Reakce z redakce 2016: Nejlepší zahraniční desky (II.)

Pokračujeme ve výročních žebříčcích a i druhý díl našich nejoblíbenějších zahraničních desek je pestrost nad pestrost. Jaká dvacítka ze světa nás ve druhé polovině roku zaujala nejvíce – ať už hudebně, konceptem, či jakkoliv jinak? Dozvíte se opět bez pořadí, dle kalendářního řazení.

Reakce z redakce 2016: Nejlepší zahraniční desky (I.)

Ano, už i my vás začínáme zaplavovat výročními žebříčky. Máme pro vás připraveny seznamy našich nejoblíbenějších desek zahraničních a česko-slovenských, přičemž začínáme prvním dílem toho, co nás nejvíce oslovilo zpoza našich hranic. Stejně jako loni jsme přistoupili ke „kalendářnímu“ představování favoritů, neboť se v naší redakci zamiloval každý do něčeho jiného. Pestrost nad pestrost. Jaká dvacítka desek, vydaných od ledna do května, nám nejvíce přirostla k srdci?

Nejostřeji sledované songy 2016

Konec roku je tu a i my se přidáváme k chrlení žebříčků toho nejlepšího, co se podle nás v roce 2016 urodilo. Budeme rekapitulovat počiny tuzemské i zahraniční, ale jako první vás již tradičně konfrontujeme se vkusem vás, samotných čtenářů. Reakce z redakce totiž opět otevíráme Nejostřeji sledovanými songy, tedy těmi nejsledovanějšími díly naší rubriky Echolokátor, v rámci níž jsme vám v celkem 46 dílech představovali každé pondělí horké hudební objevy. Co vás letos nejvíce zajímalo z česko-slovenských a zahraničních končin? Dozvíte se v následujících 15 položkách. Zaostřete.

Ve jménu otce, syna i ducha: Jedenáct pilířů Awful Records

Jako kolektiv začalo Awful fungovat již někdy v roce 2011. K samotnému labelu se propracovalo o dva roky později. Ačkoliv se může zdát, že nemá pevné základy, určité pilíře, na kterých label oproti racionálnímu předpokladu funguje, vypozorovat lze. Na těchto pilířích pak stojí dřevěný komunitní dům, ve kterém členové Awful, jejich přátelé, partneři, přidružení umělci a naprosto nahodilá individua sdílejí společný domov za prostým účelem: ztřískat se a dělat hudbu.

Jepičí osudy: Josef K – The Only Fun In Town

Při vzpomínkách na zlatou éru britského post-punku máme tendence se omezovat na několik málo ikonických kapel. A je to škoda, protože přelom sedmdesátých a osmdesátých let byl na ostrovech nesmírně plodný a vedle Joy Division, Echo & the Bunnymen, Siouxsie and the Banshees, Buzzcocks či třeba Gang of Four vznikalo mnoho dalších skupin, které inspirovaly ve velkém, byť dnes leží jaksi ve stínu. Skotská čtveřice Josef K do této škatulky zapadá do puntíku.

Startér: „Co je na něm špatně?“

Na Besedě u Bigbítu se uskutečnila přednáška o soutěži Startér Radia Wave, který od letošního roku s Besedou spolupracuje. „V čem je Startér špatný?“ ptal se moderátor Jonáš Zbořil zúčastněných. Na diskuzi na Besedě už čas nezbyl. Co špatného tedy vnímám na Startéru já?

Když hudebníci koketují s literárními múzami aneb Zásoba knižních tipů na dlouhé večery

Knihy se hodí vždycky a neexistuje roční doba ke čtení knih nevhodná. Nesejde na tom, jestli si ty nejnapínavější, nejromantičtější nebo nejfilozofičtější příběhy vychutnáváte za parného letního odpoledne venku na dece, nebo si je naopak šetříte na chvíle, kdy si za podzimních plískanic uděláte hrnek kakaa a vlezete si pod peřinu.

Field recordings: Lovení zvuků v terénu jako hudební estetika

Využívání field recordings neboli terénních nahrávek, zachycování zvuků a ruchů světa živého a umělého mimo prostor nahrávacího studia, světa přírodního a antropogenického, se v současné hudbě stává čím dál tím výraznějším fenoménem. V následujících řádcích si proto krátce nastíníme, jak se tato metoda zaznamenávání bezděčně vznikajících akustických podnětů z okolí proměnila z vědeckého, především dokumentačního hlediska v přístup hudebně-estetický a v jakých formách se vyskytuje u nás i v zahraničí.

Fest-view: Beseda u Bigbítu 2016

Jihomoravský festival Beseda u Bigbítu vypukne už přesně za dva týdny, v první srpnový víkend. Návštěvníci se mohou těšit na osvědčený formát – tedy na směs neotřelých jmen z české scény, doplněnou (především) o žánrově rozmanité kapely ze zemí visegrádské čtyřky. To vše proběhne během dvou dnů na 3 stagích v jedinečném prostředí topolového hájku v Tasově u Veselí nad Moravou.

Fest-view: Vila žije!

Nad Českem jako by se v posledních letech vznášel soumrak funkcionalistických vil. Nedávný případ Münzovy vily v Brně je ukázkou scénáře, který se nakonec z katastrofy přehoupl do úspěšného konce, ale jiné vily podobné štěstí nemají. Čeňkova a Košťálova vila na pražské Babě či (pravděpodobný konec) momentálně v médiích hojně skloňované vily na Petřinách budiž příkladem.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.