Kultura v karanténě. Co právě nejvíc trápí českou uměleckou a nezávislou kulturní sféru?

Mimořádná opatření posledních dnů, která se stupňovala od zákazu pořádání akcí nad 100 osob z 12. března až k omezení volného pohybu platného od pondělí 16. března, zasáhla kulturu napříč obory. Divadelní ústav při Institutu umění byl pověřen po jednání se zástupci příspěvkových organizací s odvoláním na prohlášení ministra kultury Lubomíra Zaorálka (ze dne 10. 3. 2020) ke zmapování dopadů okolností v souvislosti s COVID-19 na český nezávislý umělecký sektor.

IDU provedl dotazníkové šetření, jež kladlo důraz na zjištění současné situace umělců a dalších profesí působících na nezávislé scéně. Zodpovědělo ho 532 subjektů, mezi nimiž byli představitelé zastřešujících organizací a profesních asociací i jednotlivci. Podle výsledků, do nichž se promítla rovněž samostatná vyjádření a stanoviska, je nejvíce zasaženou oblastí hudba (44,3 %), poté divadlo (21,1 %), tanec a nový cirkus (6,4 %). Jedná se tedy převážně o scénická umění, v menším rozsahu jsou však znatelně poškozeny další, například technické profese související s živým uměním (zvukaři, osvětlovači, designéři, aj.) a ostatní kulturní provozy jako kina, muzea či galerie. V tomto měsíci se kromě klubů a jednotlivých koncertů a turné zastavení veřejného kulturního života dotklo například trutnovského Jazzince, festivalu Mladí ladí jazz, brněnského JAZZFESTu, který posouvá termíny vystoupení, pražského Spectaculare či Metronome festivalu, jenž byl celý přesunut na podzim.   

Zjištěné základní potřeby na opatření podle analýzy dat ze zmíněného dotazníku rozdělil IDU do čtyř kategorií a poskytl tuto dokumentaci Ministerstvu kultury. Nejdříve je tu problematika kulturních grantů a dotací – tady by pomohla možnost uplatnit vyúčtování přidělených financí na již proplacené služby a storna (nelze se například pojistit na neuskutečněné cesty). Nepožadovat vrácení dotace z veřejných zdrojů u zrušených akcí – to by zase ulehčilo pořadatelům, pro které krizová situace znamená výrazný finanční propad. Ze získaných dat dále vyplývá, že v dlouhodobém horizontu by bylo také vhodné upravit vstupní kritéria pro dotační řízení na rok 2021 a v neposlední řadě změnit podmínky vyúčtování grantů (zejména v bodech závazných termínů a ukazatelů jako je návštěvnost nebo počet uvedených představení).

Druhou kategorií jsou nepřímé nástroje, které se týkají například posunu termínů platby DPH (což bylo vládou již schváleno, daňové přiznání je možné podat až do 1. července), k diskuzi jsou však také povinné zálohy na sociální a zdravotní pojištění s prioritou pro OSVČ a umělce na volné noze a jejich odklad či odpuštění. Mezi dalšími návrhy k řešení krizového stavu je i snížení DPH ze vstupného či jeho úplné zrušení.

Samostatným tématem jsou také kompenzace nebo další finanční podpora organizací a individuálních umělců, kteří nyní postrádají příjmy z honorářů. V této souvislosti padl návrh na vytvoření podpůrného fondu v kultuře – ten by mohl být založen i na spolupráci veřejného a soukromého sektoru.

Nakonec je tu výzva směřující na samotné uživatele kultury a živého umění, jež se začala sama o sobě šířit i přes sociální sítě. K solidaritě s kulturou patří třeba nepožadovat okamžité vrácení vstupného, pokud to není nutné, a trpělivost s čekáním na nové termíny akcí. Mnohé instituce, orchestry, operní domy, hudebníci, kapely a další umělci již zareagovali na karanténní opatření alespoň limitovanou činností. Můžeme tak doma přes monitory sledovat live streamy koncertů a živé přenosy jako alternativy klubového dění, zapojují se i mezinárodní festivaly, otevírají se archivy orchestrů a knihoven. Z některých divadel se provizorně staly šicí dílny pro dobrovolníky, roušky se prioritně pro nejvíc potřebné pracovníky zejména ze zdravotnických zařízení šijí třeba v brněnské Huse na provázku, Centru experimentálního divadla, v pražském Divadle pod Palmovkou nebo v Národním divadle moravskoslezském.   

Další aktuální informace je možné sledovat ve speciálu Kultura v karanténě a na facebookové stránce IDU.