Česká scéna 2019: Apollo vs. Vinyla

Před osmi lety u nás vznikla dvě hudební ocenění jako odpověď na populární Ceny Anděl a jejich záběr, který tou dobou opomíjel důležitou část hudebního spektra. Cena Apollo a Ceny Vinyla – první od té doby volí album roku; druhé také, nadto oceňují „objev roku” a „počin roku” (zvýrazňující promotérské a jiné hudební aktivity). Tentokrát se obě potkávají v nominacích jmen Čáry života, Povodí Ohře a Tomáš Palucha. 

Fest-view: Spectaculare 2019

V polovině února už pošesté začne v Praze širokospektrální festival, který původně nabízel alternativu k letnímu dění v období třeskutých mrazů. Najednou jste si mohli jít zatančit na berlínskou klubovou elektroniku nebo objevit zcela nové rozměry poslechu hudby, ať už se to odehrávalo v NoD nebo chrámu sv. Salvátora. Na první ročníky festivalu Spectaculare mám stále velmi živé vzpomínky, od nočního bloumání zledovatělou Prahou po vyrábění dronu se Sylvainem Chauveau, který byl překvapen, že na workshop dorazila holka. Dnes, doufám, už to není zase takový div a workshopy nás na Spectaculare budou čekat i letos. Festival zahájí taneční představení Rafales choreografa Benjamina Betranda, jehož inspirovala „nevypočitatelná vzdušná substance, která se prolíná i skrze hmotu.“ A pak bude následovat jeden zážitek za druhým: Apparat, Jon Hopkins, showcase experimentálního labelu Erased Tapes či manchesterského vydavatelství Gondwana Records. Cross Club připravuje live set polského producenta Hatti Vattiho, v Rudolfinu zazní adaptace Bachova díla v podání cellisty a skladatele Petera Gregsona.

Fest-view: Eurosonic 2019

Chceme představit unikátní, vysoce kvalitní hudbu těchto dvou sousedů, avizoval loni Eurosonic, evropský veletrh s talenty, když ohlásil svůj fokus na Česko a Slovensko. „Ačkoliv jde o dvě z nejmladších zemí v Evropě, obě mají rozmanité a rostoucí hudební scény, dlouholetou historii a nabízí spoustu skvělé hudby k objevení.” V půli ledna do nizozemského Groningenu, kde už festival víc jak třicet let probíhá, letos zamíří jednadvacet českých a slovenských umělců. Mnohá ze jmen jsou překvapením.

Fest-view: PAF 2018

PAF aneb Přehlídka filmové animace a současného umění dělá Olomouci dobré jméno nejen v ranku festivalů věnovaných animovaným filmům. Čtyřdenní událost nabízí ojedinělou příležitostí k seznámení se současnými tendencemi v celosvětovém umění. Hudbu už pár let nelze brát jen jako doprovodný program, jak v jednu chvíli našeho rozhovoru poznamenává Martin Mazanec, díky své promyšlenosti se na PAFu stává plnohodnotným prvkem. U příležitosti sedmnáctého ročníku, který proběhl během 6.–9. prosince, jsme mluvili nejen o hudbě s ním, hlavním dramaturgem, a Maxem Dvořákem, který se stará o dobrou tvář festivalu.

Angažovaná Antigona v podání Katarzie a Pjoniho

Katarína Kubošiová alias Katarzia ve spolupráci s producentem Jonatánem Pastirčákem alias Pjonim složili hudbu k inscenaci antického dramatu Antigona. Představení Slovenského národního divadla má drama přiblížit mladším divákům a jejich úderné texty slouží jako průvodce celým dějem. Ve vydavatelství Slnko Records doplněné o několik dalších skladeb vychází album stejnojmenné album Antigona, které se vyjímá čistě elektronickou produkcí s minimalistickým zvukem a zpěvem blížícím se spíše rapu. S Katarziou a Jonatánem jsme si povídali o angažovaných textech, jejich vzájemné fascinaci elektronickou hudbou a plánech do budoucna.

O skromně velkolepém Janu Novákovi s Floexem

Floex a Tom Hodge v létě vydali konceptuální album A Portrait of John Doe. Před rokem jej v předpremiéře uvedli se symfonickým orchestrem, nyní jim bude vytvářet hvězdnou oblohu. Turné k albu právě začalo v Bratislavě, vyvrcholí křtem 11. listopadu v Praze, nemine velká česká města a bude završeno dvěma koncerty v Rusku. S Tomášem Dvořákem mluvíme především o skromné velkoleposti alba, o tom, že příště by měl chuť dělat něco menšího, intimnějšího, a když se ho ptám, jak se mu daří šířit povědomí o své tvorbě, odpovídá, že když je jeden introvert, nezbývá, než věřit vlastní hudbě a taky trochu na štěstí. Příslibné je neposledně přeci jen i jejich vystoupení na nizozemském Eurosonicu 2019.

Fest-view: Donaufestival 2018

For thirteen years is Lower Austria’s Krems at Danube river hosting a festival combining theatre, performance and alternative, mostly experimental, music. Middle class stumbling between vineyards will be disturbed at this year’s break of April and May, more specifically the two following weekends, again by one of the most interesting European festivals. For an interview about a history, ideals in the background and current edition we have talked to the CEO of the Donaufestival, Klaus Moser. 

Fest-view: Donaufestival 2018

Již třináct let se v dolnorakouské Kremži odehrává festival kombinující divadlo, performance a alternativní, povětšinou experimentální hudbu. I letošní přelom dubna a května tak opět bude narušovat klopýtání maloměšťáků od vinice k vinici jeden z nejzajímavějších uměleckých festivalů v Evropě. O ideách v pozadí, historii i letošním ročníku jsme se bavili s jeho ředitelem Klausem Moserem.  

Jakub „J“ Jirásek o Cold Cold Nights a povinnosti být uvěřitelný

O Jakubu Jiráskovi alias Jéčkovi můžu ve stručnosti říct, že je srdcař. Jezdí s Dody, hraje na kytaru a zpívá – ačkoliv, jak připouští v jednu chvíli našeho rozhovoru, s Cold Cold Nights už méně. Solitérství si užil až až, říká, hrát v kapele je větší zábava, i když…

Fest-view: Lunchmeat 2017

Od komunitního či kultovního statusu přes komerční anebo mecenášskou ideologii se prostřednictvím globálního výrazu a lokální specifičnosti přesouváme a dostáváme ke slovu koncept – překračují se hranice nastavené z vnějšku, věříme i v nás samých. Jsme zapálenými svědky: pojetí „festivalu” se poměrně výrazně rozvíjí. Lunchmeat se jeví být v mnoha ohledech invenčím, a proto zářným příkladem takového přístupu.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.