Stroze o rose únorových rán

Absolutní preference a dosah subjektu jménem Mikuláš. Tohle a víc jsem stihl poslechnout, i několikrát, za únor a budu vám teď každý měsíc přinášet širokospektrální souhrn hudebních tipů z celého světa. Hlavní je hned na začátku pochopit, že se můžeme i nechápat. 

Is this a cross over episode? ESNS 2021

Druhou část ohlédnutí za virtuálním ročníkem festivalu Eurosonic Nordeslaag uvádím ikonickou hláškou ze seriálu Bojack Horseman. Crossing-over ve smyslu potkávání (témat, žánrů, oborů, festivalů,...), ale i sdílení zaznívalo hned na několika úrovních.

O virtuálních realitách a nových trendech v hudebním byznysu. ESNS 2021

Eurosonic Noorderslag je největší showcase festival v Evropě, jehož pravidelnou součástí je odborná konference, která probíhá v angličtině, ale má i lokální zaměření (část panelů a prezentací je vedena v nizozemštině). Podobné je to s krátkými koncerty představovaných kapel – poslední den bývá tradičně věnován těm holandským. Letošní online verze, již přinesla dosavadní karanténa, se vyznačovala nejvýrazněji dvěma aspekty – ekologičností a demokratizačním efektem.

ESNS 2021: hudební tipy

Online přenosy, které pandemická krize nepochybně dostala více do popředí nejen jako náhradu živé akce, ale jako možnou alternativu do budoucna, mají pár výhod. Jsou jistě ekologičtější, což vám třeba organizátoři ESNS připomenou hned po přihlášení a registraci, kdy obdržíte virtuální visačku. A za jeden večer stihnete logisticky více koncertů, než byste měli šanci vidět v klubu. Pokud vás něco zaujme, můžete se podívat i zpětně formou VoD. Snad je to sporné, ale možná jde o fyzicky i mentálně náročnější aktivitu než být na místě. Znamená to přijmout více informací, moc se u toho nehýbat a neustále se dívat několik hodin do monitoru. Ale volba je na vás, třeba vám stačí zhlédnout šest vystoupení jen tak náhodně a mezitím třeba cvičit jógu.

Čemu se věnují a co doporučují. Hudebníci v době karantény II

Všichni si pomalu zvykají na stále delší nouzový stav i na to, že konečně přišlo jaro. V současné době obrácené vzhůru nohama je střídající se roční období alespoň nějaká jistota – jakkoli vratká. Na některé je vyvíjen obrovský tlak na výkonnost v práci, jiní naopak mohou být zahlceni nutností se vyklidnit a dělat úplně všechno, na co jindy nemají čas.

Co znamená karanténa pro hudební scénu II

Nouzový stav v Česku nadále trvá a jeho konec je v nedohlednu. Ale co přijde potom? Nikdy nic nekončí a nikdy nic nezačíná (slyšíme prozřetelně recitovat Alberta Romanuttiho na jeho poslední desce Supr). Snad je to trochu s hořkostí v ústech, ale druhý díl naší ankety s promotéry a organizátory koncertů a kulturního života v alternativní hudební sféře se často mísí s optimismem a snahou pokračovat – byť v nejistotě a s plány B, C a D v obou kapsách.

Čemu se věnují a co doporučují. Hudebníci v době karantény

Někteří pracují na nových nahrávkách, které teď nemají kde představit, jiní se připravují na projekty s dalšími umělci, které teď není možné realizovat a někomu nakonec virus do života zatím příliš nezasáhl. V divném období koronavirové pandemie se ptáme, čemu se věnují hudebníci a co doporučují v době karantény, někteří vyslyší i naši prosbu o přiložení tematické fotky. Vesměs všichni vnímají karanténu jako prostor pro tvorbu, čas na změny a příležitost srovnat si priority a zorganizovat si čas.

Co znamená karanténa pro hudební scénu

Svět zasáhla pandemie, v kulturním sektoru vytanuly dlouhodobé problémy. Pro jedny je pořádání koncertů nevýdělečnou, spíše nadšeneckou činností, pro jiné regulérní práce a primární zdroj obživy. Oslovili jsme promotéry pořádající koncerty a festivaly alternativnějšího typu i zcela nezávislé organizátory hudebního života s otázkou „Co pro vás znamená současná situace a jakou máte vidinu budoucnosti kultury v ČR?”.

Zastavte ten randál! Kdo jsou sakra Deerhunter?

Možná nejsou tou první kapelou, která se skloňuje, když se diskutuje o kultech, zásadních kytarovkách nebo experimentálním hledání nových zvuků. Ale i bez těchto přívlastků patří Deerhunter k těm, co si prosadili vlastní přístup, nepodrobili se žádným trendům a na svých dosud sedmi vydaných studiových deskách dělali vždycky to, co jimi v dané době nejvíce rezonovalo. Vlivy a inspirace jsou neoddělitelnou součástí vývoje každého uměleckého projektu a Deerhunter mají  dobrou školu. Jejich frontman Bradford Cox byl od dětství obklopený tradičním americkým folkem, písničkáři tělem i duší, a rovněž ho zvědavost vedla k poslouchání avantgardní hudby 20. století.

Reakce z redakce 2017: Nejlepší zahraniční desky (II.)

Jsme v cíli, uzavíráme naše výroční žebříčky? Podívejte se na poslední várku desek, které nás v minulém roce nejvíce oslovily. Výběr je pestrý – žánrově, náladově i geograficky. Doplňte si přehrávače, jestli vám něco uteklo. Za tyhle nahrávky dáváme ruku do ohně. A pomalu přesouváme naši pozornost na rok letošní, který jistě bude v zajímavých deskách neméně plodný.

vychází za podpory

EEA and Norway grants
Nadace Český hudební fond
Ministerstvo kultury ČR

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam, poskytování funkcí sociálních médií a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.