Foto: Vinyla 2020, Praha – Lucerna Music Bar, 24. 2. 21

Předání cen včetně tří živých koncertů 58G, Amelie Siba a Black Tar Jesus. I v nepříznivých podmínkách proběhl večer hudebních cen Vinyla. 10. ročník ocenil Liebe čtveřice Tábor jako deskou roku, jako objev roku zvolili rapové trio 58G a jako počinem kritici shledali aktivity labelu Divnosti. Poprvé byla udělena cena Jany „Apačky” Grygarové za publicistiku, získali ji hned dva autoři Aneta Martínková a Radim Lisa.

Živá hudba 2020 ve fotografiích

Rok 2020 začal velice slibně. Ještě 28. února jsme se nemohli rozhodnout, na jaký koncert se rozběhnout dříve, když jsme psali reportáž ze tří akcí zároveň, které probíhaly ve stejný večer v jednom nevelkém městě. Ani by nás tehdy nenapadlo, co přijde už za několik dní poté. Léto se na chvíli otevřelo zejména menším festivalům a domácím kapelám. A pak začal podzim...pokud by někdo chtěl na vyrazit na koncert, tak už jedině online. I tento nezvyklý závěr roku zachycuje náš výběr fotografií, kterými ilustrujeme několik loňských událostí, kdy živá hudba mohla znít.

Konektiv Night Vol. III, online, 28. 12. 20

Konektiv potřetí vyzval hudebníky, kteří se dříve neznali, aby spolu vytvořili set speciálně pro Konektiv Night. Čeští Natálie Pleváková, Mikuláš Hamerla a Dora Rodriguez se tak spojili s Andreou Rottinem (Oswaldovi), Nichi Mlebomem a Faolan McGowan (též známí jako Evil Medvěd). 

Foto: PurrPurra 2.020, Praha - Divadlo Archa, 11. 12. 20

Tradiční vánoční besídka Purrpurra, kterou vždy v prosinci pořádá kolektiv Genot Centre, letos proběhla ve spolupráci s Divadlem Archa online. Adventní atmosféru s horkým svařákem si tedy každý musel doma připravit sám, ale dramaturgie v ničem neslevila. Vystoupil egyptský malíř a vizuální umělec Omar El Sadek alias QOW za doprovodu živé malby Anny Ruth nebo duo Misty Picture, což není nikdo jiný než Barbora Polcerová (Enchanted Lands) a Wim Dehaen s vizuály DVDJ NNS. Mezi dalšími účinkujícími nechyběl bilej kluk či literárně-hluková dvojice šumařˇˇˇ & Trauma s VJkou Ver.

Lunchmeat 2020: Festival jako komunitní prostor

Lunchmeat není pouze festivalem, ale je to také kolektiv stojící za hudební, a hlavně vizuální produkcí na poli multimediálního umění. Zároveň se angažuje v současných problémech – například podpora hnutí Limity jsme my, a je nakonec i výraznou hybnou silou na poli elektronické hudby. Především, co se pražské scény týče. I když – nejen samotný kolektiv diskutuje o tom, zda se vůbec dá v českých podmínkách mluvit o scéně jako takové. 

Foto: Laokoon + Slav, Brno – Klub Alterna, 30. 9. 20

Astrální améby z šarlatové planety. Balady vyzpívané z rozervaného srdce. Básně sepsané očima pozorovatele pokřivené reality. Příběhy vyvěrající z intenzivních pocitů a bezútěšných zákoutí duše. Duo Laokoon a Štěpán Pařízek, tentokrát sólově vystupující jako Slav, přivítali koncertní sezonu, která nebyla. Rozloučili se s létem a živým akcemi venku před brněnským klubem Alterna. Středa 30. září se zároveň stala letos dnem protestu globálního hnutí We Make Events. Kluby, ale také divadla a další kulturní instituce se zbarvily do červena.

Lodní večírek perleťových dráčků

Násilník přetavuje svůj životní tah v přísné, rapové statě. Nějakou dobu jsme od něj neslyšeli novinky, sem tam se na internetu objeví lo-fi jam s panoramaty Brna nebo Prahy. Maká na nových věcech a dal je publiku ochutnat v sobotu 19. září na společném koncertě s dvojicí Edúv Syn a Žakhéles.

Fajfr Štýl 2020. Ostrůvek radosti na konci světa

Můj první Fajfr Štýl byl koronavirovou epidemií vyfoukán (jak hrdě píšou ti, kdo za ním stojí – fajfr štýl = sklářská píšťala) jen na polovinu – tedy jeden den. A oproti minulým dvěma ročníkům proběhl 12. září místo posledního květnového víkendu. Festivalu to neuškodilo, dokonce snad o to víc úsilí všichni – ať už pořadatelé, kapely nebo návštěvníci – vložili do zážitku, ze kterého se budou nejspíš až do příštího ročníku vzpamatovávat. Pohledem zpátky se všechno zdá být skoro podezřele perfektní, vzpomínku na večer nezkazila ani porouchaná aparatura. Zradila zrovna v čase plánovaného koncertu Killiekrankie, který byl však kvůli nemoci zrušen – diváci tak přišli o all-star-jam přítomných hudebníků účinkujících i (nakonec) neúčinkujících. Ten ale do poslední chvíle nikdo nečekal, a tedy ani nezoufal. Zdá se, že Vrbnu koluje štěstí v žilách.

Foto: Šamana Ztráta Mood, Prachovské skály, 11.–13. 9. 20

Z deníčku pořadatele: Jen při příjezdu vidím tu krásnou přírodu okolo, říkám si, tohle nemůže dopadnout špatně ani kdyby nezahrála jediná věc. Odstartování experimentálním filmem Miky Johnsona, který celý festival prošpikoval svým krabicovým konceptem a kytarový set Šimanského a Niesnera, který si všichni včetně jich samotných moc užili, uvedlo všechny do takové příjemné a milé nálady, že nikdo ani nesoudil můj zmatečný přijímací ceremoniál s provázky, které všichni stejně do pár minut ztratili.

Vivat Vila – ať žije Kralova vila!

Příběh Kralovy vily v Prachaticích není jen o záchraně jedné funkcionalistické památky, ale taky o vítězství progresivní generace nad zatuchlými názory reprezentujícími staré pořádky. Nechme chátrat, hlavně ať je klid! – versus tvrdá práce a oživování zapomenutých prostorů. Festival Vivat Vila je tu jednak jako akce, která přináší dramaturgicky vytříbený kulturní program do města Prachatice, ve kterém se jinak nic podobného neděje, ale zároveň i taková oslava nového života ve staré vile. 

vychází za podpory

EEA and Norway grants
Nadace Český hudební fond
Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.