Své první dvě skladby sice vypustili (příznačně) již v červnu a koncertů už taktéž stihli odehrát dostatek, tudíž povědomí o nich nechybí, jelikož jich však v nejbližších dnech bude plná Morava (zde a zde), rozhodli jsme na ně zamířit náš Echolokátor a povědomí ještě trochu více utužit.
Červen, to jsou dva kamarádi úzce napojení na Landmine Alert, kteří s kytarou a bicími splétají instrumentální mathrockové rovnice plné neznámých a nečekaných proměnných. Jejich osobitý manifest té nejminimalističtější mathrockové sestavy, a přesto hutný, zvukově krásně neučesaný a špinavý, odkrývá hned první skladba Oktavín 3. Přesně jak si to math-rock žádá, Červen nespoutaně a s ráznými přechody mění motivy, rytmiku, intenzitu, nálady. Sotva se jedna struktura začne nadechovat, vzápětí ji vystřídá druhá, sotva se člověk sžije s aktuální melodií a začne si přikyvovat, utne ji melodie jiná. Máš nárok okusit, ale nikoliv se nabažit. Nabažíme tě totiž smrští nápadů, kterou ti v těch čtyřech minutách naservírujeme.
Při poslechu Červnu je to jako na houpačce, kdy se ale už nikdy nevrátíte do bodu předchozího zhoupnutí, ale pokaždé se ocitnete v jiné hladině. Obavy z rozháranosti jsou přitom plané, tihle kluci mají své výpočty pevně v rukách a ví, jak přes všechna naskládaná x a y udržet řád a za rovnítko položit hitovou mathrockovou nálož, které ani ti největší odpůrci matematiky neodolají.