Vytisknout tuto stránku

Foto: Le_mol + Guilty Echoes + E Converso, Olomouc – Divadlo na cucky, 13. 3. 17

Foto: Le_mol + Guilty Echoes + E Converso, Olomouc – Divadlo na cucky, 13. 3. 17

V neoposlouchaných nových prostorách Divadla na cucky se odehrálo sloučení nesourodých žánrů tří svébytných hudebních těles. Vypadalo to, že to k sobě vůbec nepůjde!

Prvenství nesou Guilty Echoes. Provinilej zvuk pozdního punku, sem tam stavění hlukových zdí. Chvílema vzpomínka na Sonic Youth, jen s větší přímočarostí a energií hned ze startu. Klidně bych jí ještě o kus přidal a tlačil to do předních řad bez okolků.

Další kapela večera E Converso, o nich vím, že v Olomouci docela hrajou, ale zatím jsem se jim vyhýbal, čekal jsem totiž klišé, standardní zvuk, hodně těžce v zajetý škatuli, jak má jazz vypadat. Naštěstí se nevyplnilo nic a jen překvapovali. Saxofon a jeho hlavní jazzovej zvuk samo sebou nabízí srovnání s Johnem Zornem a Masadou. Hravý bicí od hiphopu přes metal až po hrátky s plecháčky, řetězy a špachtlí zas třeba s Kingem z Bad Plus. Každopádně s sebou nesou velkej kus svýho, dekonstruovanýho a hodně dobře posluchatelnýho. Příjemně zní spojení nakreslený kytary a saxofonu, který se kopírujou a doplňujou, překřičujou a umocňujou, oproti dunivé a jasné base v protikladu s šíleně dynamickou bicí soupravou.

Nutno podotknout, že zvuk v Na cucky byl svůj a zároveň téměř perfektní, lehce špinavější než v Jazz Tibetu a rozhodně ne tak klinický. Spíš než koncert se vše zdálo jako promyšlená performance, a o to soustředěněji návštěvníci vstřebávali veškerý vlnový délky a projevy umělců.

Poslední nastoupili rakouský Le_mol. Epický, těžkotonážní post všechno ve dvou. Bicí, kytara, piánka, elektročudliky, loopery, xylofony apod. Nejvíc připomínaj postrockový hvězdy v těch rozlehlejch pasážích a nebo třeba český No.C, když se dostanou k posthardcore, chvílema piánko zavane i minimalismus. Ideální hlukový večerníček s pár povedenejma a překvapivýma pasážema – třeba přechod z noisu do tichých, téměř čistých xylofonů, slyšíte se dejchat, až náhle zpět do noisu, arytmicky, nárazově a konec.

Za každý další koncert v Na cucky budem rádi, protože v Olomouci není jiný podobný prostor s takovýmhle zvukem, kde by se dala hrát alternativní i experimentální a současná hudba. Samozřejmě nezapomínám na specifické SFmini a Jazz Tibet, a nakonec i ta punková Ponorka se v poho dá, že. Jen říkám, že zrovna tohle Na cucky bylo hodně rozmlsané a díky, jen tak dál!

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.