Pohoda 2017 Pohoda 2017 Nela Bártová

Vďaka, Pohoda 2017

Nad trenčínským letištěm se vznáší očekávání, festivalové vlaječky vlají ve větru. Vítají nás usměvaví dobrovolníci a bez velkého čekání parkujeme auto. I toto léto slibuje Pohoda příjemný zážitek. Většina návštěvníků areálu, ať už jde o teenagery, studenty nebo rodiny s dětmi, tu není poprvé. Díky rozsáhlému programu si tu každý najde to svoje a v naprosté symbióze se tak mezi horami obklopujícími Trenčín prolínají rozdílné zážitky.

Trochu se zorientovat, zapamatovat si místo, kde stojí stan, a vypravit se vstříc prvním hudebním zážitkům. První vlnu euforie ve mně vyvolává svou jemnou showgaze romantikou kapela Slowdive. Ponoukají pevně chytnout za ruku svou lásku, v mém případě si nejdřív jednu festivalovou najít. Na velké stagi pak následuje norské bratrské duo Ylvis, a přestože na tiskové konferenci připouští recesi, jde vidět, že show berou vážně. Milion převleků střídají s naprosto bizarními situacemi a choreografiemi, cítím se ztraceně. Vlnu ironie stále chytám z lyrics, z komedie na pódiu se pro mě ale stává fraška. Raději se vzdaluji a bezhlavě se vrhám až do poga, které rozpoutává anglické punkové duo Slaves. Program končí už kolem druhé ranní a já se snažím najít svůj stan – je potřeba šetřit síly.

Občasný déšť & girl power

Ranní déšť nás vězní ve stanu, tentokrát jde ale naštěstí jen o pár přeháněk. Déšť ustává: jsem ready. Dvoudenní bloudění po areálu pro mě v jednu odpoledne odstartovává za projekce hentai porna v kryté Space Aréně estonský raper Tommy Cash. Jeho trhané taneční pohyby skvěle sednou k bizarním internetovým projekcím a vtahují nadšený dav do světa post-sovětské estetiky. „It's 2 o'clock, what the fuck,” říká Tommy a strhává se rave. Stříká do davu šampaňské a po konci koncertu se nadšeně fotí s fanoušky, ležérně zavěšený do plotu. Přijde mi, že svět Tommyho Cashe si v sobě přes všechen bizár nese pravdivost a jde vidět, že si ho s uličnickou rozkoší užívá.

Tommy Cash (foto: Nela Bártová) Tommy Cashfoto: Nela Bártová

Je stále kam utíkat, přesto žádný spěch, říkám si. Ležíme na trávě kousek od hlavní stage a posloucháme hlas mladičké Birdy, jejíž koncert je lehký a procítěný. Bloudíme po areálu a náhodou se ocitám v Éuropa Stage. Drobná blondýnka s kytarou zde rozehrává jemné tóny a vtahuje nás do svého procítěného světa. Alice Phoebe Lou o každé písničce něco řekne a mimo jiné na sebe prozrazuje, že ačkoli pochází z Afriky, nějaký čas žila na ulici v Berlíně. Na jejím obličeji se několikrát zatřpytí slzy, přesto se koncert nepřehoupává do melancholie a je nabytý pozitivní energií. Odzbrojující upřímnost a krásný hudební zážitek. Za mě objev festivalu.

Na něžné vlně ve večerních hodinách pokračuje i headlinerka Solange. Na červeně nasvíceném pozadí se objevuje za doprovodu dvou tanečnic a několika hudebníků s pečlivě připravenou minimalistickou choreografií. Naprosto slazené pomalé pohyby Solange i obou tanečnic působí trochu strojeně a nejzajímavější jsou pro mě chvíle, kdy Solange experimentuje a twerkuje. Hudba sama o sobě je dokonale čistá a osobitá. Než koncert předčasně ukončí déšť, Solange stihne sestoupit k davu, obejmout jednu dívku a celou show zakončit procítěným singlem Cranes in the Sky, za který tento rok vyhrála Grammy. Stejně jako její sestra Beyoncé je pro mě i Solange Knowles profesionální hvězdou, ač ne tak mainstreamového rázu.

Klid, který nad velkou stagí nastolila Solange, boří o hodinu později britská raperka M.I.A. Před železnými mřížemi svou hudbou úderně spojuje západní a východní kulturu a ač se texty často týkají světových problémů, tento večer je to čistě show. V jednu chvíli sedí vysoko na mřížích, pak vstupuje přímo do publika. Možná se trochu neplánovaně ocitá přímo mezi fanoušky a končí dříve kvůli technickým problémům, ale show předvádí skvělou. Hmm! Insta Lova.

Oh, something good tonight

„Make a circle, make a circle!”  křičí transgender raper(ka) Mikky Blanco a v baletní sukýnce skáče do davu a strhává rave, ve kterém jako hlavní aktér zůstává po většinu koncertu. Zvuk je vedlejší, tady jde čistě o pulsující energii, která z Mikkyho vyzařuje i o hodinu později, když na sebe narážíme v malém Laugh-Techno-Bau Klubu. Brněnští DJs PSJ a Disco Moretti tu po sobě roztáčejí zamilovaný energetický house, zatímco Space Arénou duní drum & bass a slovenské pivo motá hlavu.

Princess Nokia (foto: Nela Bártová) Princess Nokiafoto: Nela Bártová

Probouzím se v cizím stanu, klopýtám do sprch a pak už rovnou do arény. Tommyho střídá americká raperka Princess Nokia a zatímco Tommymu vše věřím, u princezny váhám. Místo silné bojovnice za práva žen mám pocit, že je na stagi trošku zmatená roztomilá holčička. Na beat s playbackovým podkresem občas zapomíná slova a při vystoupení několikrát odbíhá do backstage. Chybí zajímavé projekce a největší tři hity zazní hned ze začátku, takže se publikum nestačí rozpohybovat. Princezna se ale neustále mile usmívá, uprostřed koncertu překvapuje akustickou vsuvkou a na závěr se loučí obětím všech v první řadě. Ti, kteří ji neznají, jsou okouzlení, já jsem v rozpacích.

Pokračuje bloudění, čas se pro mě zastavuje až s anglickou indie kapelou Alt-J. Nad velkou stagí svítí úplněk a dva dokonale slazení zpěváci bez jediného zaváhání přeskakují z oktávy do oktávy, zatímco za nimi blikají minimalistické světelné projekce. Introvertní Alt-J neběhají po pódiu ani nekomunikují s publikem, jedinou zbraní je jejich hudba, která prostupuje celým tělem. Nic víc ani v jejich případě není potřeba, publikum zná většinu písní nazpaměť a hodinovým transem tak Alt-J uzavírají program hlavní scény.

Veď príbeh nekončí

Po trenčínském letišti se rozlévá ranní slunce, zatímco ti nejvytvralejší před velkou stagí tancem vítají slunce. Přichází lehký déšť a po něm už jen balení, hledání a loučení. Žádný spěch. Na mobilní aplikaci, která slouží k orientaci v areálu a v programu, místo obvyklých notifikací o počasí vyskakuje poděkování z řad organizátorů. „Wish you a pleasent journey home and see you at Pohoda 2018.” Doufám. Pohoda obstála svému jménu a nabídla skvělý hudební zážitek a perfektní organizaci. Jako pro mnoho dalších, i pro mě se stala festivalovou láskou, ke které se chci vracet.

Komentáře

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.