Czech it (SK): Obligatne

Mladá písničkářka a kytaristka Kristína Mindová původem z Bratislavy tvoří sama. Její písně vynikají lehkostí i určitou váhou osobního sdělení, vyvěrajícího z nejhlubšího nitra duše. „Cítila se při ňom úplně nahá”, zpívá ve skladbě Neha a svým způsobem tento verš charakterizuje její hudbu tím nejpoetičtějším způsobem; písně mají velmi úspornou produkci. Harmonie s exotickou příchutí, něžným dotekem rozvibrované kytary a až čtyřhlasé melodie vrstvené na nenápadné záchvěvy strun.

Market: Erupce krásného šílenství

Pražská pětice Market servíruje dost možná tu nejzajímavější mozaiku sofistikovaného popu, jazzu a post-punku s charakteristickým, kouřovým saxofonem a sytými synth plochami Pavla Víta. On figuruje jako producent a jeho charismatickým tvůrčím protějškem je zpěvák a kytarista Šimon Marek. A Certain Beauty je velký návrat a krev do žil lokální hudební avantgardy.

Zvukové fetiše HRTL

Album Hotspot vyšlo 1. března a stihl se pouze brněnský křest. V pátek 18. září teprve přišel čas pro ten odložený pražský, který se na poslední chvíli přesunul z Café V lese do open-air prostoru Střecha Radost. Živá podoba nového materiálu HRTL tak neustále levituje mezi proměnlivými vládními opatřeními. Na to jsme si od jara museli zvyknout, pojďme se tedy raději blíže podívat, co se vlastně v dílně tohoto všestranného hudebníka urodilo.  

ArteIN Jonáše Zbořila

Nová sbírka básníka, hudebníka a moderátora Jonáše Zbořila nese jméno Nová divočina. Hnacím motorem této poezie se v co nejširším slova smyslu stává sama autorova zvědavost. Básník odhaluje skrytou periferii hlavního města, pátrá po příčinách vzniku vesmíru a oproti první sbírce si staví nečekané emoční hráze. S Jonášem jsme si povídali o environmentální poezii, kapele Sundays on Clarendon Road, ale třeba i o krizi imaginace vyvolané letošní pandemií. 

Czech it: sinks

Jsou kytarové kapely, které se ocitly v marginální oblasti žánru a pilují své poselství na hrubých třecích plochách současné, desolátní společnosti. Ohání se svými krví potřísněnými nástroji v ohlušujících salvách nakřáplých kompozic. Jestli si někdo myslel, že punk je mrtvý, může se nechat opláchnout Guinessem od Liase na koncertě Fat White Family, nebo si nechat ozdobit ušní bubínek dírou od řevu Charlieho z Shame.

Fest-view: Transforma

Táborská Transforma nezvolila posun termínu, namísto toho její pořadatelský tým vsadil na rychlé rozvolnění současných limitů s blížícím se létem. A tak jde nyní o téměř jediný menší alternativně orientovaný festival, co se uskuteční v tradičním datu 26.–27. června. Jedná se o pátý ročník akce, která je vskutku ojedinělým setkáním lidí se zájmem o umění, sport, architekturu či literaturu. Většina programu se odehrává v komunitně orientovaném prostoru, jehož opěrnou základnou je starý dům pojmenovaný Cesta, nacházející se uprostřed lesoparku Holečkovy sady přímo pod historickým centrem jihočeského města Tábor. Celoročně tu bydlí Chris Rankin, americký hudebník, který se zde usadil a patří k lidem, bez nichž by Transforma nebyla tím, čím je. Cesta poskytuje festivalu zázemí a v duchu oblíbeného termínu genius loci umožňuje víkendový pobyt na místě, kde se stírají jakékoliv hranice mezi návštěvníky, organizátory, účinkujícími a místními.

ArteIN Karla Veselého

Karel Veselý (1976) je hudební publicista na volné noze. Pravidelně píše pro FullMoon, A2larm, ČT Art, Salón a slyšet jej můžete na Radiu Wave, kde pracuje jako externí redaktor a má vlastní pořad Fenomem. Minulý rok vytvořil pro Institut úzkosti sérii podcastů Černé slunce o smutku a melancholii v populární hudbě a je také autorem několika knih. V teoretické monografii Hudba ohně mapuje  vznik a vývoj černošské hudby od jazzu až k hip-hopu, v Planetě Nippon spolu s Annou Křivánkovou a Antonínem Tesařem analyzuje japonskou vizuální kulturu, a v poslední knize, hravém a mystifikačním románu Bombafunk, odehrávajícím se na sklonku osmdesátých let, nechává komunistu Lubomíra Štrougala stanout v čele fiktivní kapely Funky Lenins. Náš rozhovor probíhal přes Skype a řeč došla na koncerty ve Fortnite, uhlíkovou stopu i „labour of love“ v hudebním průmyslu.

Čemu se věnují a co doporučují. Hudebníci v době karantény II

Všichni si pomalu zvykají na stále delší nouzový stav i na to, že konečně přišlo jaro. V současné době obrácené vzhůru nohama je střídající se roční období alespoň nějaká jistota – jakkoli vratká. Na některé je vyvíjen obrovský tlak na výkonnost v práci, jiní naopak mohou být zahlceni nutností se vyklidnit a dělat úplně všechno, na co jindy nemají čas.

Pracovat v kultuře a být slyšet v rádiu

Začátkem dubna se spojilo několik institucí a asociací, aby vytvořily iniciativu, která bude jednat s Ministerstvem kultury o podpoře uměleckého sektoru zasaženého současnou krizí. Prvním veřejným výstupem této skupiny bylo Prohlášení zástupců české hudební scény. 

Co znamená karanténa pro hudební scénu II

Nouzový stav v Česku nadále trvá a jeho konec je v nedohlednu. Ale co přijde potom? Nikdy nic nekončí a nikdy nic nezačíná (slyšíme prozřetelně recitovat Alberta Romanuttiho na jeho poslední desce Supr). Snad je to trochu s hořkostí v ústech, ale druhý díl naší ankety s promotéry a organizátory koncertů a kulturního života v alternativní hudební sféře se často mísí s optimismem a snahou pokračovat – byť v nejistotě a s plány B, C a D v obou kapsách.

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.