Divoce žijící Lesní zvěř se včera navečer zastavila v oboře Olomouce u krmítka Jazz Tibet Clubu. Pestrá krmě elektroniky, punkového jazzu a trochy snění způsobila nekontrolovaný pohyb ostatních obyvatel obory. Skromné sofistikované hejno, které se zaposlouchalo, však nenechalo odejít hosty jen tak a skládalo pocty zpěvem, tlukotem křídel a podupáváním pařátků, než si vymohlo ještě chvilku namlouvacích tanečních rituálů.

„Některé věci vás ani nenapadne si přát, protože považujete pravděpodobnost, že by se mohly splnit, za minimální. To, že uvidíme GoGo Penguin a že je uvidíme v Olomouci, to patří do zmíněné snové kategorie. A přece. Ježíšek letos přišel o měsíc dřív. Manchesterské jazzové trio přijalo pozvání a odehrálo na Moravě jediný koncert ve střední Evropě.“

Třináctý ročník Muziky pro nezaujaté uši a Výstavy pro nezaujaté oči proběhl minulou sobotu v Hlubočkách-Mariánském Údolí nedaleko Olomouce. Mladí, střední, celé rodiny s dětmi i staří harcovníci si přišli smlsnout na prazvláštním mixu alternativní scény. Zahráli Krásné Nové Stroje, WWW s Pavlem Fajtem a Pod Černý Vrch.

Kalle i Sítě vytvořili na olomoucké SF miniramp téměř důvěrné ovzduší a zanechali v Olomouci obtížně rozpoznatelnou stopu – omen, že je brzy uslyšíš znovu a nejspíš nebudeš v té době zrovna nejšťastnější jedinec ve městě.

Když už se v Bruntále něco děje, tak to stojí za to. Instrumentální post-žánrový chaos Noir Voir, Nesbitts alias nečekané spojení OTK a Unkilled Worker, Way Out i volenka z publika, Hluk 498 Vaška Hrušky z Nylon Jail. To vše během jednoho nespoutaného večera.

Čím víc hudby člověku projde ušima, tím jasněji nakonec zjišťuje, že je čas uchýlit se ke klasice. I proto nám dělá nevýslovnou radost německý label Denovali Records, který se věnuje zejména hudbě experimentální, elektronické, ambientu, jazzu, moderní klasice a nápaditému propojování zmíněných žánrů. Olomoucká zastávka dvou dítek tohoto labelu, pianisty Carlose Cipy a pianistky a houslistky Poppy Ackroyd, nám v diářích zářila už dlouho.

Na podporu stavby prvního skateparku v Barmě přijeli Brňáci Same River Twice a My Dead Cat na olomoucký SF Miniramp. Temný harcore Same River Twice si necudně pohrával s neskrývanou nasraností a snad i potlačovanou melancholií, neméně zvuční My Dead Cat pak rozproudili zase trochu jiné šťávy se svým noise, dance a punkem.

Po Ostravě a Bratislavě zavítal Erik Truffaz se svým kvartetem i do Olomouce, kde nakopli naplněný a uvolněný Jazz Tibet Club hned první skladbou. Nový bubeník Arthur Hnatek dodal starým věcem nekompromisně tepající energii a během sóla zasvětil publikum i do praxe složitějších polyrytmů. Každopádně se nikdo z jazzofilů nepřestal hýbat a z přídavků by dalo na samostatný koncert.

Dekadence a intenzivní kontakt s publikem. Do olomoucké  „Patnáctky“ zavítali  „děti se vkusem pro zvláštní krásu“, trio Schwarzprior. Tomáš Motal se opět zmítal v epileptickém tanci, Edgar Schwarz a Radek Pléha se zpoza počítačů starali o intenzivní audiovizuální smršť. Povedený večírek doplnili Kluci, electro-punk z Broumova.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.