Když začala v roce 1999 illinoiská formace American Football nahrávat svou debutovou desku, byli její členové napevno rozhodnutí, že ihned po jejím dokončení nechají kapelu navždy rozpadnout. Tento slib se jim dařilo držet dlouhých 15 let, mimořádný úspěch jejich prvotiny je ale nakonec dohnal a tak se v roce 2014 vrátili koncertně.
V seriálu Za oponou se snažím mapovat především desky, jejichž příběh není obecně nijak profláklý. Debut amerického písničkáře Justina Vernona alias Bona Ivera je výjimkou – o málokterém vzniku nahrávky se v posledních letech mluvilo a napsalo tolik jako o For Emma, Forever Ago z roku 2007. Přesto je to příběh natolik pozoruhodný, že by mi přišla škoda ho v rámci tohoto seriálu neodvyprávět. K příležitosti vydání třetího alba Bon Iver, 22, A Million, tak můžete zavzpomínat na jednu z nejvýraznějších folkových desek tohoto tisíciletí.
V roce 2012 přišel v kariéře Marka Kozeleka (aka Sun Kil Moon) velký zlom – netýkal se tedy (ještě) jeho popularity, která měla v tu dobu spíše sestupnou tendenci, ale přístupu ke skládání a nahrávání. Do období desky Among the Leaves (2012) vydával nahrávky, se kterými si vždy pečlivě vyhrál. To se projevilo i na tom, že během let 2003 až 2010 vypustil tento nyní nadmíru produktivní hudebník ven „pouhé“ 3 (+ 1 sbírku coverů Modest Mouse) desky. S Among the Leaves se ale situace začala podstatně měnit.
Není vám ještě ani dvacet, studujete, žijete střídavě doma u rodičů a na koleji a do toho si pro radost potají skládáte songy a ty „sázíte“ na internet. Jenže vám to jde natolik, že postupně začnou oslovovat víc a víc lidí. A zatímco doma nemají o vaší kreativitě ani ponětí, hudební kritici o vás píšou už skoro po celém světě.
Největší hit kapely kolem Billyho Corgana byl zároveň poslední skladbou, kterou frontman Smashing Pumpkins pro dvojalbum Mellon Collie and The Infinite Sadness dokončil. „Hodně dlouho jsem měl jen kousek melodie a žádná slova. Vlastně jen dvě: Shakedown, 1979...“ Budoucí hit se zrodil v časové tísni, nahrávání desky už bylo na samém konci, jenže Corgan si pořád zoufale prohlížel seznam nedodělaných songů a pátral po nějakém skrytém klenotu.
Rok 1994 byl v hudbě pořádně výživný. Pavement vydali Crooked Rain, Crooked Rain, Portishead zase svou nejslavnější desku Dummy, Jeff Buckley debutoval s Grace a Nine Inch Nails ohromili Spirálou. A mimo jiné vyšla také deska, která je dodnes považována za „královnu“ popového lo-fi: Bee Thousand od Guided by Voices.
Jedna z nejznámějších skladeb čtyři roky staré desky Smoke Ring for My Halo filadelfského písničkáře Kurta Vilea má poněkud překvapivý původ: objevila se už dva roky předtím (pod názvem Red Apples) na Vileově předchozí nahrávce God Is Saying This To You...
Dvanáctého září 2000 vydala texaská formace At the Drive-In svou nejúspěšnější desku – pro mnohé vůbec nejlepší post-hardcorovou nahrávku v historii celého žánru. Čtrnáctého dubna 2001, tedy o nějakých sedm měsíců později, se tato kometa z El Pasa rozpadla. Na vrcholu popularity, „bez pádného důvodu“. Pojďme se podívat po stopách jejich finální etapy a vzniku „majstrštyku“ s jménem Relationship of Command.
Nikdy jsem se nesnažil vnímat hudební nahrávku jako něco uzavřeného. Pokud to je možné, stavím ji vždy do nějakého širšího kontextu, přečtu pár rozhovorů, vyhledám dema, případně nějaké rarity...
Nikdy jsem se nesnažil vnímat hudební nahrávku jako něco uzavřeného. Pokud to je možné, stavím ji vždy do nějakého širšího kontextu, přečtu pár rozhovorů, vyhledám dema, případně nějaké rarity...
