Před týdnem vydal Glen Hansard svoje druhé sólové album, Didn’t He Ramble. Zatímco první vypuštěná skladba Winning Streak si vystačila s kytarou a piánem (a jen černobílým videem), v Lowly Deserter mají svoje nezbytné místo typicky irské smyčce i dechy. V jedné místnosti se s Glenem tísní, počítám-li dobře, dalších devět muzikantů.

Rok a půl poté, co trio Neřvi mi do ucha představilo svoje EP1, přichází čas na další materiál, pojmenovaný (jak jinak než) EP2. V říjnu hodlá kapela nahrát čtyři skladby a k tomu ještě jeden bonus track. Když všechno půjde od ruky, pak EP2 taky ještě během října vyjde.

Tma, cyklické zvuky, šepot, ozvěny. Tanec uprostřed hibernace. A k tomu klip s napůl rozkrojeným hnědnoucím jablkem (ale nejen s ním, dívejte se pořádně). Těžko to může být minimalističtější. To jsou temní Sister Body a jejich nová skladba Spell. A chystá se celá deska, dočkáme se příští rok.

Jedna moje kamarádka si v raných gymnaziálních letech strašně přála, aby Sex Pistols vydali ještě jednu desku. Přibližně ve stejné době jsem si já přála, aby The Libertines učinili totéž. Šance se zdály být zcela vyrovnané. A dneska tohle. Jsem z toho docela naměkko. Anthems for Doomed Youth už jsem slyšela tak čtyřicetkrát.

José González ví, komu svěřit práci na videoklipu. To, že mívá šťastnou ruku, se ukázalo třeba u snímků ke skladbám Your Life Your Call nebo Line of Fire z posledního alba Junip, což je Gonzálezův „boční“ projekt.

Ve čtvrtek 1. října, tedy už za týden, se v Praze ukáže Hannes Norvide neboli Lust For Youth. Švédský muzikant, který přesídlil do Dánska, přijede představit svou synth-popovou tvorbu s osmdesátkovým nádechem a post-punkovými náznaky.

Podzim? To jsou samé hezké věci, třeba klubové koncerty. A očekávané nové desky. A slibné debuty. A dlouho tma, takže hodně času na prozkoumávání desek. Tak vplujte do podzimních měsíců spokojeně a dejte si k tomu třeba tematickou Emilíanu Torrini.

Takovej barevnej vocas letící komety. To je název dokumentárního filmu, který je věnován Filipu Topolovi a kapele Psí vojáci. Charismatický básník a klavírista, ikona pozdního undergroundu, zemřel před dvěma lety. Asi mu začalo „bejt tohle město těsný“.

Způsobů, jak utratit tři sta padesát korun, je nespočet. Můžete si za to koupit asi tak sedm matéček. Nebo jít na koncert přepůvabné Islanďanky Sóley. V ceně bude taky předkapela Fiordmoss. A oboje dohromady bude dost možná jedna z vašich nejlepších hudebních investic za poslední dobu. Fakt. V MeetFactory to bude v pátek moc hezký.

Stejně jako podzim bývá dost nevyzpytatelné období, taky John Lemke je skladatel mnoha tváří. V jeho skladbách se mísí všemožné nástroje a roztodivné zvuky, je to jako výprava do neprobádaných území, je nutno mít oči/uši dokořán.