Osamělá cesta do Brna světa, dlouhý táhlý úvod, málem zmeškaný bus a z lesa se ozýval jen zpěv drozda. Klub zmeškán o jednu stanici, další dobíhání, akorát na čas. Malý hlouček prvních příchozích popíjí pivo. Science Killer začínají svou show. Přichází další a další tanečníci, věda nemá šanci. Prázdné horní patro Mersey způsobuje dojmy exkluzivity, výlučnosti a vysoké tóny nahoře jednodušeji ladí na théta vlny psychedelie. Madhouse Express šupem frenetická sóla zaručují tanec sv. Víta. Nelze polevit. Rozjaření pokračují do brzkých hodin. Z klubu do bytu, z bytu do snu.

Dvě punkové akce, jeden metal, elektronická hudba v krytu civilní obrany a vodní pólo na stadionu. Ideální pro fear of missing out aneb Sobota v Olomouci.

O to víc jsem se těšil na Olomouc, teď, když jejich muziku už chápu. Křest v Brně jsem nestihl, Black Yoga znám nazpaměť a vzhledem k tomu, co Michal a Jura říkali v rozhovoru, jsem očekával velký zlom. Většina skladeb totiž vznikla přímo ve studiu a dalo se předpokládat, že za těch pár dnů živého hraní se deska už obrousila na kompaktní živý set, který hází úplně jiné odlesky než zvukově vychytaná deska.

V neoposlouchaných nových prostorách Divadla na cucky se odehrálo sloučení nesourodých žánrů tří svébytných hudebních těles. Vypadalo to, že to k sobě vůbec nepůjde!

Ghost of you při příležitosti vydání druhý velký desky Black Yoga vyjedou společně s uznávanou srbskou kytarovkou Repetitor na krátkou tour po známých klubech v Česku a na Slovensku.

Parádní věc předvedli tihleti KUF. Každej, kdo má rád trochu jazz, se bavil, každej, kdo má rád elektro, hodně tančil. Podkouřený basslinový beaty, kontrabass do protivky a synťák/piano simulující sampler. Jazzovej zvuk Tibetu jim slušel, od země i ze vzduchu. Doplnění promyšlenou projekcí na dva projektory, mlhou k udávení a jedovatě zbarveným světlem zanechali i na sítnici silný epileptický dojem. Lehká pohoda na hodiny zábavy, kdyby se však nezačali v poslední třetině zlehka opakovat. Chtělo to hlavně tančit, jazzový sóla už proběhly, tak jsem šel dom.

Úterní rychloakce, soucást šnurky Lowmoe. Podzim dopadá tvrdě, chlad v kostech a svalech šlo jen těžko rozhýbat, kabely se motají a aspoň standard je doručen. Svalis nandal zaklínání, jako předzvěst, zadejchal nás a už to hřeje. Ani to nebolí, hladce vpřed. 1flfsoap přímo. Kopák zákonitě nemohl držet na místě. Ani Sval se neudržel. Kousali jsme se do rtu. A jako bonus probuzení u Itchy Elbow. 

Chvíli mi trvalo, než jsem se z toho večírku vzpamatoval, krom toho už dlouho nepamatuju tak vydatný víkend jako byl tento, protože po Noshitu se v sobotu odehrál shoegazeový dýchánek s americkýma Ceremony v Přerově a undrošský nářez SRPR v Ostravě a v neděli jsme to zakončovali power impro zážitkovkou Poisonous Frequencies v olomoucké Ponorce anebo francouzsko-belgickýma Rraouhhh! a Mr Marcaille pod promotérskou vlajkou ostravských Chee chaaků. Co se dělo za slezsko-hanáckými hranicemi jsem radši ani nezjišťoval. Všechno jsem nestihl, ale většinu z toho jo, tak to berte jako důvod, proč ohlédnutí za čtvrtým olomouckým Noshitem přichází teprve teď.

Pátek třináctého v Olomouci? Místo smůly elektronický večírek. NoShit crew tentokrát přebuduje olomoucký klub 15minut na industriální zónu, plnou lesku vybroušených ploch, rachotění řetězů a odrazů zrcadel.

„Vcházíme do areálu vojenských kasáren a dostáváme pásky na ruce; nejhezčí papírové pásky, jaké jsem kdy viděla; černé se zlatavým lesklým nápisem. Pořadatelé zřejmě myslí úplně na všechno. A to už se před námi tyčí vojenský odsvěcený kostel svaté Barbory. Zvenku vypadá skromně, avšak poté, co vejdu dovnitř, jsem poměrně překvapena. Stojí zde docela velká stage umně zasazená mezi novogotické prvky a výzdobu vídeňských malířů.“

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.