Foto: Lunchmeat Festival 2017, Praha – Veletržní palác, 19.–22. 10. 17

Letošní Lunchmeat byl nabitý jako nikdy předtím. Tři noci v Národní galerii byly vyvrcholením současné elektroniky a utekly rychleji, než bych si přál. Jakkoliv se našly vystoupení, které zklamaly, pozitivní dojmy výrazně převažují. Lunchmeat 2017? Nejdelší a nejlepší. (Filip Hastík)

Foto: Freiplatz, Opava – různá místa, 20.–21. 10. 17

U vstupu byli snad ti nejzmatenější pracanti. Šamani se zvučili ve třináctém sklepě a venku pod přístřeškem se šteloval projektor. Začal podzimní Freiplatz. Dlouho se sedělo v tom zatraceně pohodlném středu dvora. Když se ale přece jenom došprýmovalo, mohla se započít exkurze hudebními prostory (zavedla nás i tam, kam neměla). Zhlédnutí bytových prostorů nad Frei Barem se proměnilo v honičku jako z Indiana Jonese (#dobrodružné zpestření).

Foto: 1flfsoap + François Svalis + Lowmoe, Brno – Kabinet Múz, 24. 10. 17

Úterní rychloakce, soucást šnurky Lowmoe. Podzim dopadá tvrdě, chlad v kostech a svalech šlo jen těžko rozhýbat, kabely se motají a aspoň standard je doručen. Svalis nandal zaklínání, jako předzvěst, zadejchal nás a už to hřeje. Ani to nebolí, hladce vpřed. 1flfsoap přímo. Kopák zákonitě nemohl držet na místě. Ani Sval se neudržel. Kousali jsme se do rtu. A jako bonus probuzení u Itchy Elbow. 

Foto: NoShit no. 4, Olomouc – 15 minut, 13. 10. 17

Chvíli mi trvalo, než jsem se z toho večírku vzpamatoval, krom toho už dlouho nepamatuju tak vydatný víkend jako byl tento, protože po Noshitu se v sobotu odehrál shoegazeový dýchánek s americkýma Ceremony v Přerově a undrošský nářez SRPR v Ostravě a v neděli jsme to zakončovali power impro zážitkovkou Poisonous Frequencies v olomoucké Ponorce anebo francouzsko-belgickýma Rraouhhh! a Mr Marcaille pod promotérskou vlajkou ostravských Chee chaaků. Co se dělo za slezsko-hanáckými hranicemi jsem radši ani nezjišťoval. Všechno jsem nestihl, ale většinu z toho jo, tak to berte jako důvod, proč ohlédnutí za čtvrtým olomouckým Noshitem přichází teprve teď.

Ventolin + Johuš Matuš + PDCH, Brno – Kabient Múz, 5. 10. 17

Beznadějně vyprodaný večer v Kabientu Múz, představitelka rural popu Johuš Matuš, Ventolinův bezmála dvouhodinový live-set a křest alba Vitajte, acid-housový set PDCH a párty do ranních hodin.

Foto: Živá Vila, Prachatice – Kralova vila, 30. 9. 17

V sobotu 30. září se od 18 hodin konal happening s názvem „Zastavme chátrání Kralovy vily“. Akci pořádal Spolek Živá vila, který se o funkcionalistický dům J. N. Krale staral dva roky. Za dobu svého počínání členové iniciativy uspořádali v prostorách budovy nespočet společenských a kulturních akcí. Na konci loňského září ale museli kvůli neprodloužení nájemní smlouvy objekt opustit. Po happeningu před vilou se v nedaleké garáži konal koncert spřízněných kapel Houpací koně, Kaplan Bros. a Ström, které přijely podpořit spolek v jeho počínání bez nároku na honorář.

Foto: Blank Banshee + Dreem Tran’s + Kewu + Aid Kid + DVDJ NNS, Brno – Kabient Múz, 20. 9. 17

Blank Banshee je průkopníkem v žánru vaporwave, je to jako být na koncertě Boba Marleyho, když teprve začínal být slavný pothead, a všichni přítomní v Kabinetě Múz to věděli. Povedlo se mu dát hlas naší aesthetic post internetové éře. Během koncertu jsem viděla celou naši generaci pohupující se v Blankově masce, která fungovala jako nastavené zrcadlo. Nesurfovali jsme doslova na vlnách hudby internetu?

Foto: Mohammad + Resina, Brno – Praha, 23. 9. 17

Jeden z nejintenzivnějších zážitků. Místy až hypnotizující temnota, pohlcující všechno a všechny. Táhlé a hluboké a dunivé, nejspodnější basy, které roztřásly kosti v mém těle. Na pět minut jsem si musela sednout. Hlukové vlny tvořící povodeň v níž se chceš topit. Cítím to ještě teď, díky.

Foto: Flora + Never Sol, Brno – Kabinet Múz, 25. 9. 17

Pondělí v Kabinetu Múz: tajemně-ambientní atmosféra, izraelská písničkářka a multiinstrumentalistka Flora (Liron Meshulam) doprovázená českou Never Sol (Sára Vondrášková).

Foto: OFF Festival, Katovice (PL) – Dolina Trzech Stawów, 4.–6. 8. 17

Co dělám, když se nedívám na pódium, když dostanu přístup, kam jiní ne. Dokument o dokumentu, lov divé zvěře. Pro OFF Festival, respektive polskou koncertní fotografii, jsou typické schůdky, které tamní fotografy povýší o tři schody blíž k zaznamenávanému idolu, z výšky k shlížení na publikum, k budování soch ze sebe samých. Ve fotogalerii je mj. náš rozhovor s Arturem Rojkem.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.