V USA mají takový pěkný zvyk dělat masivní koncerty dvou či více kapel, jejichž jméno má stejnou, vysokou váhu. Co-headlining. A teď to začíná vypadat, že se obdobný trend dostává i k nám. Na podzim to byl nabitý koncert Mastodon, Russian Circles a Red Fang, nyní je to belgické rituální temno v podání Amenry kombinované s japonským heavy experimentem Boris.
Konkrétně Boris zahrají v Praze po deseti letech. Hudba asijského tria osciluje od těžkotonážního doomu a stoneru přes noise a shoegaze až po avant-gardu. Charakteristickým budiž všudypřítomný feedback halící zvuk kapely do mlhy, ve které je radost se ztratit. Stejně tak se lze snadno ztratit v objemném katalogu jejich desek. Od pražského koncertu Boris se dá očekávat především rekapitulace aktuální desky Dear (Sargent House), původně plánované jako rozlučkové album. Nicméně poté, co během jeho nahrávání Boris zjistili, že mají materiálu tak na tři elpíčka, se rozhodli to ještě zkusit a zatím nic nebalí…
Amenra. Jakkoliv je slovo „kultovní” zprofanovaným, tady snad ani jiné použít nelze – už jen kvůli samotné povaze projektu a jeho přidruženému kolektivu Church of Ra. Loňská, v pořadí již šestá mše Mass VI s precizní samozřejmostí navazuje na předešlé bohoslužby a Colin H. van Eeckhout káže tak, jak to dokáže jenom on. Ostatně jeho performance je něco, co nezprostředkuje ani to nejvíc nejlepší 4k video na světě. Tohle se musí zažít a nechat rezonovat celým tělem. A pak znovu a znovu a znovu.V neděli pětadvacátého února nemusíte ráno do kostela. Ta pravá mše totiž začne až úderem šesté večerní v pražské Akropoli.
Amenra + Boris, Praha – Palác Akropolis, 25. 2. 18