostane cokoliv z jejich kultury, už tak dosti mystického, získá to s celým příběhem na mystičnosti ještě větší. Kmen Sidi žije v centrální Indii. Usadil se tam před tisícovkami let, kdy tam jeho předkové dopluli na dřevěných bárkách z daleké Afriky. Už tak dosti romantický příběh ve své tvorbě umocnil Sarathy Korwar.

Foto: Sýček + Jakub Šimanský, Olomouc – Galerie U Mloka, 23. 3. 17

Nakonec to všechno dobře dopadlo. Nemocné ±0 se na poslední chvíli podařilo nahradit zdravým Jakubem Šimanským, který položil atmosférické základy. Na dálnici mírně zápasící Sýček sice dojel místo na Dolní náměstí na Horní náměstí, ale ta jsou od sebe anštěstí jen pár metrů, takže to zdárně stihli a na základech postavili krautrockové chrámy. Zraněná noha upadnuvšího skateboardisty byla ošetřena. Provar se nekonal, neboť lidí dorazilo na čtyři desítky. Tak akorát, aby se sklepní prostory Galerie U Mloka příjemně zaplnily a přijatelně vydýchaly.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.