Czech it: Černý tesák

Zvíře dřímá v každém z nás. Někdo tuhle část osobnosti potlačuje a svou vnitřní šelmu nakonec ochočí. Jiný naopak zatne drápy a hledá cestu, jak své duchy vypustit ven. Tudy se v tajuplném projektu Černý tesák vydal i Miloš Dolinský. Kytarový one-man projekt odráží v mnohém jeho samého: hravá a sympatická tvorba, která vzniká doma na koleni. Zároveň se ale tenhle mladý hudebník nebojí vycenit zuby.

ArteIN Pavla Zajíce

Básník a hudebník Pavel Zajíc vydal dvě literární veřejností uznávané sbírky Ona Místa (2013) a Peníze (2018). Zároveň působí v undergroundové kapele Ťovajz a spol., s níž nedávno vydal desku Hořící Berdej. Došlo na ní ke zhudebnění celkem čtyř poém od nedávno zesnulého Jaroslava Erika Friče. V tuzemském kulturním prostoru je slovo underground chápáno rozporuplně. Tímto termínem – s jeho odkazem na minulost – se totiž stále označuje především tzv. druhá kultura, jejímž vůdčím duchem byl český teoretik, básník a zároveň manažer hudební skupiny The Plastic People of the Universe Ivan Martin Jirous. Právě perzekuovaná kapela svou unikátní tvorbou stanovila jakýsi primární obraz „undergroundové“ hudební estetiky, jež se stala interpretačním středobodem pro recepci zmiňovaného pojmu.  

Czech it (SK): Our Stories

„Máme radi veľké gitary, melodické basové linky a neandertálske bubny,“ říká o sobě slovenská trojice Our Stories. Tyhle tři aspekty tvorbu mladých instrumentálních vypravěčů ze Šale popisují pouze v obrysech. Jejich hutná rocková fúze čerstvě zaznamenaná na debutovém albu Pursuit of Happiness se ladně přelévá mezi melodickým švitořením a hřmotnou brunátností. Na kontě mají ještě eponymní EP z roku 2015. Zároveň o sobě pánové dávají vědět i v zahraničí, čemuž dopomohla účast na letošním ročníku holandského Eurosonicu.

Echolokátor: Zapomělsem

Když žiješ pár měsíců na Sicílii se všemi těmi vulkány v zádech, album, co nese názvem Gejzír, tě zaujme snadno. Dobré je, když se po přehrání desky ujistíš, že hudba Zapomělsem si říká o pozornost i mimo geologicky významné oblasti. Pod tímhle pseudonymem se už od roku 2017 skrývá hudebník Aleš Macenauer. Mladý písničkář se na novém albu inspiroval toulkami po Islandu. Jinak ale jeho tvorba pevně vyrůstá z česko-polského příhraničí, samoty Rychlebských hor a pokojíku, kde vyrůstal. Právě v něm nahrál část Gejzíru. Alba, které představuje hlavně svědomitou cestu hledání vlastní muzikantské identity. Šlapat po ní přitom baví hlavně proto, že je prochozená teprve čerstvě.

Czech it: Bratři

Proč se Ondřej a Jiří Veselí sdružili zrovna pod názvem Bratři, je jasné, kromě toho si tak pojistili případné personální změny v kapele. Jsou bratry, oba bubeníci a sami sebe popisují jako velké puntičkáře. Zároveň si ale – přinejmenším hudebně – skvěle rozumí a nedělá jim problém v live setu, ač do posledních fragmentů přesně naplánovaném, hravě improvizovat.

Echolokátor: Strachkvas

Ostravský DJ, vizuální umělec a producent Metoděj Motýl vystupuje pod přezdívkou Strachkvas a začátkem listopadu mu vyšlo první EP s vlastní hudbou na nezávislém labelu Gin&Platonic. Strachkvas se nyní usadil v Brně, kde dokončil nahrávku Hedonic Treadmill, s níž mu pomáhal také Wim Dehaen z pražského kolektivu Genot Centre. Slyšíme na ní různé samply i kousky terénních nahrávek. Ty ale pro Metoděje nehrají významnou roli, jak říká v rozhovoru pro a2larm. Rozbité rytmy, naštvanost i radostné výbuchy zvukových koláží, groteskní stíny vybudované na beatech spolu s ambientními plochami vytváří kolekci, která graduje zrychlujícím tempem v tracku Soy Boy. Ten je nejvíce přímočarý, přesto v něm nenajdeme klišé typická pro současnou klubovou elektroniku. 

Echolokátor: Himerův platonický release

Advent. Tísíc miliónů lidí na náměstí, svařáček žejo, projížďka na ruském kole a těžko uvěřitelné remixy vánočních koled všude kolem. I tak se dá trávit adventní neděle.

Týden čísel. Sziget 2018

Monopolizace festivalového trhu je obrat, který Michal Kaščák, ředitel slovenského festivalu Pohoda, použil v poslední době mnohokrát. Týden zpět Superstruct Entertainment – odnož americké investiční skupiny Providence Equity Partners, přidala do svého portfolia finský festival Øya, který se tak připojil k už tak úctivému portfoliu Sónaru brandu, večírků a nyní i festivalu Elrow a maďarského Szigetu.

Zastavte ten randál! Kdo jsou sakra Deerhunter?

Možná nejsou tou první kapelou, která se skloňuje, když se diskutuje o kultech, zásadních kytarovkách nebo experimentálním hledání nových zvuků. Ale i bez těchto přívlastků patří Deerhunter k těm, co si prosadili vlastní přístup, nepodrobili se žádným trendům a na svých dosud sedmi vydaných studiových deskách dělali vždycky to, co jimi v dané době nejvíce rezonovalo. Vlivy a inspirace jsou neoddělitelnou součástí vývoje každého uměleckého projektu a Deerhunter mají  dobrou školu. Jejich frontman Bradford Cox byl od dětství obklopený tradičním americkým folkem, písničkáři tělem i duší, a rovněž ho zvědavost vedla k poslouchání avantgardní hudby 20. století.

Czech it: Ima Teva

Lo-fi a voodoo. Mystika ukrytá v ambientních syntezátorových mlhách. Atmosféra plná nadpřirozena, symbolů. Hudební svět kdesi za hranicemi imaginativnosti Julianny Barwick či Grouper a spirituálnosti baroque popových nahrávek. Projekt Petry Juráčkové Ima Teva přináší divotvornou folktroniku s klubovým nádechem, jež zároveň vychází z podnětů neustále se transformující, tajuplné přírody a jejích cyklů.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.