Vytisknout tuto stránku

Vypsaná fiXa: Detaily

Vypsaná fiXa - Detaily Vypsaná fiXa - Detaily

Přemýšlel jsem, zdali se při dnešní recenzi oprostit od skutečnosti, že jsem s touhle pardubickou partou prožil takřka celé mládí a mým nejoblíbenějším kouskem je zaprášené demíčko Lunapark. Ani mně totiž není po chuti, když recenzenti trapně omílají kvality starých desek a se slzou v oku nostalgicky vzpomínají, jaké že to bylo tehdy fajn. Snažil jsem se, ale ani kupa poslechů ze mne onen hříšný chtíč srovnávání nevyrazila – sorry.

Jak už jsem nakousl, patřím mezi obdivovatele starší tvorby těchto surrealistických podivínů. Krása Nesmírná je pro mě mezi řadovkami naprostý vrchol, s jejími nástupci je to však už o poznání horší. Vymazlenější zvuk čtyři roky starého Fenoménu mi neseděl a ztráta dřívější syrovosti se ještě prohloubila s "anglickým" Klenotem. Navzdory songům jako je Emigrant, Druhá půlka žárovky či Velká láska, bez kterých bych si pomyslné bestofko představit nedokázal, mě nahrávky jako celek začaly míjet.

Nad následovníkem Klenotu tedy visel otazník – pojede si fiXa pořád to svoje, a nebo nahlédne do jiných hudebních pater, jako v případě příjemného experimentálního zjevení v podobě Okresní knihovny?

Tuhle otázku zodpoví už první Show pana LobafiXa prostě vsadila na jistotu. Někoho to může štvát a může si stěžovat, že tohle už přece mnohokrát slyšel a dokonce v mnohem lepším provedení (refrén Mentálního dávidla je více než blízký tomu z V Targa Florio). Nemůžu popřít, že bych s takovým názorem nesoucítil. Na druhou stranu ale nemůžu ani ignorovat fakt, že Vypsaná fiXa je natolik osobitá, že by snad dokázala bavit, i kdyby jen recyklovala svůj dřívější materiál.

Samotným albem se přelévá velký počet rozmanitých nálad – tu největší sílu fiXa odhaluje právě v oněch melancholií nakřáplých věcech jako je singl Vše za 39, sametový Bibi Balderis či Detaily, obsahující neskutečně hravý a chytlavý refrén. Stejně tak při závěrečné Dohasnul leze mráz po zádech, když Márdi s letmým doprovodem klavíru zpívá Tak jó, tak jó, opustíme San Piego.

"Odvrácená" strana fiXy vás napumpuje silnými pocity, což už se bohužel nedá tolik říct o dalších skladbách. Některé z nich se plouží odnikud nikam, občas zaujme útržek, ale chuť vracet se k nim po několika přehráních nepřetrvává. Kupříkladu satirická Schovaná, ve které Márdi vzpomíná na svůj pobyt na ostrovech, vyvolá svým textem (ten jejich puding se vážně nedá žrát) úsměv na rtech - hudebně se však jedná o nudnou popovou vatu.

Ve srovnání s texty na předloňském Klenotu se fiXe alespoň podařilo vrátit zašlý lesk, panelákové historky tradičně prošpikované všemožnými odkazy baví a i když už se zdá, že své textařské majstrštyky Márdi netrumfne, laťku si drží stále vysoko.

Detaily by určitě neměly patřit mezi výkladní skříň Vypsané fiXy, ta na nich sice přinesla pár nových pecek, ale celkový dojem působí poněkud rozpačitě. A ani ta Benzínka nebyla ...

Zlatý hřeb: Detaily

Zní to jako: o stupeň uhlazenější fiXa posledních několika let

Vydavatel: San Piego Records

Stopáž: 40:04

Body: 4 z 7

Komentáře

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.