Zachycuje pomalé uvolňování kapitalistických možností v post-socialistickém Polsku během 90.let, transformaci krajiny, rychlý tok zboží i lidí a touhu po „cestě za lepším“ do zahraničí. Nejnovější série ilustruje příběhy na rozhraní scénografie a scénáře, které vypráví o nynějším Polsku a vytváří nové prostory, kde se paralelně odráží „současná, neměnná, neexistující i zdánlivá minulost.“
Z popisu výstavy dále čteme: „Tato démonická psychogeografie – podporovaná provinčním napětím na periferiích a vyjádřená ve střetu mezi analogovým a digitálním – se pohybuje napříč známým a globálním.“