Lunchmeat 2020: Festival jako komunitní prostor

Lunchmeat není pouze festivalem, ale je to také kolektiv stojící za hudební, a hlavně vizuální produkcí na poli multimediálního umění. Zároveň se angažuje v současných problémech – například podpora hnutí Limity jsme my, a je nakonec i výraznou hybnou silou na poli elektronické hudby. Především, co se pražské scény týče. I když – nejen samotný kolektiv diskutuje o tom, zda se vůbec dá v českých podmínkách mluvit o scéně jako takové. 

Foto: Laokoon + Slav, Brno – Klub Alterna, 30. 9. 20

Astrální améby z šarlatové planety. Balady vyzpívané z rozervaného srdce. Básně sepsané očima pozorovatele pokřivené reality. Příběhy vyvěrající z intenzivních pocitů a bezútěšných zákoutí duše. Duo Laokoon a Štěpán Pařízek, tentokrát sólově vystupující jako Slav, přivítali koncertní sezonu, která nebyla. Rozloučili se s létem a živým akcemi venku před brněnským klubem Alterna. Středa 30. září se zároveň stala letos dnem protestu globálního hnutí We Make Events. Kluby, ale také divadla a další kulturní instituce se zbarvily do červena.

Lodní večírek perleťových dráčků

Násilník přetavuje svůj životní tah v přísné, rapové statě. Nějakou dobu jsme od něj neslyšeli novinky, sem tam se na internetu objeví lo-fi jam s panoramaty Brna nebo Prahy. Maká na nových věcech a dal je publiku ochutnat v sobotu 19. září na společném koncertě s dvojicí Edúv Syn a Žakhéles.

Fajfr Štýl 2020. Ostrůvek radosti na konci světa

Můj první Fajfr Štýl byl koronavirovou epidemií vyfoukán (jak hrdě píšou ti, kdo za ním stojí – fajfr štýl = sklářská píšťala) jen na polovinu – tedy jeden den. A oproti minulým dvěma ročníkům proběhl 12. září místo posledního květnového víkendu. Festivalu to neuškodilo, dokonce snad o to víc úsilí všichni – ať už pořadatelé, kapely nebo návštěvníci – vložili do zážitku, ze kterého se budou nejspíš až do příštího ročníku vzpamatovávat. Pohledem zpátky se všechno zdá být skoro podezřele perfektní, vzpomínku na večer nezkazila ani porouchaná aparatura. Zradila zrovna v čase plánovaného koncertu Killiekrankie, který byl však kvůli nemoci zrušen – diváci tak přišli o all-star-jam přítomných hudebníků účinkujících i (nakonec) neúčinkujících. Ten ale do poslední chvíle nikdo nečekal, a tedy ani nezoufal. Zdá se, že Vrbnu koluje štěstí v žilách.

Foto: Šamana Ztráta Mood, Prachovské skály, 11.–13. 9. 20

Z deníčku pořadatele: Jen při příjezdu vidím tu krásnou přírodu okolo, říkám si, tohle nemůže dopadnout špatně ani kdyby nezahrála jediná věc. Odstartování experimentálním filmem Miky Johnsona, který celý festival prošpikoval svým krabicovým konceptem a kytarový set Šimanského a Niesnera, který si všichni včetně jich samotných moc užili, uvedlo všechny do takové příjemné a milé nálady, že nikdo ani nesoudil můj zmatečný přijímací ceremoniál s provázky, které všichni stejně do pár minut ztratili.

Vivat Vila – ať žije Kralova vila!

Příběh Kralovy vily v Prachaticích není jen o záchraně jedné funkcionalistické památky, ale taky o vítězství progresivní generace nad zatuchlými názory reprezentujícími staré pořádky. Nechme chátrat, hlavně ať je klid! – versus tvrdá práce a oživování zapomenutých prostorů. Festival Vivat Vila je tu jednak jako akce, která přináší dramaturgicky vytříbený kulturní program do města Prachatice, ve kterém se jinak nic podobného neděje, ale zároveň i taková oslava nového života ve staré vile. 

Foto: Rosnička 1.0, Svitavy, 28. 8. 20

Já nevím, kde se staly chyby, nevidím nějaký zásadní problém, my jsme tehdy přijali nějaké rozhodnutí a samozřejmě ano, my jsme zvukaře, odevzdala pošta na ministerstvo kultury 1. 5. a potom jsem dospěl k názoru, že je potřeba znovu vrátit Rosničku do hry, to bylo 5. července, kdy sem viděl, že chceme všeci pořádně zapařit, že to nefunguje. Takže já myslím, že sem v tom angažoval od rána do večera stejně jako naši lidi, nemám žádný pocit, že by sem pochybil, šak repráky hrály supr. My jsme zkrátka rozhodovali a v květnu někdo přišel s tím matematickým modelem 500 lidí a pořádný techno a v srpnu u rybníka někdo sice řekl, to ten stejný člověk, že to bylo moc techna, ale už přišel v nějakém čase a to už to nešlo zastavit. Takže to je podle mě v této fázi zbytečná debata.

Drsný odraz společnosti ve sluncem zalitém Hradišti

Navzdory trochu podivnému způsobu léta se přece jen, byť v omezeném počtu dní a zkráceném programu, uskutečnila tradiční filmová škola v Uherském Hradišti. Letos se věnovala retrospektivě polského režiséra Andrzeje Wajdy, a také výběru grotesek Bustera Keatona. Němé filmy každoročně doprovází živá hudba, tentokrát se dramaturgie ujal Viktor Palák. Součástí tohoto ročníku byla i sekce Východní přísliby zaměřená na současné polské, ukrajinské či ruské filmy a samozřejmě také proběhlo několik českých premiér.  

Foto: Filtr. with Komiks & AVA, Brno – Zahrádka Na Střeláku, 7. 8. 20

Spolupráce několika kolektivů, brněnských AVA a F i l t r. s pražskými Komiks. Zahrádka Na Střeláku – open-air lokace v pisáreckém parku. Po čase opět Praha v Brně a hudební večírek na čerstvém vzduchu. Hráli třeba Fatty m, Schwa, Teletext a po desáté hodině ambientní sety pod svýma rukama rozeznívali Shakaali (z kazetových pásek), Snurssla, Sun drugs, Spectral index a projekt Moving Spaces.

Foto: Okolojeles nb. 6, Nárameč – areál Doubí, 17.–18. 7. 20

Šestý ročník festivalu v lese, bez plotů a hranic. Hodně bláta a moc deště. Nikoho to však neodradilo od průběžného vysílání příjemných vibes naladěných na vesnickou atmosféru. Improvizovaná stage uprostřed polí (lesů a rybníků) a jurty s programem, který spojil na jednom místě kapely a kulturní podhoubí z několika koutů Česka. Pražský klub Punctum v maličkém stanu kdesi v zákoutí, poetická stage pod kurátorstvím Libora Staňka, dechberoucí elektronika maďarského producenta Ficture, tepající beaty zvedající každou podrážku od země, jimiž rozproudil krev v žilách Mojmír Měchura alias Trauma, táborákový koncert Severního nástupiště u plápolajícího ohně. A pak taky početná kytarová paráda – zahráli nám sinks, a dále třeba Snackthief, Beps'n'Johnnies, Science Killer, Pacino, Walden...Křehké melodie a své záhadné světy uvedly Margo či Ima Teva. 

vychází za podpory

Ministerstvo kultury ČR
Nadace Český hudební fond

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.