Vytisknout tuto stránku

Za oponou: Smashing Pumpkins – Mellon Collie and the Infinite Sadness (Béčka) (II.)

Smashing Pumpkins - Mellon Collie and the Infinite Sadness Smashing Pumpkins - Mellon Collie and the Infinite Sadness

V druhém díle Mellon Collie Opony se podíváme na zbývající čtrnáctku b-sides. Možná vás bude zajímat, kdy vlastně ona posedlost béčkovými skladbami u Smashing Pumpkins začala. Frontman Billy Corgan ji vysvětluje následovně: „Po debutu Gish nás požádali, abychom přispěli nevydaným songem na druhou stranu singlu. Namísto toho, abych vybral něco, co nemám rád, vzal jsem to jako výzvu nahrát něco speciálního.“ Během dalších šesti let kapela vydala kolem 60 extra songů. „Moderní ekvivalent pěti desek,“ okomentoval tehdy Corgan.

>>>>> První část dílu naleznete ZDE <<<<<

1. The Boy

Producent desky Flood měl tuto skladbu velmi v oblibě, nicméně na desku nepasovala. James Iha, který ji složil, ji popisuje jako „new wave song“.

Názor: Atmosférou mi vždy velmi připomínala úspěšný singl 1979. Dle mého jednoznačně nejlepší Ihova skladba, a to nejen v rámci Smashing Pumpkins, ale i sólovek.

2. Methusela

Když dělal před pár lety Corgan speciální koncert, vyhrabal také některé ze starších písní. Methusela byla jednou z nich a Corgan se hned sám sebe ptal: „Proč jsem tehdy vlastně tu písničku Floodovi neukázal?“ Každý, kdo skladbu uslyšel, se tázal na to stejné - všichni byli kvalitou tohoto skrytého béčka zaskočeni. Odpověď podle něj leží v textu, který je příliš osobní. Jedná se o dialog syna s otcem. „Náš dnešní vztrah (s otcem) je nejlepší, jaký kdy byl, mluvíme spolu takřka denně. Ale dřív byla naše komunikace na bodu mrazu. Ano, ten song byl příliš osobní, proto jsem ho nikdy nehrál. Nejspíš to mělo být na Mellon Collie.“

Vtipné je, že v jednu chvíli dokonce musel požádat fanouška, aby mu udělal kopii skladby, protože o tu svou přišel. „Myslel jsem, že je ta písnička navěky ztracená.“

Názor: Výborná skladba, která by se hodila jak na Mellon Collie, tak na pozdější Adore. „There are no enemies, only dangerous friends.“

3. Mouths of Babes

Během turné k desce Siamese Dream se kapela snažila pracovat na nových písničkách. Z nekonečných jamů a zaznamenaných nahrávek ale nakonec přežily jen dvě skladby, Marquis in Spades a Mouth of Babes. S oblibou ji hrávaly při koncertech na zvukovkách, jinak to ale znělo příliš jako „Siamese Dream a heavy metal“.

Názor: Opravdu silně připomíná skladby ze Siamese Dream, taková slabší Quiet.  

4. Rotten Apples

Domácí demíčko, pro které Corgan nenašel energii a srdce, aby se k němu vrátil a nahrál ho znovu. Přitom se mu písnička líbila, text taky, „kdybych na tom strávil více času, bylo by to na desce,“ vyjádřil se později. Napsaná ve stejné době jako Thirty Three, Ugly, Jupiter's Lament či Methusela.

Názor: Ze všech písní na desce i mimo ni asi má největší „srdcovka“, skvělá melodie i text.  

5. Ugly

Původně mělo mít Mellon Collie 31 skladeb a Ugly byla vždy velkým favoritem. Když se ale redukovalo na konečnou osmadvacítku, překvapivě došlo i na ni. Původně se jednalo o tichou akustickou písničku, nakonec se proměnila v jednu z nejtvrdších skladeb.

Názor: Podobně jako God, považuji ji za skvělé béčko, ale na desce bych si ji představit nedokázal.

6. Tribute to Johnny

Pocta Johnnymu Winterovi, Corganovu oblíbenému kytaristovi.

Názor: Nikterak zajímavá instrumentálka, spíše taková kuriozita.

Mohlo by vás zajímat:

>>>>Za oponou: Nirvana - In Utero<<<<

7. Medellia of the Gray Skies

Původně skladba nesla název E.P., mělo se jednat o společníka pro Porcelina of the Vast Oceans. Pro potřeby desky s ní ale vždy počítali jen velmi letmo. „Nemohl jsem dokončit text až do momentu, kdy jsme nahrávali.“

Názor: Mít na starost výběr skladeb pro Mellon Collie, Medellii bych určitě kvůli padnoucí atmosféře zařadil.

8. Blank

„Tento song neměl nikdy vyjít, neměl jsem ho nikdy moc rád, ale hodně kamarádů mi říkalo, že je to jejich oblíbenec,“ popisuje Corgan. Na poslední chvíli nahradil na kompilaci The Aeroplane Flies High píseň Towers of Rabble. „Tu jsem měl rád ještě míň než Blank.“

Názor: Na Corgana nezvykle jednoduché, vždy to na mě působilo, jakoby ji dodělal během několika minut a ani se mu pořádně nelíbila.

9. Towers of Rabble

„Tenhle song jsem napsal před pár týdny a řekl jsem si, že bych ho mohl zahrát, abych viděl, jak na tom vlastně je. Jestli to bude stát za houby, dejte mi vědět,“ uvedl Corgan, když skladbu v únoru 1995 živě prezentoval (Mellon Collie vyšlo v říjnu téhož roku). Po konci písně se ozval burácivý potlesk, nicméně Corgan skladbu nejenže na desku neumístil, nedal ji nakonec ani na kolekci béček The Aeroplane Flies High, viz předchozí Blank.

Názor: Další z písní, kterou bych si na konečné verzi dokázal představit. Velice by mě zajímala verze s celou kapelou, ta by, věřím, píseň posunula ještě o něco dále.

10. Transformer

Některé z částí nahrány v australském Sydney, jeden z Floodových oblíbenců. „Vždy to považoval za takový novátorský song,“ vzpomíná Corgan.

Názor: Typ skladeb, které jsem od Smashing Pumpkins nikdy nedokázal příliš docenit.

11. Tonite Reprise

Původně plánovaná na konec celé desky. Nakonec byla ale ve jménu „to už by bylo příliš“ zavrhnuta. Nahrávka byla pořízena, když se Corgan vrátil ze zdrcující play-off porážky Chicaga Bulls proti Orlandu Magic. Fandění mělo za následek, že jeho hlas nebyl na nahrávce v ideální kondici.

Názor: Zpětně ji mám radši než samotnou hitovku Tonight, Tonight. Což ale neznamená, že bych ji za ni vyměnil.

12. The Bells

Tato skladba měla vskutku dlouhou historii, Iha nahrával každý nástroj s až půlroční přestávkou. „Ne, že by to bylo naschvál, spíš to demo zkrátka narůstalo. Akustické kytary jsem nahrál v mém starém bytu, cello se pak nahrávalo v mém sklepě... Mám ten song rád, je hodně jednoduchý a připomíná mi Nicka Drakea,“ vysvětluje Iha.

Názor: The Bells mi vždy připomínalo skladby Beatles (ty Harrisonovy) z druhé půlky šedesátek.

 

13. Pennies

„Jeden z těch songů, které napíšu za 10 minut a nemůžu ho ze sebe setřást. Mám ho hodně rád, často se přistihnu, že si ho broukám, a je to také vzácný příklad humoru v některé z našich písniček,“ popisuje Corgan. Nahráno na osmistopák, lepší verze se údajně ztratila, když zvukař zapomněl zmáčknout tlačítko „record“.

Názor: Opravdu netradiční song, přesně tento typ béček mám rád, připomíná mi svým humorem (i náladou) Girl od Built to Spill.

14. Speed

Původně se riff objevil na kolekci Pastichio Medley, plná instrumentálka pak na Billy's Gravity Demos I, na kompletní verzi se zpěvem si pak museli fanoušci počkat až do nedávného vydání reedice Mellon Collie and the Infinite Sadness.

Názor: Připomíná tvrdší skladby z Mellon Collie, ale nepůsobí tolik originálně. Přesto je zajímavé, že se s ní vůbec nepočítalo ani pro The Aeroplane Flies High...

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.