Ostravští promotéři Chee Chaak jsou známí díky koncertům, které pořádají po celý rok a jejichž vyvrcholením je červnový Chee Chaak Fest. Protože je však do června daleko a mnohým se již teď stýská po nezaměnitelné atmosféře Chee Chaaku, rozhodla se promotérská skupina udělat v lednu následujícího roku první (a možná poslední) zimní verzi – Zimnichaak.
Britští Mount Kimbie bývají označováni za průkopníky žánru post-dubstep, avšak jejich nejnovější album Love What Survives se dotýká i mnoha jiných žánrů a původní žánrové označení dalece překračuje. Ve skladbě You Look Certain (I'm Not Sure), jejíž klip vyšel teprve nedávno, se například objevují syrové krautrockové polohy. Čerstvou desku i mnoho dalšího přijede tahle dvojice představit již zítra do pražské MeetFactory. Nebudeme chybět.
U vstupu byli snad ti nejzmatenější pracanti. Šamani se zvučili ve třináctém sklepě a venku pod přístřeškem se šteloval projektor. Začal podzimní Freiplatz. Dlouho se sedělo v tom zatraceně pohodlném středu dvora. Když se ale přece jenom došprýmovalo, mohla se započít exkurze hudebními prostory (zavedla nás i tam, kam neměla). Zhlédnutí bytových prostorů nad Frei Barem se proměnilo v honičku jako z Indiana Jonese (#dobrodružné zpestření).
Dlouho očekávané debutové album Fiordmoss s názvem Kingdom Come je venku. Před pár dny jsme Fiordmoss vyzpovídali a nyní kapela vyráží představit desku ven.
Třetí album, potřetí v Praze. Mount Kimbie na sklonku léta vydali jedno z nejvýraznějších alb tohoto roku, Love What Survives. Elektrizující rytmická smršť, se spoustou živých nástrojů a také plno hostujících interpretů, jako například King Krule nebo James Blake. Jde o symbiózu osvědčených postupů a spřízněných hvězd. „Byl to fascinující proces, který nás změnil jako kapelu,” řekli Mount Kimbie o nahrávání desky.
Blank Banshee je průkopníkem v žánru vaporwave, je to jako být na koncertě Boba Marleyho, když teprve začínal být slavný pothead, a všichni přítomní v Kabinetě Múz to věděli. Povedlo se mu dát hlas naší aesthetic post internetové éře. Během koncertu jsem viděla celou naši generaci pohupující se v Blankově masce, která fungovala jako nastavené zrcadlo. Nesurfovali jsme doslova na vlnách hudby internetu?
Jeden z nejintenzivnějších zážitků. Místy až hypnotizující temnota, pohlcující všechno a všechny. Táhlé a hluboké a dunivé, nejspodnější basy, které roztřásly kosti v mém těle. Na pět minut jsem si musela sednout. Hlukové vlny tvořící povodeň v níž se chceš topit. Cítím to ještě teď, díky.
Kapela Ette Enaka patří mezi největší objevy české alternativní scény za rok 2016. Své EP Back To Square One vydali pod novým labelem Happy Mutant, který je jednou z nejaktivnějších DIY komunit v Česku. Nyní kapela míří na turné po Evropě společně s brooklynskou kapelou Wild Arrows.
Nylon Jail si svou reinkarnaci vychutnávají. Druhé album, které se bude křtít v roce 2018, se dostává na světlo světa po kouskách a s napětím – každý měsíc má premiéru nový videoklip. Na konci června to odstartoval singl Freezing Point, následovala skladba Strange Reapers, obojí v režii Víta Hradila. A nyní je venku třetí: příběh začíná záběry z Berlína pořízenými na jaře roku 2016 režisérem Davidem Menclem a kameramanem Tomášem Jelínkem. Následují záběry z hřbitova, nechybí černá kočka a do toho všeho problikují střihy frontmana Jiřího Jiráka.
