Často slýchám od některých kamarádů, co preferují menší festivaly, že Pohoda je na ně už moc velká a nezvládli by to obrovské letiště. Nebudu lhát, pokud chcete něco vidět a zažít, nachodíte za den i noc mnoho kroků, kterých vám ještě přidají běžné osobní potřeby od sprchy až po převlékací cesty ke stanu skrze rozmary počasí. V Trenčíně dokáže být pěkné horko s ostrým slunkem i bouřky a chladné noci.
Třetí ročník festivalu Moody Moon Noize se v letošním roce spojil s prachatickým Vivat Vila! a symbióza obou kulturních akcí se tedy odehraje ve funkcionalistické Kralově vile. V hudební dramaturgii spojují své síly magazín Full Moon s promotérskými kolektivy Heartnoize a Mood, zatímco spolek Živá vila se v průběhu roku stará o revitalizaci budovy a pro festival připravuje doprovodné aktivity. Vivat Moody Moon Noize proběhne ve od čtvrtka do neděle 28.–31. července.
Osmý ročník přehlídky především domácí alternativní scény v přírodním prostředí areálu Doubí u obce Nárameč na Třebíčsku podruhé rámuje svou dramaturgii jednotným tématem. Zatímco loni se festival zaměřil na svobodu lidských práv v souvislosti s potratovou politikou v sousedním Polsku, letos je námět mnohem širší, jde totiž o problematiku dotýkající se více či méně každého z nás. Okolojeles věnuje letošní fokus duševnímu zdraví, reaguje tak na současné vyčerpání ve společnosti, kdy se objevuje se široké spektrum úzkostí. Téma reflektuje dramaturgie v hudebním i doprovodném programu.
Na táborskou Transformu jezdím už pět let, a tak vedle momentálního zážitku, který je vždy unikátní, můžu sledovat, kam se festival vyvíjí. Loni jsem psala, že se rozrůstá nebo spíše prohlubuje více dovnitř, tedy soustředí se na prostředí Cesty a v posledních třech letech také Křižíkovy elektrárny. Letošní ročník vykročil opět do dalších míst a směrů, vrátil se výstavní a přednáškový program do Trafačky a zde se napojil na tradiční Vozovou hrotbu, tedy aktivity zaměřené na skateboarding. Dalším festivalovým bodem se pak stala stará sýpka ve čtvrti Měšice, kde bylo možné vidět tři patra zaplněná díly různých výtvarných umělců.
Psychedelická nálož s vokály ztrácejícími se v ozvěnách nekonečného reverbu, postavená na vlivech shoegaze a vrcholící v hypnotickém noisu – to jsou Science Killer. Od 1. července je venku jejich čtvrtá deska Blackbirds, kterou vydali na brněnských Kabinet Records a nahráli v Golden Hive Studios u Amáka. Nové kompoziční postupy vedly k přijetí nového člena Šimona Podrazila (tryo), který je známý svou kytarovou hrou pomocí smyčce.
Táborský festival Transforma se po loňských červnových prázdninách vrácí do svého původního termínu na začátek léta. Víkend, který sdružuje živou hudbu, divadlo, slam poetry, přednášky, výstavy a sportovní akce kolem starého mlýna a nynějšího komunitního střediska Cesta se odehraje ve dnech 1.–3. července s již skoro tradičním čtvrtečním entreé v Křižíkově elektrárně.
Periferní brněnská čtvrť Obřany si už delší dobu vytváří vlastní kulturní podhoubí kolem kavárny Kafara v budově bývalé fary, kde se pravidelně odehrávají hlavně akustické koncerty, a taky Obrfestu. Dva roky odkládaný ročník se vrací do samého srdce této městské části a k řece Svitavě.
Jesenický písničkář Aleš Macenauer se loučí se svou sebeterapeutickou deskou Měsíc ve váze posledním videoklipem k písni Volavky. Zapomělsem je projekt, který charakterizují elektronické smyčky, snivé vokály, netradiční způsob zacházení s harmonií a místy však i hutné kytarové plochy prohnané kouzlem efektové sestavy.
Dvanáctý ročník Luhovaného Vincenta, který proběhne tentokrát ve dnech 23.– 26. června, zaštítí téma Přes čáru a dramaturgie tak bude ohledávat překračování hranic. Vedle obecnějšího pojetí vycházejícího z problematiky rozdělené společnosti, ať už na základě rozdílných názorů, politických idejí, genderu či náboženských přesvědčení, půjde o „narušení“ dělicí linie přímo v místě konání akce: „Luhačovice jsou někdy ostře vnímány jako dvě oddělené části – městská a lázeňská. A také my, když sestavujeme program festivalu, narážíme na limity vlastních ohledů i znalostí, stejně jako podvědomě přemýšlíme, jestli to už náhodou není ‚přes čáru‘,“ vysvětluje dramaturg Petr Knepr.
Nezávislá DIY scéna se v posledních letech v Brně docela intenzivně soustředila kolem malého klubu a cyklodílny v jednom, nedaleko hlavního nádraží na ulici Dornych. Bajkazyl se už delší dobu potýkal s různými interními problémy, které nyní vyústily v jeho uzavření.
