Neformální, zpravidla nestylizované portréty několika málo vystupujících na letošním 26. ročníku Besedy u Bigbítu v Topolovém hájku v Tasově u Veselí nad Moravou… 

Po asi devíti letech jsem se z různých důvodů rozhodl, že vynechám svůj nejmilejší festival Beseda u bigbítu. Když jsem přemýšlel, čím jiným, co by se shodovalo dramaturgicky i „lidsky“, Besedu nahradit, padl mi v brněnské kavárně Atlas pohled na plakátek festivalu Okolojeles. Program dobrý, místo vypadalo slibně, tak jsem v pátek 27. 8. vyrazil směrem na Vysočinu, do Náramče.

To bylo před pár týdny, kdy na festivalech ještě bylo hezky. Vincent nezávislý, přátelský, lázeňský, excentricky inkluzivní, vyzývající k tichému bouření, přístupnému pro všechny. Vincentka hasila žízeň a napravovala rozbolavěné hlavy. Všichni hezky do latě, rytmus kolonády určuje Domino.

Ticho kolem sólového hudebního projektu Dominika Gajarského bylo prolomeno. Slowmotiondancer v pražské Galerii Rudolfinum představil Empathy, Act 1., které by mělo být předzvěstí dlouho připravovaného alba. Koncert v majestátním, leč intimně aranžovaném prostředí Rudolfina proběhl v rámci série Free Summer Events.

Kouzlo Deerhunter spočívá nejspíš jen v těch nejjednodušších atributech: charismatu oproštěném od jakýchkoliv póz, zapamatovatelném songwritingu, který se vyhýbá stokrát opakovaným trendům, a do detailů vypilovaném zvuku celé kapely. Tak bych to asi popsala, kdybych se pokoušela o analýzu. Všechno ostatní už se odehrávalo jen v rovině osobních citů. Lidsky řečeno, láska na první poslech s dlouhodobým charakterem a splněný sen pro ty, co už znají. 

Dánská dvojice First Hate, kterou můžeme hudebně přirovnat k novodobým Pet Shop Boys, Erasure nebo Hurts, přivezla do Brna set skladeb z loňského debutového alba A Prayer For The Unemployed a jejich nejznámější píseň Copenhagen, inspirovanou místem, odkud pocházejí a které nazývají domovem. Synhtpopové First Hate na českém turné doplnil dánský Grand Prix a česká producentka Zagami Jericho.

Pražské "elektronicko-popové" duo Post-hudba (Dominik Zezula a Tomáš Havlen) se po koncertní pauze vrátilo do po okraj naplněného brněnského Kabinetu, kde spolu se skladbami z eponymního EP a nahrávek Zvláštní láska na nás zbyla a Artefaktů představili očekávané nové písně, to vše v intimní mlžně-světelné atmosféře. Post-hudbu doplnila skupina Margo, trojice pod vedením písničkářky Anety Martínkové.

Středa v Kabinetu Múz ve znamení převážně analogových syntezátorů. Nemocný Ghostrider nedojel, škoda, ale i tak to byl plnohodnotný a povedený večer. Ambientní Sky To Speak zapůsobil zádumčivou atmosférou, sedí se na zemi, což vyhovuje. Z jeho setu cítím naléhavost, která je však ukryta pod clonou klidnějších vrstev, které odkrývá a zase skládá na sebe.

Jedu na poslední chvíli, chvátám na spoj rovnou z práce. Poslední volné místo, náhradní autobus. Na cestu stíhám koupit suchý pití. Je pátek, těším se na pochroumanýho Pšenčíka a suplujícího Pařízka. Jedno malé nedorozumění se skateboardem a zdrátujou Vám v cuku haxnu. Pořád lepší, než se pozdravit s kamarádem a vzápětí sebou nechat vysklít výlohu, asi. Mučednická ulice, dlouhej kouř a zamčený hřiště.

Arms and Sleepers, skupina s kultovním charakterem, jejíž členové oscilují někde mezi Brnem, trip hopem, hip hopem, Bostonem a tanečním elektrem. Nová deskat Find the Right Place je pravděpodobně tím zatím nejrapovějším počinem bandy kolem Mirzy Ramice. Hostující zpěváci ale pochopitelně do Brna nedorazili, Mirza s Markem a Andrewem přesto odtáhli takřka dvouhodinový koncert bez slabšího místa a nebáli se sáhnout do melancholie starších desek. Kabinet múz dlouho nezažil tak "světovou" produkci, která je přitom Brnu tak blízká.