Death Grips, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16 Death Grips, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16 Libor Galia

Nejčernější čerň a sedmý kruh pekla

Death Grips v MeetFactory: reportáž | fotogalerie

Když jsem poprvé viděl, že support Death Grips budou na pražském koncertě dělat Raime, nevěřil jsem. „Je tohle ještě život?“ říkal jsem si. V pondělí čtyřiadvacátého se ukázalo, že vskutku je.

Raime, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16 (foto: Libor Galia) Raime, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16foto: Libor Galia

Londýnské duo Jon Andrews a Tom Halstead aka Raime si ten večer na pódium přizvali pomoc v podobě bubenice. Vzhledem k minulým zkušenostem s podobným „obohacováním“ setu (dívám se na tebe, Bene Froste), jsem radostí zrovna neskákal. Nicméně od prvních tónů bylo jasné, že živé bicí jejich performanci neškodí, naopak. Vzhledem k jejich relativní umírněnosti a rozumně zvolenému poměru k beatům elektronickým šlo o pozitivní zpestření a obligátní třešničku na dokonale pohlcujícím dortu. Temnota, nervozita a chladný odstup. Dead Heat a vybrnkávání kytary. Stammer uzavírá kruh. Není úniku, blackest ever black. Poslední skladba absolutně netuším, co byla, ale chci ji znovu a víc. Napište mi do komentářů.

Death Grips, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16 (foto: Libor Galia) Death Grips, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16foto: Libor Galia

Nabrat čerstvý vzduch a rychle zpět. MeetFactory se proměnila. Přibylo lidí, ale i vylitých dezolátů. Je plno, jako kdyby bylo vyprdováno. Nejspíš proto, že je. Kapela si dává na čas, a když si MC Ride ledabyle střihne opožděnou zvukovku (Guillotine), započne totální apokalypsa. Šlapky v prvních řadách převlečené za patnáctileté holčičky (nebo naopak?) padají pod tíhou masy do změti plastových kelímků, piva a pika.

Death Grips, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16 (foto: Libor Galia) Death Grips, Praha – MeetFactory, 24. 10. 16foto: Libor Galia

Trojice na pódiu nakládá nemilosrdněji než rány do ksichtu, jež schytávají ony výše zmíněné hlupačky, snažící se vstát z popela (bordela?). „Get get get get got got got got / Blood rush to my head lit hot lock / Poppin' off the fuckin' block knot / Clockin' wrist slit watch bent thought bot“, vypálí na úvod Get Got Stefan Burnett svým charismatickým hlasem, a než na zem dopadne dopadne kapka potu z jeho plnovousu, hlukové elektropeklo instantně uvaří mozek všem přítomným a rozpoutá další z mnoha záchvatů chaosu. No Love, I’ve Seen Footage, Hot Head. Dobitý a topící se v potu dostanu nápad přežít tuhle noc a zbytek raději sleduju z „mimokotle“. Vidím potetovanou polonahou bestii, neúnavně sázející jeden rým za druhým. Intenzitou mi to celé připomíná Converge, ovšem tady u frontmana nemám pocit, že na konci setu umře. Spíš se modlím, abych neumřel já.

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.