Brno přes léto žije, ať už díky Noci literatury, Kabinetu MÚZ, Flédy anebo sobotní Vlny, která vstupuje do své třetí etapy. Unikátní událost odehrávající se v srdci Brna, v prostředí bývalé továrny poblíž Vaňkovky, představí pestré umělecké podhoubí. A na podzim se má začít bourat.

Čtyřčlenný takřka orchestr chystá novou desku. V rámci její propagce zavítá opět do Prahy a nově také do Brna. Série enfilade přivítá anglickou čtyřku v týdnu, kdy bude hostit i další hvězdu předznamenávající slibný start sezóny - Emiku.

Dechy, dechy a dechy. Nádech, výdech, St. Vincent před nedávnem oznámila, že se chystá do Evropy. Třeba tentokrát pořádně, protože tuhle půvabnou kudrnatou princeznu jsme ještě nehostili a její doprovod, otčín Byrne, vystoupil na Colours taky pěkně dávno.

Král lišák již brzy oslaví devatenáct. K té příležitosti si vydá jak se patří desku, debut 6 Feet Beneath the Moon. Již dnes, deset dní před 24. srpnem, ji však pouští se záběry z londýnských kamer.

Trevora Powerse, toho týpka s podivnou kšticí a ještě podivnějšími písničkami, jsme zastihli jak na Pohodě, tak v našich OSS. Teď naše předtuchy naplňuje zcela: Youth Lagoon, doprovozen vizuálem, opět představuje jiný svět.

Mark Kozelek aka Sun Kil Moon byl vždycky tak trochu zapomenutý bard. Na jarní desce po boku Jimmyho LaValle z The Album Leaf opět vykvetl. A desku, Perils from the Sea, která příjemně plyne i během léta, postavil na tklivém sentimentu a silném vypravěčství.

Tuzemská elektronická scéna se opět zachvěje. Floex, který nedávno oprášil debut, nyní přináší EP, které obsáhne remixy Dikolsona a britských Hidden Orchestra, objeví se zde i dvorní zpěvačka Sára Vondrášková, nověji vystupující pod jménem Never Sol.

Alex Turner a jeho Arctic Monkeys se spřáhli s Nabilem, autorem videoklipů od Foals, Franka Oceana anebo Kanye Westa. A atmosféra je opět syrová, na hraně.

Rok se neslo okolo Fiordmoss usadivších se v Berlině ticho a teď, v ustupujících vedrech, udeří trojice, vyslanci brněnské FaVU, singlem Siberia. Formace zve do snového světa za doprovodu etnických zaříkadel a dává tušit, že se opět, lehce, tvář mění.

Představovat Emiku je u nás tak trochu nošení dříví do lesa. Přídomek z Čech totiž postupně vyměnila za anglický, dnes převážně německý. Světovost jde z Emiky cítit. A naživo prý ještě víc.