Foto: Andy The Doorbum + Aran Epochal, Olomouc – Bajkazyl, 4. 6. 17

Vrata na Wurmově ulici se otevřely k nádvoří s pozváním k další hudební seanci. Déšť pročistil vzduch pro další nádech a výdech. Vratký gril Bajkazylu polykal zbytky dřeva a oheň promítal stíny podél přilehlé chodby až k portálu, pod jehož schodištěm tušíte improvizované pódium.

Foto: Introspekce + No Fun At All In The House Of Dolls, Olomouc – Galerie U Mloka, 1. 6. 17

Tak za sebou máme první provar. Věděli jsme, že někdy přijde, škoda však, že nastal u akce, kde to vypadalo, že je o ni zájem. Jak už to tak bývá, virtuální účastník se nerovná účastník reálný. Podle sítí bychom potřebovali Mloky tři, takto nám nakonec stačila i jeho třetina. I přesto, že lidi nakonec nepřišli, vzali to No Fun At All In The House Of Dolls a Introspekce poctivě a odehráli krásně tajemné sety. Nechyběla atmosféra, havrani, kouř, problikávající televize, hra zrcadel. A protože to bylo na den dětí, nemohly pochopitelně chybět ani nejmenší ratolesti. 

Story vol. 4, Hranice na Moravě – Kaple svaté Barbory, 3. 6. 17

„Vcházíme do areálu vojenských kasáren a dostáváme pásky na ruce; nejhezčí papírové pásky, jaké jsem kdy viděla; černé se zlatavým lesklým nápisem. Pořadatelé zřejmě myslí úplně na všechno. A to už se před námi tyčí vojenský odsvěcený kostel svaté Barbory. Zvenku vypadá skromně, avšak poté, co vejdu dovnitř, jsem poměrně překvapena. Stojí zde docela velká stage umně zasazená mezi novogotické prvky a výzdobu vídeňských malířů.“

Story počtvrté: Audiovizuální blaho v kapli a pod tyrkysovou oblohou

Vizuálně výtečně zvládnutý plakát. Superlativy známých na poslední ročník, který jsem bohužel zmeškala. Letos jsem nemohla chybět. Musela jsem se přijet přesvědčit o pravdivosti na vlastní kůži. „Kvalitní zážitek“ je ještě slabé označení.

Automatické mlýny jako laboratoř umění

Menu Lab je přehlídka audiovizuálních tvůrců zasazená do architektonicky působivých prostor, chátrajících a nepoužívaných. Takto by se dal jednou větou popsat festival, jenž započal v Hradci Králové a skrze společné kontakty místních neziskových iniciativ letos přesunul značnou část svého programu do Pardubic, aby odhalil mimo jiné tamější polozapomenutou dominantu: Winternitzovy mlýny navržené architektem Josefem Gočárem.

Foto: Riff Raff, Brno – Fléda, 30. 5. 17

„Dj Afterthought do svého mixu zakomponovává i Riff Raffovy songy. Na jeden z nich najednou vybíhá sám Riff Raff na stage a překvapený dav se rychle přizpůsobuje tempu. Je skoro nemožné nedostat loktem a do oblečení se vsakuje vylité pivo. Wait – něco není OK. Playback. Riff Raff se ani nesnaží něco předstírat a poskakuje po stagi, zatímco vynechává polovinu vět.“

Neonové zklamání. Riff Raff v Česku

Od začátku září brněnskou hudební scénou rezonuje nadšení ze zahraničního rapu. Díky svěží dramaturgii na Flédě i v Kabinetu Múz jsme zažili například queer hvězdu Zebra Katze, memphiského boha Chrise Travise, post-sovětského rappera Tommyho Cashe a královnu internetového rapu Tommy Genesis, která se dokonce objevila dvakrát za půlrok. Zakončením je pro mě pak návštěva neonové ikony amerického rapu Riff Raffa, který představuje své loňské album Peach Panther doplněné o čerstvý mixtap Aquaberry Aquarius.

Foto: Preoccupations + Lab Coast, Praha – Futurum Music Bar, 27. 5. 16

Po dvou letech, změně názvu a s loňským eponymním albem do Prahy přijela kanadská post-punková kapela Preoccupations. Jako předkapela je podpořili taktéž kanadští Lab Coast a tuzemští (na fotkách chybějící) ±0. 

Definice rapu nové generace. Tommy Genesis v Brně

Pokud Tommy Genesis před pár měsíci ještě nedokázala „svou vizi“ naplnit na sto procent (a nejspíš ani nemohla, zjevně je to projekt na pokračování), teď na ní musel být znát posun, protože za tu dobu na sobě dozajista pracovala. Měla jsem předpoklad (jednoduše špatný), že s jejím hlasovým zabarvením na ni možná živý koncert bude příliš náročný. Nebyl. Ta holka rapuje fakt dobře.

Foto: Tommy Genesis, Brno – Kabinet Múz, 22. 5. 17

„Tohle rapující děvče s drobnou postavou a trochu dětsky působícím obličejem si nebere servítky v otevřenosti k sexualitě, ani ve společenské kritice. Parafrázuje Kanye Westa a už v ten moment vzniká polarita starého a nového rapu. Neotřelé, působivé, odvážné a jistě, svůdné. Záleží, jaký úhel pohledu člověk zaujme.“ (report Zuzany Macháčkové)

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.