Může i krátké, dvoupísňové EP naplnit nedočkavostí a přesvědčit o tom, že v Česku osobitým kytarovkám ještě neodzvonilo? Poslechněte si zachmuřený, v hlukovém oparu zastřený post-punkový prolog ±0 a odpověď vás po šesti minutách dožene sama. Může.

Zařazením stále poněkud tajemného dua Julinko do rubriky Czech it se dostáváme na poměrně tenký led. Jeho kořeny totiž nejsou české, nýbrž italské. Led tiše praská. Jenže – debutové album Hidden Omens jim na kazetě vyšlo u tuzemských Stoned to Death Records. A byla to Praha, která Julinko vdechla tolik múz, že se do skládání pustili. Proto led nikdy nepovolí.

V novém díle Czech it vykračujeme na naše poměry trochu do neznáma. Představujeme totiž kapelu, která nemá v sestavě ani jednoho kytaristu, natožpak klavíristu, dokonce ani nekoketuje s elektronikou.

Jsou pohrobky Orlové, v garáži tkají sychravý a špinavý virvál, v němž se mísí odkaz 90. let se vším, co v té době existovalo. Je to post punk, grunge, emo, je to přímočaře kupředu se valící taras plný deziluze, který nedává vydechnout.