Stává se zvykem, že hudba je doprovázena vizuálem a naopak. Dnes už jako samozřejmost to můžeme považovat u čtveřice, která v Berlíně založila kolektiv Fathermother, z něhož to vyvěrá na povrch spíš sporadicky. Česko-norská skupina, která má kořeny mj. na brněnské FaVU, má takové tajuplné počínaní ve zvyku – zatímco už jen bezděčně čekáme na cokoliv, jde nakonec zpravidla o audiovizuální orgii.
Fiordmoss jsou konkrétní spíš výjimečně, skladba svým doprovodným komentářem přitom odkazuje k jedné z často citovaných částí Bible, listu Korintským: „Nyní totiž vidíme jako v zrcadle, zastřeně, ale potom tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám tak, jak jsem byl také sám poznán.” Touto pasáží je v náznacích uvozena Motherland, skladba z konce září, teprve aktuální klip ale příběh dovypráví. Severská melancholie se střípky českého je sekaná odosobněnými sirénami, mezi nimiž se proplétá náměsíčná čtveřice, tu halí opar zkysle žlučovitý, který stále víc houstne. Mlha Fiordmoss byla ke spatření nedávno během jejich turné napříč ČR, k příslibu hutnější dávky nové tvorby však pravděpodobně nedošlo.
Tichošlápkovství jaksepatří. Za režií stojí Teri Varhol.