Primitive Motion je duo multiinstrumentalistů z australského Brisbane. Jejich nejnovějším počinem je album Descendants of Air, které vyšlo letos v únoru na Bandcampu. Jde o pomalou a meditativní desku, jež může během doznívající pandemie přinášet až terapeutické účinky. Sandra Selig a Leighton Craig při její tvorbě použili širokou paletu nástrojů od klasičtějších kytar, fléten nebo klarinetu až k těm méně obvyklým jako je melodica, skleněný zvonek, čínské baoding koule či dřevěný bubínek.
Skladby vůbec nevznikaly v profesionálním studiu, ale během dvou slunných srpnových dní roku 2019 v bambusovém háji Enoggera nedaleko Brisbane za pomoci amatérského vybavení. Právě příroda je zcela klíčovým elementem Descendants of Air – zvuky dešťových kapek, štěbetání ptáků, zurčení vody a ševelení listů se organicky mísí s hudebními nástroji (vesměs nedigitálními) a vokály obou muzikantů. Tímto přístupem určují rozjímavý, klidný tón desky, kterou vyleštil mastering skladatele a známého australského kurátora Lawrence Englishe. Jejímu kouzlu pak významně dopomáhá i zmíněná technická naivita, s níž byla nahrávka pořízena: různé ruchy a šumy, co by jindy byly považovány za nežádoucí, zde vytvářejí přirozenou součást díla. Jsou duší celého alba: tím, co mu dodává živost, hravost a svébytnost.
Struktura písní je založena na mantrickém opakování motivů inspirovaných východními náboženstvími a meditacemi (k nimž odkazují i některé názvy). Hudba na Descendants of Air má skutečně uklidňující účinek, který však někdy může působit až ploše, jako by album obsahovalo pouze jednu náladu či barvu. Občas jsem měl dojem, že je určeno spíše k poslechu “mimochodem” nebo jako podkres k jiné činnosti. Nejlépe jsem ho dokázal vstřebat paradoxně až tehdy, kdy jsem se na něj nesoustředil zcela úplně.
