Přes louky a lesy, starou okreskou mířím na konec světa. Od poslední podobné akce kolektivu Jednota uplynuly dva roky a ačkoliv na ni teď cesta do Orlických hor dává vzpomenout, finální destinace je přeci jen dostupnější. Ne že by to snad ubíralo na její výjimečnosti. Když se člověk vynoří z lesa a před ním se tyčí majestátní, unikátně zrenovovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie s prosklenou střechou, ví, že je sakra na co se těšit.

Po roce se vrací tradiční akce promotérského kolektivu Jednota. Na předchozí události v Soulkostele, Kalvárii a polomské svaté Kunhutě nyní naváže na úpatí Orlických hor, v neratovském kostele Nanebevzetí Panny Marie.

Sedmý ročník hudebního bienale se s tradičním termínem na konci léta, což tentokrát připadá na pátek 1. září, vrací za Ostopovice pod oblouky hitlerovy dálnice. Program nabídne průlet současnou alternativní, především elektronickou scénou, který doplní živé čtení, projekce videí z loňského ročníku soutěže Jiné vize a uměleckou instalaci Veroniky Špundové s názvem 4 Elements.

Kolektiv audiovizuálních umělců ze severních Čech phonon~ se spojil s rakouskou platformou prostorového zvuku OTTOsonics, Tangible Music Lab Linz a lipským kolektivem ZiMMT pohybujícími se na poli experimentální hudby a společně vytvořili projekt Ambisonics – letní školu skládající se ze tří částí: dvoutýdenní rezidence pro umělce vybrané v otevřené výzvě, symposia prostorového zvuku a ambietně-sonického koncertu Melusines prezentující výstupy rezidence.

Plnovous, košile s květinovým vzorem a líbivá elektroakustická melodie. To jsou první vjemy při vstupu do divadla Husa na Provázku, kde na hlavní scéně právě končí jeden z úvodních setů festivalu Faun. Nové jména na brněnském hudebním poli hledá průniky mezi elektronickými a jazzovými subžánry a „je tak trochu snový a z jiného světa, je to bytost, která se svou hudbou putuje rozličnými místy,” jak tajemně slibovala pozvánka pořadatelů. Na místě se návštěvníci pohybovali mezi hlavní (horní) scénou a scénou sklepní.

Klubová sezóna v ostravském Provozu se rozjíždí naplno a rohovou budovu na nábřeží Ostravice rozezní několik blížících se koncertů. Rozhled po, nejen české, alternativní scéně zprostředkují převážně kytarové projekty, ale dojde i na avantgardnější polohy.

Hledání průsečíků mezi elektronickými subžánry, jazzem a improvizovanou hudbou si klade za cíl festival Faun. Nově vznikající brněnský festival proběhne o třetím dubnovém víkendu v prostorách divadla Husa na provázku, kde využije obě scény – velkou i malou.

Szymon Sapalski alias paszka je nejpozději od desky Gluon zavedeným jménem na – experimentální elektronikou mimořádně bující – polské scéně. Zkoumat nekonečné možnosti zvukového designu začal v roce 2018 na tehdy ještě poměrně syrovém debutu Rytmy, cykle, i czas mísící noise s ambientem. Plastičtější sound a výraznější příklon k popové abstrakci pak přichází s kazetovým releasem Rozmn​ó​ż​ka u Pointless Geometry. „Paszka streamuje večírek z druhé strany zrcadla, obráceného naruby, kde v jiné zvukové galaxii bzučí zástup textur,” stojí v sugestivní anotaci desky a prozrazuje, jakým směrem se následně bude ubírat paszkův styl.

Když vychytají organizační nedostatky, dramaturgické detaily a dají prostor progresivnějším umělcům, mohli by pomoct Brno vrátit na mapu současné kultury. První krok správným směrem mají za sebou.

Softspot. Ekvivalent kovu a plyše, jak uvádí brněnský klub Kabinet Múz, jsou a budou komponované večery kombinující současné – především z elektroniky vycházející – hudební žánry od různých podob popu, klubové hudby přes rap až k experimentálnímu folku.