Absolutní preference a dosah subjektu Mikuláš. Na hledání jehel v kopách sen používám magnet. Březen přináší jehel tolik, že bez náprstků je lze jen těžko přebírat.

Absolutní preference a dosah subjektu jménem Mikuláš. Tohle a víc jsem stihl poslechnout za únor, i několikrát, a budu vám teď každý měsíc přinášet širokospektrální souhrn hudebních tipů z celého světa. Hlavní je hned na začátku pochopit, že se můžeme i nechápat. 

Druhou část ohlédnutí za virtuálním ročníkem festivalu Eurosonic Nordeslaag uvádím ikonickou hláškou ze seriálu Bojack Horseman. Crossing-over ve smyslu potkávání (témat, žánrů, oborů, festivalů,...), ale i sdílení zaznívalo hned na několika úrovních.

Eurosonic Noorderslag je největší showcase festival v Evropě, jehož pravidelnou součástí je odborná konference, která probíhá v angličtině, ale má i lokální zaměření (část panelů a prezentací je vedena v nizozemštině). Podobné je to s krátkými koncerty představovaných kapel – poslední den bývá tradičně věnován těm holandským. Letošní online verze, již přinesla dosavadní karanténa, se vyznačovala nejvýrazněji dvěma aspekty – ekologičností a demokratizačním efektem.

Online přenosy, které pandemická krize nepochybně dostala více do popředí nejen jako náhradu živé akce, ale jako možnou alternativu do budoucna, mají pár výhod. Jsou jistě ekologičtější, což vám třeba organizátoři ESNS připomenou hned po přihlášení a registraci, kdy obdržíte virtuální visačku. A za jeden večer stihnete logisticky více koncertů, než byste měli šanci vidět v klubu. Pokud vás něco zaujme, můžete se podívat i zpětně formou VoD. Snad je to sporné, ale možná jde o fyzicky i mentálně náročnější aktivitu než být na místě. Znamená to přijmout více informací, moc se u toho nehýbat a neustále se dívat několik hodin do monitoru. Ale volba je na vás, třeba vám stačí zhlédnout šest vystoupení jen tak náhodně a mezitím třeba cvičit jógu.

Všichni si pomalu zvykají na stále delší nouzový stav i na to, že konečně přišlo jaro. V současné době obrácené vzhůru nohama je střídající se roční období alespoň nějaká jistota – jakkoli vratká. Na některé je vyvíjen obrovský tlak na výkonnost v práci, jiní naopak mohou být zahlceni nutností se vyklidnit a dělat úplně všechno, na co jindy nemají čas.

Nouzový stav v Česku nadále trvá a jeho konec je v nedohlednu. Ale co přijde potom? Nikdy nic nekončí a nikdy nic nezačíná (slyšíme prozřetelně recitovat Alberta Romanuttiho na jeho poslední desce Supr). Snad je to trochu s hořkostí v ústech, ale druhý díl naší ankety s promotéry a organizátory koncertů a kulturního života v alternativní hudební sféře se často mísí s optimismem a snahou pokračovat – byť v nejistotě a s plány B, C a D v obou kapsách.