Melancholická, přesto veselejší. Sóley v Kabinetu

Dnešní večer v brněnském Kabinetu Múz se nese na vlně melancholie. Prodírám se přeplněným sálem a hledám místo, ze kterého je lépe vidět na snědou tmavovlásku, jemně rozehrávající klávesy. Německou zpěvačku Josin neznám, svým měkkým hlasem a neskutečnými výškami mě ale okouzluje. Jemné vystoupení ke konci proloží sólem na kytaru a poté mizí, nedbajíc na prosby o přídavek.

Freiplatz: Ve víru opavské klubové noci potřetí

Druhý květnový víkend patřil v Opavě všem nadšencům klubové scény a skvělé hudby. Konala se tam totiž již třetí klubová noc (víkend) alias Freiplatz. Jarní edice Freiplatzu bývají rozsáhlejší než ty podzimní, natěšena jsem byla dlouho.

Devadesátá léta bez sentimentu: Kmeny 90 na Husově

Je poměrně těžké, aby jakákoliv současná reminiscence 90. let, ať už v kulturní nebo politické podobě, nedopadla jako kýč. Různé oldies párty jsou často dnem jakéhokoliv hudebního nebo lifestylového vkusu a přiživováním se na nostalgii, a to ne po lepší době, ale po nostalgii jako takové. Na Kmeny 90 jsem tak šel trochu s obavami, aby návštěvníci nepochopili celou akci jako oslavu šusťákových bund a triček Kelly Family. Zároveň jsem doufal, že dramaturgie Vladimira 518 a vůbec celá propagace tomu nějak šikovně předejde. Předešla, nikdo neměl ledvinku a z repráků se nehrnuli Culture Beat.

Kazatelé melancholie Dälek v brněnské Praze

V roce 2008 rozduněli svými beaty roztříštěnými noisovými a metalovými prvky Dälek brněnskou Flédu. Po devíti letech se do Brna vrátili, tentokrát do Prahy. Kvůli souběžné akci na Flédě, kde vystupovali grindcoroví Napalm Death, byl start koncertu posunutý na půl dvanáctou večerní. Někteří lidé pozdější začátek sice moc nevítali, už v úvodu představení tria z New Jersey to ale začalo vše dávat smysl. Publikum se totiž ukázalo být vskutku různorodé a na fanoušky metalu, hip-hopu či obojího se zcela jistě vyplatilo počkat.

Súčasné trendy interdisciplinárneho umenia v Bratislave: Jenny Hval

Vďaka financiám z nórskych finančných mechanizmov sa ku nám dostali umelci z krajiny, ktorá je popredu nielen, čo sa týka samotného financovania umenia, ale najmä jeho spoločenského uznania. Nórska hudobná scéna je rôznorodá, žánrovo pestro zastúpená a mnoho vydavateľstiev namiesto konkurenčného boja spolupracuje. Pesničkárka Jenny Hval ako keby nebola nikde zaradená. Napriek avantgardnému poňatiu hudby dosahuje slušnú odozvu s takými ťažkými témami, ako je emancipácia či zbližovanie mužského a ženského pohľadu na svet.

Noshit hitson shiton nohits

V sobotu jsme zase prožili kus života na třetí edici olomouckého Noshitu. Trojka už z toho dělá skoro tradici, které se daří semestrálně proměňovat diskotéku na dobře potemnělou klubovku, představující to nejlepší z domácí elektro scény.

Večer „bonamotů“ a afrokubánského jazzu v Janáčkově divadle

Bylo to deset let, co byl Richard Bona naposledy v České republice. Jeho vlastními slovy až příliš dlouhá doba. České publikum mu naštěstí zůstalo hluboko v  srdci a na další dobu ještě zůstane, což potvrdil koncert v rámci JazzFestuBrno v Janáčkově divadle.

My name is Tommy Cash

Lidé začínali být netrpěliví, natěšení a dožadovali se toho, kvůli kterému tu byli. Na pódiu se objevila mlha, ze které se Tommy Cash zjevil za bouřlivého potlesku a jekotu. Hned ze startu získal plnou pozornost všech přítomných a dokázal si ji bez problému udržet až do konce. A ta energie! Neklesla jedinkrát, naopak jsem měla pocit, že sílila.

Zagami Jericho a Joy Wellboy: konvergence dvou odlišných světů

Dva dny po Swans, když mi sotva odlehly uši, jsem na Flédu ve čtvrtek 16. 3. zamířil znovu, tentokrát ale na něco naprosto odlišného. Jednak na Zagami Jericho, mladý elektronický objev Radia Wave, jednak na bruselsko-berlínskou elektropopovou dvojici Joy Wellboy. S elektropopem vůbec Fléda v poslední době nešetří a není to špatně.

Kompendium hluku v podání Swans

Swans jsou legenda, na které jsem, jakkoliv tu hrají celkem často, nikdy nebyl naživo. Vždycky jsem je poslouchal jen z desky a měl je zaškatulkované jako trochu tvrdší špinavý experimentální rock s celkem zajímavými texty. Po návštěvě Flédy jsem změnil názor. Narozdíl od Filipa, který o jejich koncertu v pražské Arše psal před necelým půlrokem a viděl je už několikrát, pro mě byla úterní návštěva Flédy úplně novým typem zkušenosti.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.