Stanislav Abrahám v Neone Stanislav Abrahám v Neone foto: Karel Šuster/STIMUL Nights

Zvukové elementy aurální imaginace Stanislava Abraháma

Stanislav Abrahám je zvukař a sound designer, který se už přes dvacet let zabývá také instalacemi a kolektivní uměleckou tvorbou, ať už jde o galerijní projekty nebo činnost v elektronickém duu Data-Live či live cinema skupině Microloops. Jde o velmi pozoruhodnou osobnost české umělecko-experimentální scény. Daří se mu totiž docela fluidně a přirozeně spojit projekty, k nimž bývá osloven, s jeho vlastní tvůrčí a objevitelskou realizací. Od studií na FAMU ho zajímá fenomén lidského hlasu v současném audiovizuálním umění, což ilustruje jeden z jeho starších projektů Pomlka (GAMU), který byl tvořen sérií levných reproduktorů přehrávajících odmlky a nedokonalosti rozhlasového projevu Alexandra Dubčeka z roku 1968 – tedy právě tichá a prázdná místa v mluvené řeči bývalého československého politika.

Abrahámova dlouholetá práce není tolik definována kvantitou, pokud jde o vlastní umělecká díla, jako spíše šíří spoluprací a rozmanitostí přesahů experimentování se zvukem k dalším způsobům uměleckého vyjádření jako je performance, improvizace, happening, audiovizuální instalace, video či multimediální choreografie. Vedle několika výtvarných projektů se zabýval živou manipulací se zvukem a vizuálním samplingem, mediální archeologií, radioartem a v poslední době zkoumá také možnosti zvukové terapie. Jeho soundartovou tvorbu výrazně ovlivnila pražská scéna 90. let kolem internetového rádia Lemurie (sídlilo v NoD do roku 2007) a jako učitel Miloš Vojtěchovský, má za sebou však třeba i hraní ve funkové kapele Fantasy Milk. Stanislav Abrahám je zkrátka moderním renesančním člověkem současného umění, v němž zvuk hraje zásadní úlohu. (více o historii jeho uměleckého vnímání se lze dočíst v rozhovoru pro HIS Voice).

Část své zvukově-kompoziční tvorby vydal i na deskách a Forces z prosince roku 2020 je třetí položkou jeho Bandcampu. Navazuje na album Shapescapes (2014) a mezi nimi najdeme ještě projekt ENOLA, tedy soundtrack k performanci nového cirkusu, kdy šlo o spolupráci s Eliškou Brtnickou z Cirkusu Mlejn. V tomto zrychleném přehledu Abrahámovy dosavadní umělecké činnosti by možná bylo zjednodušené vnímat jeho novou desku jako prostou potřebu hudebně vyjádřit myšlenky či nápady a využít k tomu rozsáhlou škálu zkušeností umělecké práce se zvukem a terénními nahrávkami. Ale sám Abrahám přiznává, že field recordings jsou pro něj materiálem, se kterým pracuje esteticky a v kompozici se soustředí spíše na texturu zvuku, než aby se snažil vytvářet archiv nebo zvukové mapy pro zachování v paměti. Tímto přístupem vlastně patří k současným domácím elektronickým tvůrcům, kteří experimentují se zvuky modulárních syntezátorů a sbírají nahrávky v terénu, aby vyjádřili emoce, příběhy a koncepty formou zvukového umění.

Forces zahrnují dvanáct skladeb, jež zpočátku plynou v kontinuitě a rozvíjejí se v ambientním, až mikroskopickém prostředí vytvořeném zvukovou barvitostí i jemností struktur. S napodobováním přírodních zvuků Abrahám pracuje na velmi implicitní úrovni, kdy konstruuje pocit tekutosti a zurčící vody, ale i přímočaře skrze terénní nahrávky jako ve skladbě Ravine. V Personal Coltrane velmi nenuceně a subtilně zachází s dynamikou jazzových bicích způsobem tak abstraktním, že posluchači zbývá jen představa dosadit si do kompozice saxofonové sólo. Na albu slyšíme vzdálené reminiscence nahrávek, mezi kterými je například zvuk radiátoru z autorovy koupelny natočený přes modulovaný kontaktní mikrofon nebo field recording z pražského metra (Karma Corridor). Born To Be 303 je poctou acidovému zvuku syntezátoru Roland TB303, který ovlivnil rave music. V druhé části alba jsou konzistentní ambientní struktury narušené dalšími přístupy ke zvukové kompozici – nejvýrazněji právě zmíněnou skladbou, kde se do popředí dostává syntezátor. Následuje skladatelská hříčka Koan postavená na prostém algoritmickém rytmu s konceptem zvukové ilustrace mentálních sporů.

Celou nahrávku Forces charakterizuje početnost různých přístupů zacházení se zvukem od samotného vytvoření či sběru zvukového materiálu až po jeho procesování a kompoziční práci. Zrovna tak deska funguje na promyšlené estetice opatřené narací, ale rovněž volně evokující množství asociací. Prezentuje tedy asi v nejlepším znatelné rozpětí autorovy umělecké osobnosti a kreativní všestrannosti, současně však poskytuje i bohatý prostor pro vlastní posluchačskou imaginaci.

Komentáře

vychází za podpory

EEA and Norway grants
Nadace Český hudební fond
Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.