Vytisknout tuto stránku

Genot v D29: Oáza snové elektroniky

Dino Spiluttini, D29 Dino Spiluttini, D29 foto: Vladimír Sabo

Meetingy, cally a excely, to vše v pátek odpoledne nechávám za sebou a nasedám na vlak do Pardubic, vyřízený, stále s hlavou plnou pracovního shonu; zpoždění na trati, narvané MHD a přehnaně úslužná obsluha v pardubické kavárně, reagující na jakýkoliv můj dotaz slovy „ale zajisté“, mé rozpoložení nelepší…

Chvíli po osmé hodině se historickými uličkami centra města vymotám před Divadlem 29 a v prvním patře budovy otevírám tajné dveře do alternativní reality – komorního prostoru divadla, potemnělé oázy klidu v níž občas zasvítí oranžový plamen žárovky. Útulné útočiště unavených, kde tlumené světlo nad mixpultem prozrazuje autora snových kompozic. Omar El Sadek alias QOW nechává své nepravidelně pulzující rytmy a synťáky z výprodeje proplouvat a ztrácet se v arabských pouličních konverzacích. Najednou celé to utrmácené plahočení se dává smysl.

Vídeňský producent Dino Spiluttini plynule navazuje na ambientní impulzy, zanedlouho však chrámovou hudbu pohřbívá mohutnými zkreslenými drony. Do mixu přihazuje útržky popových melodií a nápěvů, proti kterým staví olbřímí kovový lomoz – jako by se přes sebe hroutilo tisíc kostelních věží a jejich zvony narážely jeden do druhého. Set graduje do absurdní rychty, kterou Dino nekompromisně utne uprostřed a pak už se jen směje. Fenomenální!

Závěr si bere na starost spoluzakladatel Genot Centre Wim Dehaen, který se vrací k introspektivní náladě úvodního setu. Z laptopu kouzlí abstraktní organické sloučeniny, které fungují jako pohádky na dobrou noc. Noc, která se pro mne bohužel stane šestihodinovou cestou zpět do Brna, kam dorazím až za rozbřesku, ale to v tu chvíli netuším, a tak s blaženým úsměvem vnímám každý tón a cením minimalismus šerosvitné scénografie Terezy Bartůňkové.

…podle Google Maps se dá za devět hodin dojet autem třeba do Hamburku, Lucernu nebo Sarajeva – vlakem a náhradní autobusovou dopravou jsem se za tu dobu dostal do Pardubic a zpět, ale mezitím jsem strávil tři hodiny ve vesmíru experimentální elektroniky, které za to beze zbytku stály!

Dino Spiluttini+QOW+Wim Dehaen, Pardubice – Divadlo 29, 15. 10. 21

    Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.