Svět přímo před tebou. Ghost of you na prknech Kabinetu Múz

Od sympatické, počáteční skoro až nesmělosti projevu, s význačným citem pro záhadné písničkaření, dotýkajícího se naopak směle popových refrénů, vypluli Ghost of you z nezávislé mladé scény, která tu v Brně začínala pomalu růst. Nepřeslechnutelná kytarou, co si říkala o sólo, ale přesto zůstávala součástí jednotného celku, kde každá nota, rytmická změna i vedení vokálních partů dávalo smysl.

Foto: Syny + Lavra + Sítě + Tommy and the Commies, Brno - Kabinet múz, 29. 10. 18

Pondělní večer se zdál být ideální dobou na to, si po náročném víkendu dopřát trochu zvukové očisty. Tentokrát v brněnském Kabinetu Múz, kde se sešla hned čtveřice poměrně různorodých kapel. První se představil projekt Sítě, který tvoří hudebníci Jan Tomáš a Jan Kašpar. Dvojice zahájila večer pomalým, ale o to těžším ambientním noisem probouzejícím v sále naléhavost, jež se z bouřlivých pasáží přelévala do místy až hypnotických částí. Následovala Lavra, taktéž dvojice složená z muzikantů, které můžete znát z projektu Ticho de Beige nebo kapely Orient. Jejich dávka trip-hopu šlehnutého potemnělým popem mě spíše nebavila, i když své momenty to mělo.

Foto: William Basinski + New Rome, Praha – Palác Akropolis, 25. 9. 18

Ambientní a experimentální hudba v podání šedesátiletého Williama Basisnkého nezní ani trochu usedle a rozhodně za to nemůže jenom jeho extravagantní styl oblékání a manýry rockových hvězd. Jeho prostorné a syrové skladby střídají vždy klaustrofobní pasáže, které z ničeho nic uzavírají diváky do místností bez dveří a oken, aby je Basinski svým ambientem rozpadu opět proměnil do nekončících a neohraničených ploch.

Kytarová epopej v Aréně. Deafheaven ve Vídni

Legendární vídeňská Arena, neděle večer. Už ani nevím, kdy jsem tu byl naposled, poprvé to bylo snad někdy v roce 2012, když ji roztřískali Converge, ale to místo si svou specifickou atmosféru stále drží. Tak jako asi 99.99999 % lidí jsem se s Deafheaven seznámil díky Sunbatheru aka Sluncekoupači. Růžový black metal, co vlastně není black metal, ale zároveň byl mnohem víc black metal, než je teď.

Fyzická izolace hluku. Posh Isolation v Ankali

Jakkoliv jsem v Kodani strávil tři dny, k Mayhemu – středobodu tamní alternativní, contemporary, experimentální, whateveryoucallit scény – jsem se ani nepřiblížil. Zato jsem byl v Tivoli, na Öresundu a projel kanály včetně zastávky u malé mořské víly. Middle class much? Nicméně v zájmu zachování tradice snad všech, na internetu dostupných, článků o Posh Isolation jsem Mayhem musel do úvodu nějak napasovat.

Ukrajinští friends – Stoned Jesus v Brně

V pondělí 22. října jsme mohli zažít v brněnském Kabinetu Múz „friendly ukrainian assault”, jak poznamenal frontman předkapely Somali Yacht Club. Sál byl zaplněný od začátku jejich prvního songu a na slavnější Stoned Jesus přibylo do davu už jen pár opozdilců. Set prvně jmenovaných byl poměrně krátký na to, aby diváky stihl rozdivočit, nicméně kapela tento fakt i vlažný ohlas při uvedení jejich největšího hitu Loom brala s nadsázkou.

Lunchmeat 2018. Říjnová evoluce současné elektroniky

Další ročník Lunchmeatu je úspěšně za námi. Na stejném místě, které by bylo jen škoda měnit. Se stejně nabitým line-upem, který opět reflektoval vrchol současné elektroniky, což se, doufejme, do budoucna také nezmění. Tři říjnové noci představily jména jako Lanark Artefax, Aisha Devi, Lee Gamble, či Amnesia Scanner.

Skromní mistři současné hudby: Terry a Gyan Riley poprvé v Praze

Procházkou ztemnělým Starým Městem jsem došla do koncertního sálu pražské konzervatoře. Lidí tu nebylo moc, ale skromný sál zaplnili. Všichni byli upravení, v nejlepších šatech a nedočkaví na vůbec první vystoupení Terryho Rileyho v Česku. Den poté, kdy jsme mohli zhlédnout interpretaci jedné z jeho nejstarších a (jak pro jeho dílo, tak především pro revoluci ve vývoji současné vážné hudby) nejzásadnějších skladeb In C, se představil také jako interpret v rámci festivalu Struny podzimu. Desátého října zahrál v duu se svým synem, kytaristou Gianem Rileyem.

Przepych + Lebanon + Zabloudil-a, Brno – Bajkazyl, 4. 10. 18

Ve čtvrtek 5. října vyhověl brněnský Bajkazyl příznivcům avantgardní kytarové muziky. Trio kapel, které dorazilo, již předem dávalo tušit, že tohle bude pěkně hlučná akce. Večer odpálili olomoučtí Lebanon, kteří nedávno vydali svoji první fyzickou desku. Čtveřice tvořená dvěma kytaristy, zpěvačkou a bubeníkem, co měl opět svůj bicí set doplněn o netradiční plechový sud (jindy je to třeba míchačka), návštěvníky nešetřila hned od začátku a celý večer tak začal pěkně zostra. Moc mě ale nepotěšil zvuk, protože v hlučnějších pasážích se hudba slévala do nerozpoznatelného celku (což možná mohl být i záměr kapely), ale škoda byla i utopeného zpěvu. Nejlepšími momenty tak pro mě představovaly spíše klidnější části, v nichž dominovala kytara á la Thurston Moore.

Foto: Waves Vienna, Vídeň (AT) – WUK, 28.–29. 9. 18

Osmé vydání městského showcasu Waves Vienna, na kterém se představilo nespočet alternativních, elektronických i rockových skupin a projektů z celé Evropy, je za námi. Bylo to hledání jehly v kupce sena? Zas tak dramatické to nebylo. Letošní ročník sice akcentoval slovenskou a portugalskou scénu, ale nejzajímavější pětice - mým subjektivním pohledem - byla následující. Berte to jako vyzobnutí několika rozinek, vystupujících bylo tolik, že by se to nedalo oběhat ani za týden…  

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.