Album 0 (2012) hudebníka a umělce Blank Bansheeho je považováno za pionýrskou nahrávku žánru vaporwave. Po této desce nahrál ještě další dvě (poslední s názvem Mega v roce 2016) a nyní je na tour, během kterého putuje v září po Evropě a v listopadu po Americe. V Česku se premiérově a výjimečně představí již ve středu v brněnském Kabinetu Múz.

Řekové Mohammad se zálibou v ambientu vydávají pravidelně od roku 2010. Nyní působí pod labelem Pan, předtím to byl Antifrost. V druhé polovině září se přijedou představit do Prahy a Brna.

Čtvrté Pelhřimovy, letos pod taktovkou Noir Voir kolektivu. Napínám hamaku mezi ty ostatní, abych v ní následující dva dny viděla snad všechny, jen ne sebe. S radostí. Zdraveníčko, objímáníčko, láskyplno. Žádní sponzoři, reklamy, plakáty, elektřina. 

„Je pro mě dost nemožné nesrovnat koncepci rozmístění pódií, stánků a barů s Pohodou. Hodně podobné, jen menší, útulnější, vše je tady blíže. Zorientovat se není nic těžkého, je zde šest stageí, kromě té hlavní všechny ve stanech. Přemýšlím, jestli to není škoda, ale když o několik hodin později přijde neutichající bouřka, děkuji za ty stany všem prozíravým pořadatelům.“

Ta holka má kouzlo jako nikdo jiný. Princezna. Roztomilá divoženka s naprosto odzbrojujícím hlasem a pohyby. Energie, kterou je schopna publiku předat, je téměř hmatatelná a jde vidět, že ji také Aurora čerpá zpětně od posluchačů. Věříte jí každé slovo, které zpívá. Možná to byl důvod, proč mi při Runaway ukápla slza. 

Tak jsme se dočkali. Desátá Indie Session v Ostravě. Lidí přišlo dost, kapely měly dobrý zvuk, akorát to nesnesitelné horko uvnitř. Cooltour jsme zavřeli, afterparty byla. Vše jak má být. Jubilejní Indie Session po tak dlouhém čase si vysloužila dvojitou expozici...

Je to více než rok, co Ostrava zažila svou doposud poslední Indie Session s pořadovým číslem devět. Mnozí se ptali, kdy bude další, někteří nevěřili, že ještě vůbec bude, avšak kdo si počká, ten se dočká.

Výstava Znějící, rezonující, vibrující, připravená spolkem Bludný kámen v několika prostorách v Ostravě a v Opavě, představí návštěvníkovi rozličná zvuková prostředí, ticho, ve kterém uslyší známé zvuky i hluk, v němž rozezná hloubku neznámého ticha.

Sychravé ráno se mění na horké dopoledne, balit v tomhle vedru všechny věci je místy bolestivé, avšak ne tak jako následující několikadenní nostalgie po Pohodě. Mám trochu obavy, že lepší zážitek tyto prázdniny nepřijde. Pohoda je špičkový bigsize festival s geniální dramaturgií a zázemím, který si od počátku získal mé srdce a který budu vychvalovat, kamkoli přijdu.

„Pět lidí, jedno auto, které praská ve švech, jeden cíl – Letiště Trenčín. Přijíždíme do města a zanedlouho už vidíme modré špičky obrovských stanů společně s barevnými vlajkami Pohody. Těšením mě šimrá v žaludku. Jsem ráda po roce zpět.“