Pohoda 2015 vykročila snům vstříc (2. díl)

Björk, Pohoda 2015, foto Pohoda/Ctibor Bachratý Björk, Pohoda 2015foto: Pohoda/Ctibor Bachratý

Pohoda 2015: reportáž (1. díl) | reportáž (2. díl)

Zatímco v předchozím díle reportáže jsem se zabývala velkými jmény, hlavními stagemi, tedy tím, od čehož se hodně očekávalo, prodloužená sobota mě zavedla (snad poprvé na tomto festivale) i na menší pódia. Od těch jsem naopak nečekala nic, protože o účinkujících jsem mnoho nevěděla, někteří z nich se však postarali o top výstupy celé Pohody. Dva z nich se odehrály ve Visegrad Clubu, vlastně malém stanu, který ve své stmelené dramaturgii představoval progresivní elektronickou hudbu producentů a kapel nejen ze střední Evropy. Narazila jsem zde na Project 2501 z makedonského Skopje, velké fanoušky Nine Inch Nails, kteří však svou osobitostí Reznorovu poslední desku hravě strčí do kapsy. Nejdříve pouze ve dvou začali svůj set jako producenti elektroniky a pak zničehonic vzali kytary, přizvali k sobě zbytek kapely a přetransformovali se v noise punk. Možná byli na Pohodě vůbec nejtvrdším a nejhlasitějším úkazem.

Jedním z vrcholů festivalu pro mě byl brněnský producent Leoš Hort vystupující pod monikerem HRTL, jinak také šéf kazetového vydavatelství Bükko Tapes. Ten řádil se svými analogovými beaty na stejném místě po půlnoci a za nadšeného potlesku divoce tančícího plného stanu dokázal, že na trenčínském letišti už v nočních hodinách nemusíte chodit skákat jen na drum'n'bass či pop elektro. Jediné, co mě mrzí, je fakt, že jsem neměla při nabitém programu dost času zajít na více setů Visegrad Clubu.

HRTL, Pohoda 2015, foto Pohoda/Martin Šopinec HRTL, Pohoda 2015foto: Pohoda/Martin Šopinec

Island se otevírá Slovensku

Přestavěná Europa Stage nabízela přes den přednášky a diskuze, večer koncerty. V sobotu ji ovládla islandská scéna, což byly vlastně kapely dvou odlišných generací. Fufanu v čele se zpěvákem Kaktusem je právě skrze něj spojena rodinným poutem s Ghostigital, v níž hraje jeho otec Einar Örn. Jistě nepřekvapí, že v tak malé zemi, jako je Island, je hudební scéna úzce propojena, členové Ghostigital tak mají část společné historie s Björk a Einar hrál v její původní kapele The Sugarcubes.

Fufanu, Pohoda 2015, foto Pohoda/Gabriela Zigová Fufanu, Pohoda 2015foto: Pohoda/Gabriela Zigová

Encyklopedický popisek ve speciálním pohoďáckém vydání časopisu Týždeň hovoří o Ghostigital takto: „extatický zpěv a rap, výživné beaty, znepokojivě silná, vyšinutá hudba.“ Co se vyšinutosti týče, vše sedí, tito „starší“ Islanďané jsou mnohem více performeři než experimentátoři a v nočních hodinách trápili unavené sedící publikum hlučnou anti-hudbou. Pokud jde o Fufanu, ti začínali jako producenti techna a momentálně se jím líbí být rockovou kapelou. Navzdory tomu, že se frontman snaží působit temně jako Ian Curtis, soustředěnou pozornost neudrží. Tahle sestava se zjevně stále hledá a zkouší, čím by se mohla odlišit. „Je těžké rebelovat proti rebelovi,“ říká sám zpěvák při otázce, jak se vymezuje vůči tvorbě svého otce Einara.

Ghostigital, Pohoda 2015, foto Pohoda/Martin Šopinec Ghostigital, Pohoda 2015foto: Pohoda/Martin Šopinec

Nejintenzivnějším islandským zážitkem pro mě nebyla Björk. Zakončení letošního festivalového putování mi ve tři hodiny ráno obstarala dvojice Kiasmos. Colours of Ostrava loni posadili Ólafúra Arnaldse za klavír, odkud ho známe lépe, ale na Pohodě vystoupil v ležérní náladě, která se roznesla na všechny přítomné a hrál si jen tak pro zábavu, hádejte co? Techno. Ano, přesně touto transformací, poněkud více žánrově rozkročenou než zmínění Fufanu, si prošel Ólafur Arnalds, když se spojil s Janusem Rasmussenem z Bloodgroup. A co dodat, slušelo jim to spolu.

Pestrobarevný tanec u zapadajícího slunce

Ty nejšťastnější momenty festivalu zahrnují samozřejmě již dříve zmíněné splněné sny. Kevin Barnes přijel na letiště v dobrém rozpoložení. Nejdříve v Artist Village podstoupil kruhové interview, kdy se ho střídavě vyptávali čtyři různí novináři (na více otázek času bohužel nezbylo). „I tohle jsou členové of Montreal,“ představil nám zbytek nové sestavy jeho bratr David. Ten patří k of Montreal od začátku a zajišťuje výtvarnou prezentaci a design pódia. Na Pohodě se jeho práce neukázala, protože na festivale není dost času na přípravy. Of Montreal nedostali hlavní pódium, ač by si ho zasloužili. Skupina, která je spojena se scénou v amerických Athens, kam patří třeba Neutral Milk Hotel, a v repertoáru má už třináct studiových desek, měla být jedním z headlinerů. Čas jejich vystoupení: přesně hodina před Björk, podvečer, čas sprchování a chystání se na chladnější noc či já nevím co. Před Orange Stage během koncertu of Montreal mnoho lidí nestálo. Škoda hlavně těch, co tam nebyli.

Festivalový setlist byl sestaven na míru počasí, náladě a kratšímu trvání výstupu, a tak hrál Kevin oděný v modravě-azurovém kostýmu a s třpytivými očními stíny přehlídku svých největších „hitů“, funky kousků, kde se melodie a akordy střídají jako ve slalomu. Někdy hladce, jindy prudce. Nejvíce odeznělo z jeho zásadního alba Hissing Fauna, Are You The Destroyer?, ne však desetiminutový očistec The Past Is A Grotesque Animal. Došlo i na skladby z posledních dvou desek Lousy with Sylvianbriar a Aureate Gloom, ale nové album nebylo hlavní náplní koncertu. Of Montreal jednoduše zvolili party set, co nejvíce popových skladeb, na které můžete tancovat. Kevin většinou stál s kytarou za mikrofonem, občas vyběhl blíže k publiku a zatančil sám (i ta vzdálenost prvních řad od pódia nebyla zrovna pro tuto kapelu ideální).

Björk, Pohoda 2015, foto Pohoda/Ctibor Bachratý Björk, Pohoda 2015foto: Pohoda/Ctibor Bachratý

Růžový kouř, květiny a nedotknutelná Björk

Tolik předem opěvovaná Björk zpívala navzdory vyšší návštěvnosti hlavního pódia pro pár největších fanoušků vepředu. Celé její vystoupení bylo jaksi zvukově rozplizlé, a pokud jste nestáli hned před pódiem, vnímali jste zřejmě všechno okolo, jen ne orchestrální aranžmá a hudební představení. Sama zpěvačka měla celou dobu na sobě masku, nebylo jí tedy vůbec vidět do obličeje. Navíc ji nezabírala ani jedna kamera, protože na plátnech se promítaly záběry podobné těm z National Geographic. Nemohla jsem se ubránit dojmu, že nemají s hudbou jako takovou bližší spojitost. Jediný moment, kdy opravdu význam získaly, bylo synchronizované propojení s jakoby tančícími hady (kteří se ve skutečnosti nejspíš pářili nebo spolu bojovali). Růžový ohňostroj působil romanticky, stejně jako vyhazování květin do vzduchu vytvořilo dojem krásna. Tvorbu Björk jsem nikdy nesledovala a její vysoce hodnocené desky mě nechávají nedotčenou. Snad je to tím, že její pop se mi zdá až příliš vážný, až moc afektovaná snaha o umění, které je navzdory všemu stále popem. Nicméně i přes můj nezájem o její koncert se mi zdálo, že jako headliner nebyla úplně přesvědčivá a velikost jí dávaly zejména všechny ty kulisy kolem ní. Zbyl snad jen její emocionálně vypjatý charakteristický hlas.

Young Fathers, Pohoda 2015, foto Pohoda/Gabriela Zigová Young Fathers, Pohoda 2015foto: Pohoda/Gabriela Zigová

Skutečnou hvězdou večera byly bezpochyby Skoti Young Fathers. Kapela, která ještě v roce 2013 vystupovala na Showcase Stage Rock For People v malém hangáru a pro pár lidí v klubech, mezitím získala Mercury Prize za své debutové album Dead a letos vydala druhou desku White Men Are Black Men Too. Trio, které kombinuje hip hop, současnou popovou elektroniku a sborové vokály se syrovými výpověďmi a sociální kritikou. Plný velký stan Space Arény, který může zhuštěnou kapacitou konkurovat hlavní stage. Aura budoucích velikánů popu, ze kterých je cítit ambice, projev, jenž dává smysl, to se zde projevilo už celkem naplno. A opět se celou dobu energicky tančilo.

Pohoda - luxus pro každého?

Festival každoročně zvedá nejen hudební a jiný program, ale také podmínky přežití třídenního fyzicky náročného veselí. Pohoda dávno není jen svátkem pro baťůžkaře, kteří musí splnit aspoň jednu podmínku – umět si postavit stan. Letos přibyly vedle stanového „hotelu“ nové dřevěné chatky nabízející více pohodlí pro nocování a také druhá série splachovacích wc. Rozšířila se i nabídka gastronomie, v níž sice převážně vládne hodně tučný fast food, ale kdo chce, svou rybu se salátem i stánek zelinářů si najde. Možná se někomu může zdát banální řešit tyto věci v reportáži na hudebním serveru, nicméně uspokojení základních lidských potřeb má výrazný vliv na složení publika a tím i na celkovou atmosféru a pověst festivalu. Na Slovensku to pochopili velmi brzo a tak není žádnou výjimkou, když vidíte postarší pár se zájmem sledovat koncert Young Fathers. Z pohledu českého návštěvníka mám dojem, že Pohoda se pro naše sousedy pomalu stává kulturním dědictvím, svatostánkem rituálního charakteru a zahrnuje do tohoto rituálu čím dál více lidí napříč generacemi a zájmy. Letošním ročníkem navíc ustoupila od ryze popového programu a nabídla skutečnou alternativu. Možná se mýlím, ale zdálo se mi, že na ni přišlo více náhodných než cílených pozorovatelů, a to je rozhodně ojedinělý úkaz.

Tolik k letošním prázdninám v Trenčíně. Dobrým vtipem byl stejný výběr headlinera, tedy Björk, v případě slovenského festivalu a našich Colours of Ostrava. Když odhlédneme od vyššího zastoupení world music ve prospěch Ostravy (které bylo na Pohodě letos méně, což však neplatí o každém ročníku), myslím na to, že Pohoda byla přesně taková, jaké měly být Colours již dávno. Kaščákova láska a dítko Zlaty Holušové momentálně soupeří hlavně v tom, která z těchto dvou letních veselic nabídne větší progres a posun. Slovensko má nyní našlápnuto jak v obsazení headlinerů, tak v zázemí, přestože se nachází dále od města. Zatímco Ostrava loni teprve objevovala Vložte kočku, Pohoda obsazuje každoročně převážně to nejkvalitnější z cz/sk scény. Letos se k tomu přidala i pozoruhodná elektronická scéna. Colours odpovídají svou vlastní a od loňska fungující poetickou stage. Ale o tom více za pár dní slovy jiných. Já už se jen těším, co si v Trenčíně připraví na jubilejní dvacátý ročník.

Pohoda 2015, Trenčín – letiště, 9.- 12. 7. 15

Pohoda 2015: reportáž (1. díl) | reportáž (2. díl)

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.