Týden čísel. Sziget 2018

Monopolizace festivalového trhu je obrat, který Michal Kaščák, ředitel slovenského festivalu Pohoda, použil v poslední době mnohokrát. Týden zpět Superstruct Entertainment – odnož americké investiční skupiny Providence Equity Partners, přidala do svého portfolia finský festival Øya, který se tak připojil k už tak úctivému portfoliu Sónaru brandu, večírků a nyní i festivalu Elrow a maďarského Szigetu.

Zastavte ten randál! Kdo jsou sakra Deerhunter?

Možná nejsou tou první kapelou, která se skloňuje, když se diskutuje o kultech, zásadních kytarovkách nebo experimentálním hledání nových zvuků. Ale i bez těchto přívlastků patří Deerhunter k těm, co si prosadili vlastní přístup, nepodrobili se žádným trendům a na svých dosud sedmi vydaných studiových deskách dělali vždycky to, co jimi v dané době nejvíce rezonovalo. Vlivy a inspirace jsou neoddělitelnou součástí vývoje každého uměleckého projektu a Deerhunter mají  dobrou školu. Jejich frontman Bradford Cox byl od dětství obklopený tradičním americkým folkem, písničkáři tělem i duší, a rovněž ho zvědavost vedla k poslouchání avantgardní hudby 20. století.

Fest-view: Donaufestival 2018

For thirteen years is Lower Austria’s Krems at Danube river hosting a festival combining theatre, performance and alternative, mostly experimental, music. Middle class stumbling between vineyards will be disturbed at this year’s break of April and May, more specifically the two following weekends, again by one of the most interesting European festivals. For an interview about a history, ideals in the background and current edition we have talked to the CEO of the Donaufestival, Klaus Moser. 

Fest-view: Donaufestival 2018

Již třináct let se v dolnorakouské Kremži odehrává festival kombinující divadlo, performance a alternativní, povětšinou experimentální hudbu. I letošní přelom dubna a května tak opět bude narušovat klopýtání maloměšťáků od vinice k vinici jeden z nejzajímavějších uměleckých festivalů v Evropě. O ideách v pozadí, historii i letošním ročníku jsme se bavili s jeho ředitelem Klausem Moserem.  

Czech it: Ima Teva

Lo-fi a voodoo. Mystika ukrytá v ambientních syntezátorových mlhách. Atmosféra plná nadpřirozena, symbolů. Hudební svět kdesi za hranicemi imaginativnosti Julianny Barwick či Grouper a spirituálnosti baroque popových nahrávek. Projekt Petry Juráčkové Ima Teva přináší divotvornou folktroniku s klubovým nádechem, jež zároveň vychází z podnětů neustále se transformující, tajuplné přírody a jejích cyklů.

Echolokátor: Vertikal – Predestined to Fall

Když se řekne Vertikal a post-metal, jako první asociace všem nejspíš naskočí legendární Cult of Luna. Vliv jejich hudby na zvuk brněnské čtveřice je nepopiratelný. Ostatně i jejich logo k šesté desce švédských metalistů nepřímo odkazuje.

Reakce z redakce 2017: Nejlepší zahraniční desky (II.)

Jsme v cíli, uzavíráme naše výroční žebříčky? Podívejte se na poslední várku desek, které nás v minulém roce nejvíce oslovily. Výběr je pestrý – žánrově, náladově i geograficky. Doplňte si přehrávače, jestli vám něco uteklo. Za tyhle nahrávky dáváme ruku do ohně. A pomalu přesouváme naši pozornost na rok letošní, který jistě bude v zajímavých deskách neméně plodný.

Reakce z redakce 2017: Nejlepší zahraniční desky (I.)

Ještě jsme si to chvíli potřebovali nechat uzrát v hlavě, ale těsně předtím, než začnou vycházet první silné desky tohoto roku vám ještě servírujeme ohlédnutí za tím nejlepším ze zahraničí loňského roku. Kterých 40 desek nás nejvíce oslovilo? Dozvíte se ve dvou dílech. První dvacítku servírujeme nyní, druhou dvacítku nabídneme v nejbližších dnech. Co vám uteklo, co nám uteklo a v čem se s vámi shodneme?

Reakce z redakce 2017: Nejlepší české desky

Naše oblíbené bilancování je tady. A vykopáváme tím, co je nám nejbližší. Nejlepšími českými deskami (a épéčkami) roku 2017. Jakých dvacet tuzemských počinů nás v posledních dvanácti měsících nejvíce oslovilo? Listujte níže, připomínejte si, případně dohánějte, jestli vám něco proklouzlo mezi ušima.

Jakub „J“ Jirásek o Cold Cold Nights a povinnosti být uvěřitelný

O Jakubu Jiráskovi alias Jéčkovi můžu ve stručnosti říct, že je srdcař. Jezdí s Dody, hraje na kytaru a zpívá – ačkoliv, jak připouští v jednu chvíli našeho rozhovoru, s Cold Cold Nights už méně. Solitérství si užil až až, říká, hrát v kapele je větší zábava, i když…

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.