Vytisknout tuto stránku

The Tallest Man on Earth – There’s No Leaving Now

The Tallest Man on Earth - There's No Leaving Now The Tallest Man on Earth - There's No Leaving Now

The Tallest Man on Earth - There's No Leaving Now The Tallest Man on Earth - There's No Leaving Now

V nedávném článku o švédském folkaři Kristianu Matssonovi, vystupujícím pod jménem The Tallest Man on Earth, jsem si kladla otázku, jak asi dopadne nové album. Matsson totiž požádal o pomoc další muzikanty a poprvé doplnil svoje skladby výrazným doprovodem.

Na předchozích nahrávkách zaujal posluchače i kritiku precizním kytarovým hráčstvím, chytrými texty, ale především osobitostí projevu. Dokázal celé album s přehledem utáhnout sám jen s akustickou kytarou. Každou větou rozrážel ticho, které se v závěru skladby na chvíli zase uzavřelo. Ne že by snad teď album už utáhnout nedokázal, kdepak, takové vlastnosti se nezapomínají, tak jako nezapomenete, že jste kdysi uměli jezdit na kole. Tentokrát je tu ovšem místo ticha přemíra dalších hudebních nástrojů, baskytary, bicích či klavíru. Některým písničkářům doprovod pomáhá, decentně ukrývá jejich nejistotu a chyby, a písničky to posune mnohem dál. Ale to není příklad Kristiana Matssona. Ten nepotřebuje skrývat nic. A tak se doprovod na albu There’s No Leaving Now stává spíš rušivým elementem než pomocí. Nová vrstva skladeb tu není k okrase a lepšímu hudebnímu zážitku, nýbrž jakousi zbytečnou mlhou, za níž se The Tallest Man on Earth chtě nechtě ztrácí (Revelation Blues).

Značný posun je i ve skladbách samotných. Nová deska je spíše pomalejší, hodně prostoru dostává klavír, a tak bez kontextu Matssonovy tvorby může leckterá píseň znít až popově a příliš sladce (There’s No Leaving Now). Ne snad že by pop bylo hanlivé slovo, žánr, za nějž je nutno umělce kamenovat, nicméně tímto směřováním The Tallest Man on Earth nejspíš ztratí podstatnou sumu těch původních fanoušků, co ho mají rádi za návaznost na bluesmany a Boba Dylana. Obecně písničkám jaksi chybí dřívější šmrnc a výrazné a zapamatovatelné melodické linky.

Singl 1904 je spíše průměrný než průlomový, takže jsem si po jeho poslechu říkala, že to nejlepší asi Matsson schovává přímo na desce. Teď se ovšem neubráním zklamání, protože 1904 je nakonec jedna z mála skladeb, k nimž se s chutí vracím. Možná hodnotím přehnaně negativně, ale u takových muzikantů, jako je The Tallest Man on Earth, zkrátka nejsem na podobnou náladu zvyklá. Oh, where do my bluebird fly?

Zlatý hřeb: 1904, Leading Me Now

Zní to jako: folkař opouštějící bluesové kořeny

Vydavatel: Dead Oceans

Stopáž: 39:04

Body: 4 z 7

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.