Vytisknout tuto stránku

Echolokátor: Cairnem – Un Chien Andalou V

Echolokátor: Cairnem – Un Chien Andalou V

Orlová je zvláštním úkazem Česka. Jedno z nejztracenějších měst (nejen) slezského příhraničí, v jehož sídlištích se rýsuje ještě ztracenější generace bez náznaku perspektivy, se totiž svému osudu alespoň v náznacích vzpírá velmi silnou alternativní hudební scénou, točící se kolem tamního klubu Futra. K zajímavým jménům převážně kytarového ražení (Pacino, Anne M. Christiansen) se nyní přidává abstraktní ambient Cairnem.

Pod pseudonymem se skrývá one man projekt Martina Mohyly, který v hypnotické, pětidílné a postupně vrstevnatější a gradující kompozici spájí modifikované field recordings, staré analogové syntezátory, minimalistický klavírní motiv a širokou paletu další zvuků, ať už elektronických, či reálně zachycených. Využití názvu kultovního surrealistického snímku přitom není od věci, neboť Cairnemův Un Chien Andalou je svou asociativní nefigurativní snovostí, dolovanou z hloubi vlastních démonů, surrealistické estetice blízký.

Jakkoli Un Chien Andalou funguje nejsilněji jako celek a při splnění dvou povinností (kvalitní sluchátka na uších a volume hodně doprava), v rámci Echolokátoru vybíráme závěrečnou, pátou část, která v určitém úhlu pohledu může stát i sama o sobě. Zajímavou ambivalencí kombinuje repetitivní, zdánlivě klubový beat uvězněný v širé zvukové mlze, který i přes svůj pravidelný a čím dál intenzivnější metronom nevnucuje touhu po neřízené párty, ale spíše umocňuje naléhavost do posledního dechu ždímané smyčky.

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.