Rok se s rokem sešel a s blížícím se přelomem dubna a května se rýsuje podoba letošního Donaufestivalu. Tentokrát s podtitulem „Du steckst mich an“, což může podle organizátorů znamenat více věcí, od „nakazil jsi mne“, až po „je mi z tebe zle“ (případně „jsi mi dal“, jak radí google translator). Donaufestival v rakouské Kremži uskuteční opět na přelomu května, tentokrát během 28. dubna až 6. května.

Už jsou tady zas. Tentokrát zahráli na brněnské Flédě a u té příležitosti svolil Michael Gira k telefonickému rozhovoru. Na poslední chvíli se dozvídám, že otázky týkající se osobního života či minulosti kapely jsou zapovězeny a rozhovor by se měl točit pouze kolem aktuální desky a tour. „Jó, a Michael je dost náladový, tak snad ti to v polovině nevypne,“ přichází ještě poznámka na závěr. Nakonec je však Gira milý a přivětivý. Otevřeně mluví o Jarboe, své nadcházející knize i labelu Young God. Rozhovor občas naruší zvuková zkouška, turné je v plném proudu. Po Flédě pak přichází na řadu ještě festival Brutal Assault.

Kapela si dává na čas a když si MC Ride ledabyle střihne opožděnou zvukovku (Guillotine), započne totální apokalypsa. Šlapky v prvních řadách převlečené za patnáctileté holčičky (nebo naopak?) padají pod tíhou masy do změti plastových kelímků, piva a pika.

Podobně přehnaný status má i délka setu či intenzita vystoupení, kvůli které je zvykem tahat z temnoty pseudointelektuálovy duše přirovnání o venčení iracionálních běsů, doplněná o poznatky ze školní exkurze v třineckých železárnách.

WWWINGS jsou tři postavy povstávající z popela východu. Přesněji Kamčatky, Sibiře a Ukrajiny. Lit Internet, Lit Eyne a Lit Daw. Potkali se na síti. V hloubi cenzurovaného totalitního sociálního nástroje VK, kde založili blog. Následný projekt PHOENIXXX dávali dohromady na dálku prostřednictvím ruského instant messengeru Telegram.

Swans. Legendární mašina, kterou snad – po téměř pětatřiceti letech existence, čtrnácti studiových albech a konečně také nespočtu koncertů po celém světě (Českou Republiku nevyjímaje) – netřeba představovat. Již před vydáním aktuální desky The Glowing Man prohlásil lídr skupiny Michael Gira, že půjde o desku poslední (alespoň v rámci formátu, jenž od znovuoživení v roce 2010 Swans reprezentuje).

Je to tak, experimentální hip-hopová kapela Death Grips, etalon nevyzpytatelnosti a symbol nezávislosti, bude v říjnu křižovat Evropou. Nejlepší na tom celém je, že tohle avantgardní šílenství na pomezí hip-hopu, industriálu a elektro-punku dojede přímo k nám do Prahy v rámci Stimul Festivalu pořádaného Radiem Wave. Konkrétně 24. října do MeetFactory.

Je tomu tři roky, co vyšlo poslední album Black Sabbath s názvem 13. Bude tomu tři roky, co Black Sabbath naposledy zahráli v České republice. Zítra však nejspíš zahrají úplně naposled. Ještě předloni v září sice Ozzy Osbourne ohlašoval práce na nové desce, nicméně o rok později je zrušil s odvoláním na zdravotní komplikace Tony Iommiho a vlastní vysoký věk. „Je to konec Sabbathu, věřte mi. V prosinci mi bude šedesát sedm a myslím, že je na čase to odpískat.“

„Posledních 20 lístů! Ber teď, nebo naříkej později,“ hlásí facebookový post na eventu letošního, v pořadí již osmého ročníku festivalu současné nezávislé hudby Creepy Teepee. Ten se již tradičně bude konat v Kutné Hoře a to druhý červencový víkend (8.–10. 7.). Opět jej má na starost DIY kolektiv A.M.180 a opět je na co se těšit.

Why not? Tak nějak jsem nad tím přemýšlel, když jsem zaregistroval onen koncert. Nejsem tolik fanoušek Pelican, jako spíš post-metalu obecně, a takhle velké žánrové kapely zde moc často nehrají. Navíc pro Nod Nod (momentálně vydávající svůj debut na labelu Sound Devastation – mysli na Kongh, nebo Amenru) to měl být poslední koncert na dlouhou dobu.