Brodinski, Fléda Brodinski, Fléda Václav Mach

Zasvěcení do atlantského rapu. Brodinski se na Flédě vrátil ke kořenům

Kdo by očekával, že francouzský producent Louis Rogé alias Brodinski na brněnské Flédě předvede pouze svoji novou tvorbu, mohl být možná zklamán. Brodinski se po roce stráveném v americké Atlantě na skok vrací na svůj rodný kontinent, kde zůstává stále věrný svým „Made in France” beatům. Ti, kteří se tešili na pořádnou dávku dark francouzského techna a své dance moves dopředu naladili na právě takovou vlnu, museli být opojeni.

Lidé se trousí do hlavního sálu. Linou se útržky beatů a lákají od baru do tanečních prostor. Sál se zaplňuje zhruba ze dvou třetin a dav lidí v průběhu fluktuuje. První řada se vlní, pohazuje hlavou a zavírá při tanci oči. Brodinski přebírá otěže. V přesně střiženém roláku obepínajícím jeho paže a se zlatými prsteny na rukou ovládá CD player. Vše působí precizně a dotaženě, natrénovaně téměř jako gymnastická sestava, do které zapojuje pohyb natolik entuziastický, že se může zdát, že tohle nebude volná sestava. Pletu se…

(nk)

Brněnská Fléda, která poslední dobou vozí do Brna velmi zajímavá jména, hostila 3. února DJe Brodinskiho (Bromance Records), který celý rok 2016 čerpal inspiraci a seznamoval se s místní bohatou rap culture v Atlantě. To se mu vyplatilo a na mixtapu The Sour Patch Kid (americké kyselé gumové kokino) se projevila jeho silná adorace a obdiv k americké rapové kultuře a také se potvrdilo, že francouzské temné beaty a rapová nálada jdou velmi dobře k sobě. Zároveň Brodinskiho mixtape patřičně demonstruje jednu z cest, kterou by se mohla posouvat americká nemasová produkce. Brodinski svou obrovskou snahou tak maže předsudky o nemožnosti spolupráce s tak úzce spojenou komunitou, jako jsou právě atlantští MC's.

… lesk své legendy odráží od klubových světel slunečními brýlemi. První řady si zvykají na dynamiku horské dráhy. Elektronika a neúprosný techno beat s rozvolněnými trapovými vsuvkami, které si publikum podmaňují kupodivu více než úvodní taneční extáze. V první řadě se mihotají slečny s třpytivými korunkami. Zvykám si na jeho dynamiku. Intenzivní pohyb střídá pohupování. Nová kombinatorika žánrů přerůstá Brodinskiho legendu a pod DJ pultem mu vyrůstá nová generace posluchačů jako květiny post-elektronických hypermoderních zahrad zasazených v letech 2011-2013. Jako hnojivo mu ironicky poslouží i po podlaze roztříštěné střepy z krýglů buranů, co si přišli zařvat hobluj. V tomto momentě si už ale hraje podle sebe. Ignoruje BPM a ztělesňuje na pódiu to, co je obsažené na jeho posledních albech: víra v jedinečnost a spojení nespojitelného. Vysílený závěr v podobě Bury Me naposledy a symbolicky podtrhuje jednu etapu francouzské elektronické hudby odstartované legendami jako DJ Mehdi, Yuksek a ostatně celým Ed Banger records.

(nk)

Fléda byla svědkem několika ochutnávek z nového mixtapu Brodinskiho, ale bylo znát, že on sám si je vědom, proč jej publikum na starém kontinentu zná a obdivuje, a tomu zasvětil velkou část svého setu. Jsou to právě jeho čisté temné francouzské beaty a éra, kdy s Gesaffelsteinem a Louisahhh vyprodávali evropské kluby. Těžko říci, na co se připravilo a co očekávalo brněnské publikum. Nicméně v průběhu setu, který trval přibližně hodinu a půl, jsem nabyla dojmu, že kdykoliv přišlo na cokoliv z jeho nové tvorby, Brodinski pookřál a s ním i publikum. Protože publikum pookřeje pouze tehdy, když intepret sdílí s ostatními to, kde se cítí nejvíc doma. Ať už je to ve Francii či v Atlantě. (nh)

Brodinski: reportáž | galerie

Komentáře

Více z této kategorie:

« Metro – HRTL plus.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.