Německou DJku Helenu Hauff představujeme jakožto talentovaného a čím dál výraznějšího koně ve stáji labelu Ninja Tune. Krasavice, která vystudovala fyziku společně se systematickou hudební vědou, ve své hudbě kombinuje techno s industriálními zvuky a EDM, to vše zahalené v minimalistické atmosféře. Vedle Ninja Tune vydala několik nahrávek třeba i na berlínském labelu PAN. Rezidentka Golden Pudel club se představí i na letošní Pohodě. My u toho nebudeme chybět.

Tato píseň je věnovaná těm, kdo nový klip Jamese Blakea ještě neviděli. Nejdříve mě vůbec nezaujala, ale přesto stojí za to. Jak je známo, Blake je skladatel, jehož tvorba osciluje mezi pianem, emotivním zpěvem a minimalistickou elektronikou. Jeho skladbám je třeba dát čas. Klip tvoří jednoduchý, ale efektivní světelný vizuál z auta, skvěle nastřižený k atmosféře a tempu hudby. Hlasové i vizuální glitche s elektronikou, která vás nerozskáče, ale donutí vaše tělo k jemnému pohupování do rytmu.

Pohodička k přicházejícím jarním dnům. Pohled skrze sluneční brýle v prosluněných ulicích města. Lehkost, citlivost, křehkost. Rozestupující se šedá obloha, mhouřící oči. Zakouřený, útulný pokojíček s tlumeným osvětlením a sametovými závěsy. Lehnutí si do teplé postele v chladné noci. Spokojenost s nádechem melancholie. Kouzelný sound basy i kytary a jemňoučký zpěv. Relax a klídek, který tě ale stejně donutí aspoň k poklepávání nohou. Osoba, které tohle všechno věříš.

Dávka temného synth disca v tomto týdnu nesmí chybět. Je to sexy, je to tmavé, je to minimal s maximálním účinkem. Violet Tremors bývaly dvě slečny z Los Angels; Jessica White, která obstarala vokály, a Lorene Simpson, pod jejíž taktovkou vznikala hudba. Potkaly se v erotickém kabaretu, kde prodávaly sexuální hračky. Jako Violet Tremors jsou již neaktivní, každá má svůj vlastní projekt. V jejich společné tvorbě nacházíme odkazy k postmoderním osmdesátkám zkombinované s temnou elektronikou i moderním post punkem. 

Jon Hopkins vydal jen pár dní zpátky nový singl i s videoklipem. Emerald Rush je malý spoiler pro nadcházející Hopkinsovo album Singularity, které má vyjít 4. května na Domino Records. V klipu najdeme kombinaci 2D a 3D animace, která tvoří krásný příběh na pomezí snu a skutečnosti, fantazie a reálného světa. Novou desku zpod rukou talentovaného elektronického producenta a dlouholetého spolupracovníka Briana Ena si můžeme vychutnat toto léto například na festivalu Colours Of Ostrava.

Grafický designér ze Švýcarska Aris Bassetti a kanadská filmařka Barbara Lehnhoff dali před deseti lety dohromady kapelu Peter Kernel. A právě teď v březnu jim vychází nové album The Size of The Night, z nějž vybíráme skladbu Men of the Women. Punková garáž, shoegazová zasněnost, přímočará gradace a ženské vokály s hravými kytarovými linkami, které se nakonec spojí v refrén připomínající sborový zpěv. Naléhavost, melodičnost a do detailu vyleštěný zvuk, který zní pořád dost syrově. 

Nico Mpunga je vídeňský hudebník vystupující pod monikerem Kimyan Law, s rodinnými kořeny v Kongu. Inspirace tradiční africkou rytmikou a typickými drum'n'bassovými beaty se stalo základem jeho tvorby, která se odrazila na prozatím dvou vydaných albech, Coeur Calme a Zawadi. Zvuky všech nástrojů, které ve skladbách používá, si nahrává sám, tak nečekejme odtažitost syntetických samplů. Dnes v noci zahraje svůj set v brněnském Kabinetu Múz.

Událost, která v posledních dnech hýbe nejen slovenskou společností, rezonuje také u různých umělců. Koncerty pro Jána a Martinu, vzpomínkové, pietní, jsou spojené i s politickými protesty lidí, kteří nechtějí nečinně sedět doma. Ne vždy se u nás daří důstojně umělecky reagovat v sociálně-kritickém či politickém kontextu, ale slovenský rapper Vec patří k těm, komu se to daří přirozeně a bez patosu. Jeho nový track Krv na rukách odvážně vstupuje na jeviště, které se rodí z bouřlivé současnosti.   

Když zabloudíme do vod současného folku, většinou nás odkazy navádějí k písničkářům, klasickému singer-songriter žánru. Laura Cannell je britská houslistka, jejíž cesta vedla od staré hudby k improvizaci inspirované přírodou a historickými fragmenty. Folkovým kořenům dává zcela novou, neotřelou podobu. Zatím poslední album Hunter, Huntress, Hawker fascinuje zvučným, živoucím projevem, který mnohdy obsahuje četné narativní prvky a temné momenty. Nahrávalo se ve farnosti Covehithe na chladném pobřeží Suffolku.

Švédský producent Hannes Ferm patří k pokojíčkovým zvukovým umělcům, s domácím studiem a DIY přístupem. Jeho tvůrčím hnízdem je Stockholm, kde vytváří pod monikerem HOLY nepředvídatelné kompozice s perfekcionisticky vymodelovaným zvukem. Skladba All These Worlds Are Yours láká na jeho stejnojmenné album a odkazuje svým názvem k Arthurovi C. Clarkeovi. Majestátní vize budoucnosti s klavírními melodiemi, co se zaryjí pod kůži už na první poslech, ohlašuje novou generaci elektronických kouzelníků.