Beseda vykročila k dalším 25 rokům jedinečnosti

Letošní Beseda u Bigbítu byla už moje šestá. Poprvé jsem navštívil tasovský Topolový hájek v roce 2009 jako brigádník, poslední čtyři ročníky jsem si pak dal bez přestávky už jako návštěvník. Ve speciálním čísle FullMoonu zaměřeného právě na Besedu říká v úvodním rozhovoru redaktor Michal Pařízek, že „něco mezi těmi topoly tam prostě je.“ Možná i kvůli tomuhle „něčemu“ jsem se vrátil na Besedu už potolikáté. A určitě na ni přijedu zase.

Veverky, ostružiny a koně

Svitavy znám spíš z rychlíku. V rodišti Oskara Schindlera jsem vystoupila celkem třikrát. Naposled jsem tam i zabloudila. Na náměstí Míru s druhým nejdelším podloubím v České republice, pár kavárnami skrytými v ústraní a několika obchůdky. Je to taky cyklistické rozcestí. Jedna ze značek vás zavede až k rybníku Rosnička, schovaném u lesa. Zní to jako pohádka...

Čekání na Tumor

„Do we even deserve this?“, ptají děcka v komentářích. Já myslím, že jo. Už jenom za to, že jsme přežili Priests, kterým se svou absolutní nezajímavostí vyrovnal za ty tři dny snad jen IMAABS. Švédští teenageři brečeli na pódiu, i přes autotune, vskutu přesvědčivě. „All I wanna see is 1080p but reality keeps me in 240.“, věřím. Amnesia Scanner a DJ Earl taky spoko.

Bizár, krása nesmírná i tichá party. Pohoda 2017

Sychravé ráno se mění na horké dopoledne, balit v tomhle vedru všechny věci je místy bolestivé, avšak ne tak jako následující několikadenní nostalgie po Pohodě. Mám trochu obavy, že lepší zážitek tyto prázdniny nepřijde. Pohoda je špičkový bigsize festival s geniální dramaturgií a zázemím, který si od počátku získal mé srdce a který budu vychvalovat, kamkoli přijdu.

Foto: Pohoda 2017, Trenčín – Letiště Trenčín, 6.–8. 7. 17

„Pět lidí, jedno auto, které praská ve švech, jeden cíl – Letiště Trenčín. Přijíždíme do města a zanedlouho už vidíme modré špičky obrovských stanů společně s barevnými vlajkami Pohody. Těšením mě šimrá v žaludku. Jsem ráda po roce zpět.“

Noir Voir, Suchá Rudná – kaple Nejsvětější trojice, 5. 7. 17

Noir Voir jsou ve skvělé formě. K obědu vaří desku, na víkend chystají festival a na večerní kázání si je do své kapličky v Suché Rudné pozvala Nejsvětější trojice!  Na závěr mi nezbývá, než se při této příležitosti přiznat, že od teď už fotím i na digitál...

Návrat slunce na jeho zámek

Kouzlo Hradeckého slunovratu spočívá nejen v překrásném prostředí zámku a přírody kolem, ale také v jeho přátelské a rodinné atmosféře, kterou je cítit hned při vstupu do areálu. Přesto, že je tady rok od roku více lidí, pořád to působí, že se každý zná s každým. Přicházím akorát na konec Cvičení s Kittchenem, Kittchen hraje na klavír a zpívá, atmosféra je křehká stejně jako pózy cvičících lidí v černých škraboškách. Přidávám se, byť jen na chvíli.

Až do skonání. Chee Chaak vol. 4

Čtvrtý ročník festivalu Chee Chaak byl tentokrát umístěn na plácku mezi koupelny v Dolní oblasti Vítkovic a Provozu Hlubina. Skromnější, milejší. Jedna stage ve stanu, druhá v kašně, stánek s merchem a bar na rampě. Anál se stal drinkem všech (ko)čičáků.

Foto: WaveBEAT Festival, Olomouc – Letní kino, 18. 6. 17

Nultý ročník benefičního festivalu WaveBEAT proběhl v amfiteátru olomouckého letního kina. Komorní atmosféra pro dobrou věc. Příště snad s větším zájmem ze strany místních. Zahráli David Koller, PSH, No Distance Paradise a další, k tomu premiéra klipu Nylon Jail. Za rok snad znovu, při oficiálním prvním ročníku.

Foto: Lvmen, Brno – Fléda, 11. 6. 17

„...od jednotlivců musí vzejít světlo celému světu. Světlo vaše.“, tu skladbu jsem předtím slyšel asi třikrát, ale když s ní toho večera rozjeli svou audiovizuální epopej, byl jsem doma, jako by hráli Mondo. Nevím, co to vypovídá o mě, ale mám za to, že o současné tvorbě Lvmen to hlásá jasnou zprávu, jsou zpět a standard drží stále vysoko. Nejvýš.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.